27 C 147/2020-26 — Obvodní soud pro Prahu 8

Manželka dne [datum] podala návrh na rozvod manželství, které uzavřela s manželem dne [datum]. Manžel s rozvodem souhlasil. Soud došel k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Výše uvedeného dne spolu účastníci uzavřeli manželství. Účastníci spolu mají dcery [jméno] [celé jméno manželky] ([datum narození]) a [jméno] [celé jméno manželky] ([datum narození]), jež jsou ještě nezletilé. V průběhu roku 2018 se vyhrotily vzájemné rozpory a spory mezi manžely a vedly k definitivnímu rozpadu manželství v říjnu 2018. Počátkem ledna 2019 se manžel odstěhoval z rodinné domácnosti. Od té doby manželé spolu nebydlí a nevedou společnou domácnost; nestýkají se, vyjma předávání dcer ke styku s rodiči. Oba manželé chtějí rozvod manželství. Soud proto došel k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a že nelze očekávat jeho obnovení. Soud rovněž došel k závěru, že rozvod není v rozporu se zájmy nezletilých dcer účastníků. Poměry nezletilých dcer účastníků pro dobu po rozvodu manželství byly upraveny rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] (v právní moci [datum]). Po právní stránce soud věc posoudil podle § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 23 věty prvé zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. V řízení nevyšly najevo okolnosti, jež by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení podle § 23 věty druhé tohoto zákona. Jelikož proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání, soud podle § 157 odst. 4. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v rozsudku uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.