8 C 384/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 7

I. Řízení se zastavuje podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), neboť žalobkyně vzala žalobu v celém rozsahu zpět. II. S ohledem na skutečnost, že byl návrh ve věci podán důvodně a následně vzat zpět pro chování žalovaného, je žalovaný podle ustanovení § 146 odst. 2 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 930 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], LL.M., sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 000 Kč sestávající z částky 1 820 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 1 820 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 240 Kč ve výši 890,40 Kč. O náhradě nákladů řízení soud musel rozhodnout v plné výši, ačkoliv podle sdělení žalobce již žalovaný náklady řízení zcela uhradil. Náhrada nákladů řízení je totiž procesní pohledávkou, která vzniká až rozhodnutím soudu, a proto je třeba i z důvodu jistoty rozhodnout o její skutečné výši. Již zaplacená částka žalovaným je tak pouze zálohou na náhradu nákladů řízení a po právní moci tohoto usnesení ji žalovaný může započítat na svou povinnost náhrady nákladů řízení ve výši stanovené soudem tímto usnesením.