18 C 47/2025-34 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, , úroku kapitalizovaného částkou , částka, , úroku 27,48 % p. a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení kapitalizovaného částkou , částka, a úroku z prodlení 11,75 % p. a. z částky , datum, do zaplacení. Svůj nárok opírá o úvěrovou smlouvu z , datum, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, poskytla žalovanému – po ověření jeho úvěruschopnosti v rozsahu odpovídajícím výši úvěru – částku , částka, , jíž se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem , částka, zahrnujícím kapitalizovaný úrok 27,48 %, poplatek za zpracování úvěru a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení, a to v celkem , hodnota, týdenních splátkách s poslední splátkou splatnou , datum, . Na dluh však uhradil pouze jedinou splátku ve výši , částka, , která byla započtena na jistinu. Pohledávka byla postoupena žalobkyni. Žalovaný na dluh dále ničeho neuhradil, ač k tomu byl před podáním žaloby vyzván.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Provedeným dokazováním učinil soud následující skutková zjištění:4. Z žalobkyní předložených listin má soud za prokázané, že se dne , datum, , právnická osoba, a žalovaný dohodli, že , právnická osoba, poskytne žalovanému , částka, , které se žalovaný zavázala vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, při úrokové sazbě ve výši 44 % ročně, odměnou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši , částka, a částkou za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, v 44 týdenních splátkách á , částka, a 45. týdenní splátce , částka, (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ). Ke svým poměrům žalovaný v žádosti o spotřebitelský úvěr uvedl, že žije na adrese , adresa, ve spolubydlení, vzdělání má učňovské, je svobodný, nemá vyživovací povinnost vůči žádné jiné osobě, úvěr si bere na neočekávané výdaje, pracuje na plný úvazek jako kuchař pro společnost se sídlem v , Anonymizováno, (což bylo ověřeno jeho pracovní smlouvou), jeho čistý příjem činí , částka, měsíčně (což bylo ověřeno jeho dvěma výplatními páskami), nevlastní vozidlo, nemá kreditní kartu, má úvěr u jiné společnosti, na který splácí , částka, měsíčně a jeho jiné odhadované měsíční výdaje činí , částka, (zákaznická karta - žádost o spotřebitelský úvěr z , datum, ).5. Žalovaný z poskytnuté částky , částka, uhradil pouze , částka, , a to , datum, (tabulka umoření).6. Dne , datum, se , právnická osoba, a žalobkyně dohodly o postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek z , datum, vč. přílohy). Žalobkyně úplatu za postoupení pohledávky uhradila (potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky z , datum, ). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem z , datum, (oznámení o postoupení pohledávky , datum, , včetně podacího lístku)7. Soud věc právně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) za užití zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZSÚ“) následovně:8. Soud věc právně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) za užití zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.9. Smlouvou o úvěru dle § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Žalobkyní bylo v řízení prokázáno, že ze strany její právní předchůdkyně, která na ni pohledávku za žalovaným postoupila (§ 1879 o. z.), byla úvěruschopnost žalovaného posuzována na základě údajů uvedených v zákaznické kartě, přičemž příjmová situace byla ověřena potvrzeními o příjmu a pracovní smlouvou, výdaje pak odhadem. Na takovéto prověření úvěruschopnosti je však nutno nahlížet jako na zcela nedostatečné a nevyhovující požadavkům § 86 , Anonymizováno, , a to zejména z důvodu, že sice byla prověřována příjmová stránka žalovaného (žalovaný uvedl, že má příjem pouze z jednoho zdroje, a to ze zaměstnání), nikoliv však jeho stránka výdajová, kdy v samotné zákaznické kartě je uvedeno, že výdaje byly stanoveny odhadem. Přitom ani případný prokázaný vysoký příjem potenciálně úvěrovaného nesvědčí ničeho o jeho úvěruschopnosti, je-li na něj nahlíženo izolovaně bez kontextu výdajů úvěrovaného – jinými slovy i v případě osoby prokazatelně vysokopříjmové lze dospět s přihlédnutím k jejím vydáním k závěru