16 C 142/2023-60 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 3 062 s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovanou smlouvu o účtu [číslo] jejíž součástí byly také všeobecné obchodní podmínky. Na základě uzavřené smlouvy byl žalované zřízen sporožirový účet, na kterém vznikl nepovolený debetní zůstatek. Žalované vznikla povinnost nepovolený debetní zůstatek vyrovnat s tím, že ode dne vzniku tohoto nepovoleného debetního zůstatku do doby jeho vyrovnání byla žalovaná povinna hradit úroky z prodlení. Nepovolený debetní zůstatek nebyl uhrazen, proto právní předchůdkyně žalobkyně převedla pohledávku na evidenční účet pohledávek. O tom byla žalovaná vyrozuměna a zároveň upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky. Pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 8. 2021, s účinností od 1. 9. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 17. 9. 2021. Pohledávka za žalovanou činila ke dni postoupení 3 193,56 Kč a skládala se z jistiny ve výši 3 062 Kč a úroku z prodlení ve výši 131,56 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho. 2. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z výpisů ze sporožirového účtu je zřejmé, že žalovaná byla majitelkou účtu č. [bankovní účet] u právní předchůdkyně žalobkyně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 8. 2021, včetně seznamu pohledávek, soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 9. 2021, včetně podacího lístku, soud zjistil, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky na žalobkyni. Z předžalobní upomínky ze dne 21. 1. 2022, včetně podacího lístku, vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 3 293,20 Kč a upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky. 5. Soud posoudil skutkový stav po právní stránce takto: Žalující strana je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení (§ 1879 občanského zákoníku). Protože jde o smlouvu o účtu, řídí se právní vztah § 2662 a násl. občanského zákoníku. Na účtu žalované vznikl nepovolený debet, který měla žalovaná jako dlužník povinnost zaplatit (§ 1721 občanského zákoníku). Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené [anonymizována tři slova] pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Soud uzavřel, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela smlouvu o sporožirovém účtu [číslo]. Na tomto účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který žalovaná ani přes opakované výzvy neuhradila. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 7. S ohledem na skutečnost, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení. Úrok je přiznán jako kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky a dále ode dne následujícího do zaplacení. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 3 452 Kč, skládající se z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud aplikoval ve věci ustanovení § 14b a. t., neboť žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech uplatňuje nároky postoupené od spol. [právnická osoba], přičemž peněžité plnění nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.