18 C 144/2022-13 — Obvodní soud pro Prahu 7

Dne 1. 7. 2022 podal žalobce u zdejšího soudu žalobu, jíž se domáhá po žalované zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu 100 000 Kč s příslušenstvím s tím, že byl dne 31. 7. 2021 zadržen [anonymizováno] a převezen na policejní stanici, odhadem zde strávil dvě hodiny. Následně byl převezen na protialkoholní záchytnou stanici do [obec], cca 3 – 4 hodiny po zadržení. Důvod zadržení a převozu na záchytnou stanici je mu neznámý a shledává postup [anonymizováno] nepřiměřený, neboť pro tento převoz nebyl důvod, což dovozuje i z toho, že lékař na záchytné stanici mu sdělil, že jej pustí, pakliže si pro něj přijede manželka. Toto mu způsobilo intenzivní psychickou újmu, došlo u něj ke ztrátě radosti z dovolené a škodám. Soud mj. dospěl k závěru, že žaloba trpí vadami, a sice že je neurčitá, jelikož v ní nebylo žalobcem konkrétně uvedeno, v čem konkrétním spočívala psychická újma, která měla být žalobci způsobena tvrzeným nezákonným zásahem, v čem konkrétním spočívala újma ze„ ztráty radosti z dovolené“ a jak se tato tvrzená újma váže k tvrzenému nezákonnému zásahu, jaké konkrétní škody měly žalobci vzniknout tvrzeným nezákonným zásahem a jak tyto měly být tímto zásahem způsobeny, a dále žalobce neoznačil důkazy k prokázání újmy, která mu měla dle jeho tvrzení vzniknout. Proto žalobce podle § 43 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) vyzval usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 8. 8. 2022, č. j. 18 C 144/2022-7, které mu bylo doručeno dne 12. 8. 2022, aby do 15 dnů vady žaloby odstranil, a to ve lhůtě 15 dní, poučen o tom jakým způsobem vady odstranit, jakož i o tom, že nebudou-li vady žaloby odstraněny, bude žaloba odmítnuta. Žalobce na výzvu reagoval podáním z 22. 8. 2022, ve kterém uvedl, že psychická újma spočívá v protiprávním postupu proti jeho osobě, působení bezpráví mu zkazilo radost z dovolené. Konečně uvedl, že v žalobě označil důkazy k protiprávnosti zásahu. Z reakce žalovaného plyne, že výzvu danou mu soudem nesplnil, neboť ke své psychické újmě, která mu měla být způsobena, se vyjádřil toliko zcela obecně, nijak nekonkretizoval, jakým způsobem se tvrzený nezákonný zásah projevil v jeho psychice, stejně tak nijak nekonkretizoval, v čem spočívala újma v podobě„ ztráty radosti z dovolené“. Konečně pak neoznačil důkazy k prokázání újmy, která mu měla dle jeho tvrzení vzniknout, když v doplnění své žaloby uvedl, že navrhl důkazy k prokázání nezákonnosti zásahu. Předpokladem vzniku odpovědnosti státu dle zákona 82/1998 Sb. je však v posuzované věci naplnění tří předpokladů – existence nezákonného zásahu, vznik újmy na straně žalobce a příčinná souvislost mezi nezákonným zásahem a vzniklou psychickou újmou. Žalobcovo břemeno důkazní se pak váže ke každému z těchto tří prvků, nicméně žalobce navrhl toliko důkazy k prvnímu z nich. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud podle § 43 odst. 2 o. s. ř. o odmítnutí žaloby. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 146 odst. 3 o. s. ř., žalované však doposud v řízení žádné náklady, jejichž náhradu by jí bylo možno proti žalobci přiznat, nevznikly.