10 C 17/2025-25 — Obvodní soud pro Prahu 7

Manželka se domáhala rozvodu manželství s tím, že manželství je jen formálním svazkem dvou lidí, bez citových vztahů a není naděje na obnovení společenské funkce manželství.Manžel se k návrhu na rozvod manželství připojil.Z oddacího listu, z průkazů povolení k pobytu soud zjistil, z tvrzení manželů, že oba účastníci jsou občany , Anonymizováno, , Anonymizováno, a uzavřeli manželství dne , datum, v , Anonymizováno, , v , Anonymizováno, , Anonymizováno, . před Městským úřadem , adresa, . Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, č.j. , spisová značka, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , že z manželství se dne , datum, narodil nezletilý , Anonymizováno, , Anonymizováno, a soud schválil dohodu rodičů o úpravě poměrů k nezletilému , Anonymizováno, , Anonymizováno, , pro dobu po rozvodu manželství. Ze Smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a o vypořádání práv a povinností bydlení a vzájemné vyživovací povinnosti pro dobu po rozvodu manželství soud zjistil, že manželé uzavřeli dne , datum, dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů pro dobu po rozvodu manželství.Z návrhu a ze shodného tvrzení manželů soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno z lásky po několikaleté známosti. Ze začátku bylo manželství spokojené, a to s běžnými starostmi. Problémy ve vztahu se začaly postupně projevovat v období uplynulých let, přičemž problémy souvisely s rozdílnou povahou jejich osob a zejména pak snahou jich obou žít si vlastní život podle svých představ. Manželé spolu fakticky nežijí déle než rok. Žijí odděleně. Mají již vlastní osobní život a proto další společný život manželů a zachování rodiny není možné.Podle § 47 zák.č 91/2012 Sb. nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis , Anonymizováno, , Anonymizováno, něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. Podle § 49 zák.č. 91/2012 Sb. osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Podle § 50 zákona rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení.Podle čl. 26 odst. 1 Smlouvy mezi , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (dále jen „Smlouva o právní pomoci“) se rozvod manželství řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době podání návrhu, v daném případě tudíž právním řádem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , která je právním nástupcem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Vzhledem k tomu, že oba účastníci řízení o rozvod manželství mají bydliště na území České republiky, je v řízení o rozvod manželství občanů , Anonymizováno, , Anonymizováno, dána i pravomoc orgánů České republiky (čl. 27 odst. 1 smlouvy o právní pomoci).Podle článku 22 zákona o rodině , Anonymizováno, , Anonymizováno, z , datum, č. , hodnota, -, Anonymizováno, manželství je soudní cestou rozvedeno v případě, že soud zjistí, že další společný život manželů a zachování rodiny nejsou možné.Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že zákonné podmínky rozvodu manželství jsou v daném případě splněny. Soud má za to, že za situace, kdy manželé žijí odděleně již rok, společně nehospodaří a intimně se nestýkají, oba si přejí rozvod manželství, má soud za to, že další společný život manželů není možný.Na základě shora uvedených skutečností soud manželství rozvedl.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zák.č. 292/2013, podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.