12 C 198/2021-24 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se na žalované domáhal nahrazení jejího souhlasu s vydáním úschovy vedené zdejším soudem pod sp. zn [spisová značka]. Žalobu odůvodnil tím, že usnesením zdejšího soudu ze dne 19. 2. 2020, pod č. j. [číslo jednací] byla do soudní úschovy přijata částka 66 900 Kč, složená ve prospěch žalobce a žalované, jakožto příjemců, coby plnění za užívání prostor v areálu tzv. Pražské tržnice, neboť si složitel nebyl jist, kdo z účastníků je jeho věřitelem. Na základě usnesení ze dne 23. 2. 2021 byla část úschovy ve výši 40 140 Kč vydána zpět složiteli, avšak žalobce je přesvědčen, že zbylá část úschovy (26 760 Kč) náleží jemu. Poukázal na to, že je vlastníkem nemovitostí tvořících areál Pražské tržnice s tím, že tento areál na základě nájemní smlouvy č. [číslo] [číslo] ze dne 9. 12. 1994 pronajal žalované. Nájemní vztah podle této smlouvy však byl ukončen výpovědí ke dni 31. 12. 2012 pro neplacení nájemného. Žalovaná výpověď neuznala a předmětné nemovitosti nevyklidila, pročež se žalobce domáhal jejich vyklizení, a to v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka], v němž bylo pravomocně žalované uloženo nemovitosti, tvořící areál Pražské tržnice vyklidit a zaplatit žalobci dlužné nájemné. Žalobce proto dovozuje, že žalované nesvědčilo od 1. 1. 2013 a žádné užívací právo k areálu Pražské tržnice a tedy ani právo přijímat platby od třetích subjektů na základě uzavřených podnájemních smluv. Zdůraznil, že jako vlastník areálu je oprávněn přijmout platby za užívání z titulu bezdůvodného obohacení. 2. Žalovaná nárok žalobce neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Dodala, že výpověď stále považuje za neplatnou, neboť nájemné řádně hradila, a že proti pravomocnému rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 11. 2019, č. j. [číslo jednací], kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 dne 11. 3. 2019, č. j. [číslo jednací], podala dovolání, o němž dosud nebylo rozhodnuto a otázku tedy nepovažuje za uzavřenou. Navrhla, aby soud přerušil řízení rozhodnutí dovolacího soudu. 3. Z provedených důkazů soud zjistil následující: 4. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 7 sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že usnesením ze dne 19. 2. 2020, č. j. [číslo jednací] k návrhu složitele [právnická osoba], [IČO], přijal do úschovy peněžitou částku 66 900 Kč za užívání prostor v areálu Pražské tržnice v [obec a číslo] – [část obce] za měsíc leden až březen 2020. Usnesení nabylo právní moci dne 7. 3. 2020. Usnesením ze dne 23. 2. 2021, č. j. [číslo jednací] soud vydal část předmětu úschovy – částku 40 140 Kč zpět složitleli, neboť s takovým návrhem složitele souhlasili oba účastníci. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 9. 7. 2021, č. j. [číslo jednací] soud zamítl návrh na žalobkyně na vydání soudní úschovy žalobkyni z důvodu absence souhlasu žalované. Žalobkyně byla poučena, že nedostatek souhlasu žalované lze nahradit pravomocným rozsudkem soudu. Usnesení nabylo právní moci dne 8. 7. 2021 5. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 č. j. [číslo jednací] ze dne 11. 3. 2019 soud zjistil, že Obvodní soud pro Prahu 7 uložil žalované zaplatit žalobci částku 246 417 488 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a dále žalované uložil povinnost do 30 dnů od právní moci rozsudku vyklidit a předat nemovitosti tvořící areál bývalých jatek v [obec a číslo], [ulice] [číslo] včetně pozemků parc. č [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], zahrnující 38 nadzemních objektů, vnitřní komunikace, veřejná prostranství a zděné oplocení areálu včetně 9 bran, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu v katastrálním území Holešovice na Listu vlastnictví [číslo] (výrok II.). Soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli dne 9. 12. 1994 Nájemní smlouvu č. [číslo] [číslo]. Následně dal žalobce dal 16. 12. 2011 žalované platnou výpověď z nájmu a nájemní smlouva skončila uplynutím výpovědní doby ke dni 31. 12. 2012. Rozsudek nabyl právní moci ve výroku I. a ve výroku II. dne 21. 2. 2020. Z rozsudku Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací] ze dne 19. 11. 2019 soud zjistil, že rozsudek soudu I. stupně byl potvrzen. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 21. 1. 2020. 