28 C 165/2019-73 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované zaplatit jí částku ve výši 656 495 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % od 16. září 2019 do zaplacení. Dne 7. 12.2021 vzala žalobu co do částky 20 167 Kč zpět. Jako důvod uvedla, že si nárokuje výplatu pojistného plnění za škodu, která jí byla způsobena provozem motorového vozidla dne [datum], které řídil MUDr. [jméno] [příjmení]. Ten narazil do osobního automobilu řízeného jejím manželem, který spolu s její dcerou při dopravní nehodě zahynul. Sama žalobkyně utrpěla zranění, a to zhmoždění hrudní a břišní stěny, zlomeniny předních konců druhého, čtvrtého až šestého žebra vpravo a pátého až devátého žebra vlevo, trhlinu kličky tenkého střeva a zhmoždění slinivky břišní. Znalecký posudek na ohodnocení nároku žalobkyně na bolestné a ztížení společenského uplatnění vypracoval prof. MUDr. [jméno] [příjmení]. Dle tohoto znaleckého posudku se u žalobkyně z psychiatrického hlediska v důsledku nehody spojené s tragickou ztrátou rozvinula akutní reakce na stres a následně depresivní porucha, nyní již chronického rázu, středně těžké až těžké závažnosti. Následky spojené s nehodou se projevují jako setrvale pokleslá nálada, ztráta zájmu a prožitku radosti z aktivit, ztráta životních plánů, omezený zájem o volnočasové aktivity a sociální život, nebo výčitky a sebeobviňování pokud takové aktivity provádí, časté myšlenky a vzpomínky týkající se zemřelých a života před nehodou, pocit, že život již bez nich nemá smysl. Dále žalobkyně uvedla, že trvá na zaplacení nároku na ztížení společenského uplatnění, když se u ní vyvinula posttraumatická stresová porucha jako následek vzniklého poranění a toho, že byla očitým svědkem úmrtí dvou blízkých osob. Ztížení společenského uplatnění vzniklé následkem dopravní nehody, při které zemřel její manžel a dcera hodnotil znalec částkou 500 686 Kč. S ohledem na věk, když žalobkyně utrpěla úraz v [číslo] letech je nutno navýšit nárok na ztížení společenského uplatnění na částku 550 758 Kč a dále o dalších 10% procent z důvodů změny způsobu života před úrazem a po úrazu. Před úrazem žila žalobkyně velmi aktivním životem, i když je pravdou, že motorem jejich života byl její zesnulý manžel. Manžel rovněž pomáhal v péči o dům a zahradu. V důsledku zranění žalobkyně, které bylo zároveň provázeno pohledem na umírajícího manžela a dceru je pro žalobkyni velmi složité cestování. Má strach z jízdy autem, je rovněž zvýšeně unavitelná, takže nemůže pracovat na plný úvazek. V době dopravní nehody viděla, jak jejímu manželovi klesá hlava na volant ona na něj volala, aby promluvil, sahala na něj, ale manžel nedýchal a pravděpodobně ho viděla v tu chvíli zemřít. Sama utrpěla velmi vážná zranění a trpěla obrovskými bolestmi. Celkem si tedy nárokuje za ztížení společenského uplatnění 605 837 Kč. Žalobkyně trvala na tom, že nyní uplatňuje pouze nároky za psychické následky způsobené dopravní nehodou, nikoliv jako duševní strádání spojené se ztrátou osoby blízké, ale jako psychické následky samotné dopravní nehody. Dále vznikly žalobkyni náklady na léčení, kdy za konzultace u psychologa vynaložila částku celkem 4 800 Kč. Žalovaná uhradila žalobkyni částku ve výši 600 Kč za 2 sezení, přičemž nárok zkrátila o 50 % z důvodu, že se jedná o léčení za psychické onemocnění. S tímto žalobkyně nesouhlasí. Dále žalobkyně žádala o úhradu náhrady za ztrátu na výdělku. Žalobkyně před nehodou pracovala jako referentka ve VZP, kde pracuje do současné doby, ale musela si uzpůsobit pracovní dobu. Žalovaná na nároku žalobkyně uhradila částku 26 291 Kč, a to se zdůvodněním, že plnění krátila o 50 %. Žalobkyně nárokuje neuhrazený rozdíl ve výši 26 291 Kč. 2. Žalovaná k žalobě uvedla, že se s ní nesouhlasí. Učinila nesporným, že v době předmětné pojistné události bylo škodící vozidlo pojištěno u ní. Žalovaná odškodnila žalobkyni v rámci uplatněného nároku na bolestné celkem částkou 116 455 Kč. Následně žalobkyně uplatnila nárok na ztížení společenského uplatnění, v souvislosti s tvrzenou posttraumatickou stresovou poruchou chronického rázu v příčinné souvislosti s dopravní nehodou a zraněními žalobkyně. Tento svůj nárok opírá o znalecký posudek prof. MUDr. [jméno] [příjmení]. Žalovaná odmítá nárok plnit s odůvodněním, že tento nárok byl již předmětem odškodnění dle § 2959 občanského zákoníku, tedy v rámci odškodnění duševních útrap sekundárních obětí, kdy má žalovaná za to, že i přes skutečnost, že byla žalobkyně účastníkem dopravní nehody, není prokázáno, že by psychické