4 C 265/2025-23 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobkyně se na žalovaném domáhá dlužné ceny za dodávku elektřiny včetně zajištění distribuce do odběrného místa žalovaného na adrese , adresa, , a to na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi účastníky. Žalobkyně vystavila za odebranou energii žalovanému fakturu č. , hodnota, splatnou 16.8.2023 na částku 10340 Kč, kterou však žalovaný neuhradil. Žalobkyně pro podstatné porušení smlouvy odstoupila od Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalobkyně požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího od splatnosti faktury.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:Mezi účastníky byla uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 24.4.2015, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektrickou energii do odběrného místa , adresa, . Za období 14.3.023-31.7.2023 žalovaný odebral 2137 kWh elektrické energie ve vysokém tarifu a 711 kWh v nízkém tarifu. Žalobkyně vyfakturovala za tuto spotřebu 21 340 Kč, přičemž po odečtení přijatých záloh 11 000 Kč zbývá k úhradě 10 340 Kč. Splatnost faktury vztahující se k vyúčtování byla stanovena na 17.8.2023. Z předžalobní upomínky soud zjistil, žalobkyně dne 29.4.2025 vyzvala žalované k úhradě dlužné jistiny a příslušenství do 6.5.2025. Žalovaný nenamítal reklamaci vyúčtování ani byť dílčí úhradu.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 340 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.