16 C 137/2025-59 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu č. , hodnota, , na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku právní předchůdkyni žalobkyně splatit, resp. vrátit částku , částka, , která představuje součet jistiny (, částka, ) a poplatku za poskytnutí a spravování zápůjčky (, částka, ), skládajícího se z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou ve výši , Anonymizováno, % ročně, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částky za administrativní činnosti a konformní splácení. Žalovaný se zavázal uhradit částku v , Anonymizováno, . týdenních splátkách z toho prvních , Anonymizováno, splátek po , částka, a poslední splátku ve výši , částka, . Žalovaný splatil celkem , částka, , které žalobkyně započetla ve výši , částka, na jistinu a ve výši , částka, na poplatek. Žalovaný neplatil splátky řádně a včas, proto právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši , Anonymizováno, denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaný v prodlení. Dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Smluvní pokuta byla kapitalizována ke dni , datum, . Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši , částka, , poplatku ve výši , částka, , kapitalizované smluvní pokuty ve výši , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, a sankčních poplatků ve výši , částka, . Žalobkyně požaduje rovněž smluvní úrok ve výši , Anonymizováno, % ročně a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, (dále jen o. z.) a toto postoupení zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu.4. Soud zjistil následující skutkový stav:5. Ze smlouvy o zápůjčce – , adresa, v hotovosti č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovaným, je zřejmé, že jejím předmětem bylo poskytnutí finanční hotovosti ve výši , částka, . Byl sjednán poplatek za zápůjčku ve výši , částka, . Celková dlužná částka, kterou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně uhradit spolu s poplatkem, činila , částka, , a to v , Anonymizováno, týdenních splátkách po , částka, (poslední splátka ve výši , částka, ). Ze smlouvy o zápůjčce soud dále zjistil, že podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí celé výše zápůjčky v hotovosti. Byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši , Anonymizováno, % ročně. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) dosahovala , Anonymizováno, %. Ze smlouvy dále vyplývá, že v případě prodlení žalované se splácením má žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši , Anonymizováno, % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaná v prodlení. Smlouva dále obsahuje sjednání poplatku za upomínku ve výši , částka, (kterých je žalobkyně oprávněna zaslat maximálně , Anonymizováno, ) a poplatku za zahájení vymáhání dluhu oddělením , Anonymizováno, ve výši , částka, .6. Z tvrzení žalobkyně je zřejmé, že žalovaný splatil celkem , částka, .7. Po právní stránce soud posoudil skutkový stav následovně:8. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.9. Soud při každém svém rozhodování musí zkoumat, zda právo, jemuž se má dostat ochrany, je v souladu se zákonem a ústavním pořádkem. Jak plyne z § 588 odst. 1 o. z. je povinen i bez návrhu přihlížet k okolnostem, jež mohou vést k rozporu s dobrými mravy či k rozporu se zákonem. Při posuzování závazků z úvěrových smluv tak musí mimo jiné zvažovat, zda přiznání úroků z prodlení (a dalších částek, které mají být v souvislosti s úvěrem hrazeny) ve výši, v jaké je žalobce požaduje, je v souladu s ujednáním účastníků a s dobrými mravy.10. V posuzované věci byla mezi účastníky uzavřena smlouva o zápůjčce částky , částka, . Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně téměř dvojnásobek, a to při týdenních splátkách. Vedle úroků měla žalovaná zaplatit částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částku za administrativní činnost a komfortní splácení v celkové výši , částka, . RPSN pak u této smlouvy činí , Anonymizováno, %. Vedle toho je ve prospěch věřitele sjednána smluvní pokuta ve výši , Anonymizováno, % z dlužné částky denně.11. Sama výše úroku není nepřiměřeně vysoká, byť je vyšší, než u bankovních ústavů. Také smluvní pokuta sama o sobě není nepřiměřená. To ovšem nic nemění na tom, že v celkovém souhrnu je smlouva zjevně nevyvážená. Žalobkyně požaduje poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částka za administrativní činnost a komfortní splácení. Suma představující součet těchto částek téměř dosahuje výše poskytnuté zápůjčky. Z obsahu smlouvy přitom nevyplývá účel tak vysokého poplatku, ani jeho smysl. Není zřejmé, jaký je rozdíl mezi částkou za zpracování a za administrativní činnost a za flexibilní splácení a komfortní splácení. Při popsané konstrukci se jeví pravděpodobné, že se jedná pouze o skryté a tedy nepřípustné navýšení dohodnutého úroku, který představuje právě tu přidanou hodnotu – zisk, který z tohoto smluvního vztahu věřitel má. Při současné naprosto jednoznačné preferenci bezhotovostního styku, kterému odpovídá i to, že prakticky každá fyzická osoba má zřízený účet v některém z bankovních ústavů, není dán pro takový postup žádný logický důvod. Navíc v tomto případě jde o splátky v týdenních intervalech, ačkoli každý zaměstnanec dostává výplatu jednou měsíčně. Podstatné je, že při této struktuře základních smluvních ujednání se roční procentní sazba nákladů dostává ke , Anonymizováno, %. Tato položka přitom vyjadřuje právě to, na kolik nákladné je pro dlužníka zatížení v rámci daného smluvního vztahu, protože nezahrnuje jenom některý z dílčích závazků, ale veškeré výdaje, které musí dlužník ve prospěch věřitele v konečném výsledku zaplatit. To vše zakládá nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, který se dostává do zřejmého rozporu s dobrými mravy. Na tom nemění nic skutečnost, že žalovaná smlouvu v podobě shora uvedené podepsala.12. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že smlouva je ve smyslu § 588 o. z. absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Tuto neplatnost je nutno dovozovat k celé smlouvě, protože v tomto případě tvoří jednotlivá ujednání smlouvy celek a nelze předpokládat, že při absenci ujednání o částce za zpracování či za administrativní činnost by byla smlouva ze strany věřitele uzavřena. Nároky stran je potom třeba posoudit podle ustanovení o bezdůvodném obohacení.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky na základě právního vztahu, který byl shledán neplatným. Proto je podle pravidel bezdůvodného obohacení na místě, aby každá ze stran vydala druhé straně to, co na základě neplatné smlouvy získala. Právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému částku , částka, , ze které žalovaný uhradil , částka, . Soud proto uložil žalovanému povinnost k úhradě částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po dni uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě. V ostatním soud žalobu s ohledem na výše uvedené zamítl.14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť větší úspěch ve věci sice svědčí žalovanému, tudíž by měl proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, nicméně žalovanému v průběhu řízení žádné náklady nevznikly.