ECLI: ECLI:CZ:OSPH07:2020:10.C.228.2020.1 Datum: 2020-12-08 Předmět: O zaplacení 52 398,01 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 2399 z. č. 89/2012 S ["odstoupení od smlouvy""peněžité plnění""smlouva o běžném účtu""smlouva o účtu""smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: O zaplacení 52 398,01 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., § (99/1963 Sb.).
1. Žalobce se návrhem ze dne 28.1.2019 domáhá na žalovaném zaplacení částky 52 398,01 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 3.4.2015 žalobce uzavřel s žalovaným Smlouvu o bankovních službách, na základě které žalobce zřídil žalovanému běžný účet č. [bankovní účet]. Na účtu žalovaného vznikl nepovolený debet ve výši minus 996,77 Kč. Žalovaný byl povinen v případě nepovoleného debetu, neprodleně uhradit veškeré dlužné částky. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil žalobci, proto žalobce odstoupil od smlouvy o běžném účtu ke dni 30.1.2018 a záporný zůstatek žalovaného byl převeden na zvláštní účet pohledávek z nepovoleného debetu. Žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne ze dne 29.11.2018 žalovaný zůstal nečinný.
2. Žalobce dále uzavřel se žalovaným Smlouvu o osobní kreditní kartě dne 1.2.2016 [číslo] na základě které se žalobce zavázal žalovanému vydat kreditní kartu a poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč (od 20.10.2016 pak 50 000 Kč dle Dodatku ke předmětné smlouvě). Kreditní karta umožňovala žalovanému opakovaně čerpat peněžní prostředky zahradit vedle jistiny do výše poskytnutého úvěru z účtu č. [bankovní účet]. Ode dne 6.4.2016, kdy žalovaný začal čerpat úvěr, vznikla žalovanému povinnost vedle vyčerpané jistiny hradit rovněž úroky z této jistiny ve výši 3 % vyčerpané jistiny úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou měsíční splátky dne 25.10.2017 a se splácením následujících splátek úvěru. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a proto žalobce dopisem ze dne 18.1.2018 oznámil žalovanému, že odstupuje od smlouvy. Žalobce požaduje uhrazení částky ve výši 51 401,24 Kč, která zahrnuje vyčerpanou jistinu úvěru Kč a úvěrové poplatky ve výši 1 500 Kč. Žalobce dále požaduje výpůjční úrok ve výši 21,99 % p.a. z dlužné nesplacené jistiny úvěru, kdy žalovaný poslední splátku uhradil dne 14.11.2017. Kapitalizovaný výpůjční úrok činí od 16.11.2017, od vydání historického výpisu, do podání žaloby částku ve výši 14 868,63 Kč. Zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši činí částku ve výši 4 339,72 Kč. Žalovaný byl vyzván předžalobní výzvou ze dne 29.11.2018 k uhrazení dlužné částky úvěru. Žalovaný neuhradil ničeho.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla řádně zaslána, přičemž protože oba účastníci souhlasili s rozhodnutím bez jednání (u žalovaného soud souhlas předpokládal postupem podle § 101 odst. 4 o.sř., neboť s ek výzvě soudu ohledně souhlasu s rozhodnutím věci bez jednání nevyjádřil), postupem podle § 115a o.s.ř. soud věc rozhod, aniž by nařizoval jednání.
4. V projednávané věci soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav. Ze Smlouvy o bankovních službách ze dne 3.4.2015, Smlouvy o osobní kreditní kartě uzavřené mezi účastníky dne 1.2.2016 včetně jejího dodatku ze dne [číslo] 2016, Všeobecných obchodních podmínek, že žalobce zřídil žalovanému běžný účet č. [bankovní účet]. Na účtu žalovaného vznikl nepovolený debet. Žalovaný byl povinen v případě nepovoleného debetu neprodleně uhradit veškeré dlužné částky, včetně příslušenství. Tuto povinnost žalovaný nesplnil. Z odstoupení od smlouvy ze dne 18.1.2018 soud zjistil, že žalobce odstoupil od Smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu. Z oznámení žalobce o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek ze dne 30.1.2018 soud zjistil, že ke dni 30.1. 2018 byl učet žalovaného zrušen z důvodu zániku smlouvy o zřízení běžného účtu ke dni 25.1.2018 a debetní zůstatek ve výši 996,7 Kč byl převeden na zvláštní účet pohledávek. Z předžalobní upomínky žalobce ze dne 29.11.2018 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky.