o její neúvěruschopnosti. Na výdaje žalovaného bylo v posuzovaného věci usuzováno pouze z jeho nijak blíže neupřesněného a zjevně nepodloženého tvrzení, že jeho měsíční výdaje představují pouze , částka, (tj. , částka, denně). Měsíční náklady na živobytí žalovaného v dané výši se pak jeví pouhým laickým pohledem fakticky nemožné i s přihlédnutím k tomu, že dle údajů v zákaznické kartě měl žalovaný žít ve Vlašimi a pracovat pro pražskou společnost, kdy takovéto výdaje bez dalšího stěží mohou pokrýt běžné náklady na bydlení, živobytí (doprava, telefon, strava apod.), kdy se jedná o náklady ani nedosahující životního minima v daném roce (pro rok 2021 činilo životní minimum jednotlivce , částka, ). Jeví se tak, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného bylo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně provedeno pouze formálně ve snaze formálně dostát zákonné povinnosti.11. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci je soud toho názoru, že na straně právní předchůdkyně žalobkyně nelze mít za to, že splnila svou , Anonymizováno, danou povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného coby spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je v , Anonymizováno, uložena pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být ve smyslu daného ustanovené poskytnut pouze v případech, kdy nejsou na základě posouzení úvěruschopnosti dány důvodné pochybnosti o tom, že je spotřebitel schopen hradit sjednané splátky. Tím právní předchůdkyně žalobkyně coby akreditovaný poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit i práva a zájmy spotřebitele. Na tuto svou povinnost však zjevně právní předchůdkyně žalobkyně v posuzované věci rezignovala.12. Ač se ze znění , Anonymizováno, podává, že neplatnost úvěrové smlouvy lze shledat k námitce úvěrovaného, je třeba ve světle již ustálené judikatury hledět na smlouvou o úvěru při nedostatečném posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného jako na absolutně neplatnou ve smyslu § 588 o. z. K tomu lze dále podotknou (jak již učinil např. ve své rozhodovací praxi Krajský soud v , Anonymizováno, – srov. např. jeho rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), že závěr o neplatnosti úvěrové smlouvy při porušení povinnosti úvěrujícího ověřit úvěruschopnost spotřebitele není stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale stejnou: „…měrou je tato neplatnost stanovena též na ochranu druhé smluvní strany, poskytovatele úvěru, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť snižuje riziko poskytovatelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Současně pak v neposlední řadě chrání i veškeré další potenciální věřitele úvěrovaného spotřebitele, včetně věřitelů nefinančních, před možným předlužením spotřebitele a jeho pádem do insolvence se všemi důsledky s tím souvisejícími, především pak omezením reálné možnosti uspokojení pohledávek případných dalších potenciálních věřitelů spotřebitele (viz též již shora zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, ). Celospolečenský (veřejný) zájem na prevenci předlužování, jejímž prostředkem rovněž institut posuzování úvěruschopnosti je, byl zmíněn již shora. Zákon tak zdůrazňuje celospolečenský (veřejný) zájem na prevenci předlužování spotřebitelů a snaží se potírat navazující predátorské praktiky některých poskytovatelů úvěru (tzv. „úvěrových šmejdů“), kteří poskytují (zhusta velmi nevýhodné) úvěry téměř výhradně osobám, které úvěruschopné nejsou. Zákon tím také (zejména po celosvětové finanční krizi z roku 2008) více chrání i stabilitu celé ekonomiky, včetně zájmů investorů do nejrůznějších finančních produktů, které jsou na rizikové úvěry případně navázány.“13. Soud si je vědom toho, že výklad , Anonymizováno, by neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěrů a také na žadatele o ně v souvislosti s povinností zákonem ukládanou, kdy nelze očekávat hlubší systematické prověřování pravosti a správnosti předložených podkladů, nejsou-li zcela zjevně falešné, nicméně určité podklady musí být k ověření zásadních tvrzení spotřebitele opatřeny a údaje v nich uvedené musí být odborně posouzeny. Pokud má být zachován smysl a účel dané úpravy a alespoň elementár