problémy byly v příčinné souvislosti pouze se zraněními, která při dopravní nehodě utrpěla. Žalovaná duševní útrapy žalobkyně již odškodnila v rámci jednorázového odškodnění dle § 2959 občanského zákoníku, kdy zohlednila tragickou ztrátu dvou nejbližších osob. Výchozí částka za úmrtí dcery byla stanovena ve výši 700 000 Kč a za úmrtí manžela 600 000 Kč. Vzhledem k tomu, že úmrtí dcery bylo zapříčiněno z velké části nepřipoutáním a taktéž úmrtí otce, kdy dcera byla při nárazu vržena na přední sedadlo a tímto střetem přispěla ke smrtelným zraněním otce, byly uvedené částky kráceny o 50 % a vyplaceno tedy bylo 350 000 Kč a 300 000 Kč. V době, kdy byla náhrada vyplácena, tedy v roce 2016 se částky vyplácené dle § 2959 občanského zákoníku pohybovaly v rozmezí 240 000- 500 000 Kč. Dále byla žalobkyni vyplacena částka 200 000 Kč, která jí byla přiznána rozsudkem Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 29. 8. 2018 v řízení vedeném pod sp. zn. 2T 95/2017. Z odůvodnění rozsudku jednoznačně vyplývá, že se tato částka vztahuje výhradně duševním útrapám v souvislosti s úmrtím blízkých osob. Ze znaleckého posudku MUDr. [příjmení] plyne, že psychická újma žalobkyně pramení zejména ze ztráty osob blízkých, jež je odškodňována dle pravidel § 2959 občanského zákoníku, nikoliv dle § 2958 občanského zákoníku. Pokud jde o náklady na léčení žalovaná uhradila žalobkyni 2 sezení u psychologa ve dnech 7. 6. 2019 a 21. 6. 2019 v celkové výši 600 Kč, kdy ze strany žalované bylo kráceno pojistné plnění o 50 %. K tomuto kráceni bylo přistoupeno z toho důvodu, že pojistné plnění se vztahuje k duševním útrapám ze ztráty blízkých osob, které bylo částečně vyvoláno nepřipoutáním jedné z usmrcených osob, tedy její účasti na průběhu úrazového děje. Pokud jde o ztrátu na výdělku, žalobkyni byla za období 16. 9. 2016 - 13. 1. 2017 vyplacena náhrada na ztrátu na výdělku ve výši celkem 64 467 Kč. Pojistné plnění bylo, tedy v tomto případě hrazeno v plném rozsahu, protože se týkalo vlastního zranění žalobkyně v příčinné souvislosti s dopravní nehodou. Pokud jde o ztrátu na výdělku za období od 19. 4. 2018 do 1. 8. 2018, kdy se opět vycházelo z údajů mzdové účtárny zaměstnavatele žalobkyně s tím, že celková částka činila 52 852 Kč, zde žalovaná přistoupila ke krácení ve výši 50 %, a to z toho důvodu, že tato pracovní neschopnost se již vztahovala k psychickým problémům žalobkyně, které jsou dle žalované výhradně v souvislosti s úmrtím blízkých osob, nikoliv vlastním zraněním žalobkyně. 3. Účastníci učinili nesporným, že dne 16.9.2016 došlo k dopravní nehodě, při které byla žalobkyně těžce zraněna a při které zemřel její manžel a dcera. Dále učinili nesporným, že škodící automobil byl pojištěn u žalované. Učinili rovněž nesporným, že žalobkyně byla v pracovní neschopnosti od 16.9.2016 do 13.1.2017 a od 19.4.2018 do 1.8.2018 a že žalovaná uhradila v souladu s § 2959 obč. zák. žalované za smrt dcery částku 350 000 Kč, za smrt manžela částku 300 000 Kč a dále na základě rozsudku Okresního soudu Pelhřimov částku 200 000 Kč. 4. Z pokladních dokladů vydaných psychologickou poradnou ze dne 13.2.2019, 1.3.2019, 15.3.2019, 29.3.2019, 15.4.2019, 26.4.2019, 7.6.2019, 21. 6.2019 soud zjistil, že žalobkyně uhradila částku za každé sezení ve výši 600. Se shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že platby za sezení ve dnech 7.6.2019 a 21.6.2019 žalovaná žalobkyni uhradila zkrácené o 50%. 4. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], bratra žalobkyně, soud zjistil, že žalobkyně byla po dopravní nehodě celá pomlácená ležela, měla bolesti i psychicky na tom byla velmi špatně. Po nehodě již nežije plnohodnotný život a nemůže dělat co dělala dříve. Velký vliv na psychiku žalobkyně měla samotná dopravní nehoda, její účast na ní, když těžce zraněná slyšela kolem sebe hlasy hasičů a lidí, kteří konstatovali smrt jejího manžela. Po celou dobu nevěděla, co je s dcerou. 5. Z posudku o invaliditě ze dne 14. 8. 2018 soud zjistil, že orgán sociálního zabezpečení dospěl při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti žalobkyně k tomu, že žalobkyně trpí posttraumatickou stresovou poruchou, stavem po polytraumatu, středně těžkou percepční nedoslýchavostí, čímž došlo k poklesu její pracovní schopnosti a byl-li přiznán první stupeň invalidity s tím, že její pracovní schopnost klesla o 35 %. 6. Z výslechu MUDr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že spolupracoval při vyhotovení znaleckého posudku s MUDr. [příjmení]. Konstatoval, že skutečnost, že žalobkyně byla