5. Ze Smlouvy o osobní kreditní kartě ze dne 1.2.2016 a z dodatku ze dne 20.10.2016 soud zjistil, že žalobce dále uzavřel se žalovaným Smlouvu o osobní kreditní kartě dne 1.2.2016, na základě které se žalobce zavázal žalovanému vydat kreditní kartu a poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč (od 20.10.2016 dle dodatku pak úvěr ve výši 50 000 Kč). Kreditní karta umožňovala žalovanému opakovaně čerpat peněžní prostředky do výše poskytnutého úvěru z účtu č. [bankovní účet]. Ode dne 6.4.2016, kdy žalovaný začal čerpat úvěr, vznikla žalovanému povinnost vedle vyčerpané jistiny hradit rovněž úroky z této jistiny ve výši 3 % vyčerpané jistiny úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou měsíční splátky dne 25.10.2017 a se splácením následujících splátek úvěru. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. Z důvodu porušení Smlouvy o osobní kreditní kartě žalobce dopisem ze dne 18.1.2018 odstoupil od této smlouvy. Žalobce požaduje uhrazení částky ve výši 51 401,24 Kč, která zahrnuje vyčerpanou jistinu úvěru ve výši 49 901,24 Kč, úvěrové poplatky ve výši 1 500 Kč, což vyplývá z výpisu z účtu ke kreditní kartě ze dne 1.2.2018. Žalobce dále požaduje výpůjční úrok ve výši 22,99 % p.a. z dlužné nesplacené jistiny úvěru, kdy žalovaný poslední splátku uhradil dne 16.11.2017. Kapitalizovaný výpůjční úrok činí od 17.10.2018, tj. od vydání historického výpisu do podání žaloby, částku ve výši 14 868,63 Kč. Zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši činí částku ve výši 4 339,72 Kč. Žalovaný byl vyzván předžalobní výzvou k uhrazení dlužné částky úvěru. Žalovaný neuhradila ničeho.
6. Právně soud věc posoudil podle následujících zákonných ustanovení. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ust. § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Smlouva o bankovních službách, kterou byl zřízen pro žalovaného běžný účet, se řídí ustanovením § 2662 a násl. o.z., kdy smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. S peněžními prostředky na účtu může majitel účtu a za podmínek ujednaných ve smlouvě i jeho zmocněnci nakládat ujednaným způsobem.
7. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žaloba byla podána důvodně, neboť žalovaný nesplnil své závazky plynoucí z výše uvedených smluv o úvěru řádně a včas splácet poskytnutý úvěr a poskytnuté finanční prostředky v rozporu se smlouvou neuhradil a vznikl mu dluh žalobci ve výši 49 901,24 Kč na jistině, na úvěrových poplatcích 1 500 Kč, na úrocích částku 14 868,63 Kč, na úroku z prodlení do dne podání žaloby 4 339,72 Kč na nepovoleném debetu částku 996,77 Kč. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani přes upomínky žalobce.
8. Soud vyhověl i té části žaloby, kterou se žalobce domáhá zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky podle ustanovení § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kdy zákonné úroky z prodlení běží ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty ke splnění povinnosti žalované, což vyplývá z historického výpisu jednotlivých smluv o úvěru.
9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 873,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 096 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 52 398,01 Kč sestávající z částky 3 220 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 560 Kč ve výši 2 217,60 Kč.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.