6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 7. Podle § 298 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení ch soudních (dále jen z. ř. s.) předmět úschovy vydá soud příjemci na jeho žádost. Jestliže ke složení došlo proto, že někdo jiný než příjemce uplatňuje právo na vydání předmětu úschovy nebo že někdo jiný, jehož souhlasu je třeba, nesouhlasí s vydáním předmětu úschovy příjemci, je k vydání předmětu úschovy zapotřebí souhlasu všech účastníků a osoby, pro jejíž nesouhlas s plněním došlo ke složení do úschovy. Souhlasu složitele je však třeba jen tehdy, bylo-li plnění složeno pro neznámého věřitele (odst. 1). Složiteli vydá soud předmět úschovy na jeho žádost, a) jestliže příjemce projeví s tímto postupem souhlas, b) prohlásí-li příjemce soudu, že předmět úschovy nepřijímá, nebo c) nevyjádří-li se příjemce ve lhůtě stanovené soudem, ačkoliv byl na takové následky upozorněn (odst. 3). Jiné osobě, než která je uvedena v odstavcích 1 až 3, žádající o vydání předmětu úschovy, jej vydá soud jen se souhlasem složitele a příjemce (odst. 4). 8. Podle § 299 z. ř. s. byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten, kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli (odst. 1). Pro řízení o nahrazení souhlasu podle odstavce 1 je příslušný soud, u něhož probíhá řízení o úschově (odst. 2) 9. Podle § 159a odst. 3 o. s. ř. platí, že v rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány. 10. Pro soud je závazné posouzení předběžné otázky učiněné v jiném řízení mezi týmiž účastníky, jde-li o otázku řešenou ve výroku rozhodnutí (u zamítavého výroku je nutné posoudit výrok rozhodnutí v souvislosti s odůvodněním rozhodnutí), tedy o otázku, která byla předmětem sporu. Právní vztahy mezi týmiž účastníky, které byly pravomocně vyřešeny soudním rozhodnutím, nemůže soud v jiném řízení znovu posuzovat ani jako otázku předběžnou (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [spisová značka]). 11. Ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. [spisová značka] byla mezi týmiž účastníky řízení posouzena předběžná otázka platnosti výpovědi z nájmu daná žalované žalobcem dne 16. 12. 2011 a existence nájemního poměru od 1. 1. 2013. V tomto řízení bylo pravomocně rozhodnuto, že nájemní poměr vzniklý na základě nájemní smlouvy č. [číslo] [číslo] ze dne 9. 12. 1994 uzavřené mezi účastníky dne 31. 12. 2012 zanikl. Soud má proto za to, že od 1. 1. 2013 žalobce, který je vlastníkem předmětných nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví], k. ú. Holešovice (pozn. vlastnictví nemovitostí nebylo mezi účastníky sporné), má právo, aby mu složitelé platili za užívání těchto prostor. Předmět úschovy představuje v posuzované věci (a řadě dalších obdobných věcí vedených u zdejšího soudu) bezdůvodné obohacení složitelů, kteří užívali nemovité věci ve vlastnictví žalobce z právního důvodu, který odpadl, neboť podnájemní vztah v důsledku zániku nájemní smlouvy zanikl. Naproti tomu žalovaná nemá žádný právní titul, který by ji opravňoval k přijetí složených finančních částek, neboť není vlastníkem předmětných nemovitých věcí, a nájemní vztah, od něhož odvozovala toto své právo, zanikl ke dni 31. 12. 2012. Vzhledem k tomu, že žalovaná neudělila souhlas s vydáním peněžních částek ze soudní úschovy, soud jej nahradil tímto rozsudkem. 12. Pro úplnost je třeba dodat, že dovolání podané proti výše uvedenému potvrzujícímu rozsudku Městského soudu v Praze nemá samo o sobě odkladný účinek. Soudu není z jeho činnosti známo, že by Nejvyšší soud postupoval podle § 243 o. s. ř. a vykonatelnost dovoláním napadeného rozsudku odložil. Návrh žalované na přerušení řízení proto neshledal důvodným. 13. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř a zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na jejich plnou náhradu, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek (2 000 Kč) a paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka za 2 úkony (sepis žaloby a účast na jednání) po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Je třeba dodat, že soud má za to, že žalobce je statutárním městem a je náležitě personálně i materiálně vybaven k hájení svých zájmů. Ve smyslu ustálené judikatury (srov. např. rozhonutí Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] či Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]) proto neshledal náklady právního zastoupení žalobce za účelné. 14. O povinnosti žalované, zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobce, bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě, ke splnění povinnosti, bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.