13 C 53/2019-191 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 23. 1. 2019 domáhala vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 193 733,10 Kč. To odůvodňovala tím, že mezi stranami byla uzavřena pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně dne 14. 1. 2014 způsobila dopravní nehodu, při které utrpěla [jméno] [příjmení] úraz. Ta se pak domáhala náhrady majetkové i nemajetkové újmy přímo po žalobkyni v rámci řízení 105 C 60/2014 před Okresním soudem v Pardubicích. Žalobkyně, v pozici žalované, byla v uvedeném řízení zastoupena advokátem a žalovaná vystupovala jako vedlejší účastník. Žalobkyně následně požadovala po žalované zaplacení nákladů právního zastoupení podle § 2862 OZ, ta však plnit odmítla s tím, že ve smyslu speciální úpravy zákona č. 168/1999 Sb. takový nárok není dán. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, namítala, že jsou hrazeny pouze účelně vynaložené náklady a v tomto případě náklady na právní zastoupení nebyly z větší části účelně vynaloženy. V dané věci měl právní zastoupení pojistitel vystupující jako vedlejší účastník a dalším právním zastoupením přímo pojištěného došlo ke zdvojení nákladů za zastoupení a nebyl žádný objektivní důvod, aby pojištěná, tedy v současném řízení, žalobkyně, využívala služeb profesionálního advokáta. 3. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 2. prosince 2019, a to tak, že v rozsahu částky 157 578 Kč žalobě vyhověl a co do zbytku žalobu zamítal, neboť dovodil, že zbývající náklady nebyly účelně vynaložené náklady. Žalovaná rozsudek v rozsahu vyhovujícího výroku napadla odvoláním, odvolací soud rozsudek jako věcně správný potvrdil, rozhodnutí odvolacího soudu pak napadla žalovaná dovoláním a dovolací soud rozsudky soudu prvního a druhého stupně zrušil s tím, že pojistiteli vzniká povinnost hradit náklady, jež pojištěný vynaložil, až v případě skutečného vynaložení nákladů, nikoliv pouze v případě přiznání nákladů řízení, což nebylo postaveno najisto. Z rozhodnutí dovolacího soudu dále vyplývá, že se hradí pouze účelně vynaložené náklady v rozsahu advokátního tarifu, přičemž okolnost, že pojišťovna vystupovala v řízení jako vedlejší účastník na straně pojištěného, neznamená, že pojištěný vynaložil náklady na své právní zastoupení neúčelně. 4. Soud proto vedl po dovolacím řízení další dokazování zejména k zjištění rozsahu skutečně vynaložených nákladů, kdy s otázkou účelnosti se již zevrubně vypořádával soud prvního i druhého stupně v předchozích rozhodnutích. 5. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalobkyně byla účastnicí dopravní nehody, jak je tvrzeno, že byla pojištěna u právního předchůdce žalovaného a že žalovaná v řízení 105 C 60/2014 vystupovala jako vedlejší účastník, kdy byla převážnou dobu zastoupena. Nesporné bylo i to, že žalovaná jako odpovědnost pojistiteli uhradila plnění za žalovanou dle rozsudku. 6. Mezi stranami bylo sporné, zda má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení ve shora uvedené věci, zda byly žalobkyní skutečně vynaloženy (zaplaceny právnímu zástupci) a dále jaká je případná odůvodněná výše těchto nákladů. 7. Z rozsudku Okresního soudu v Pardubicích v řízení 105 C 60/2014 vzal soud za prokázané, že žalobkyně, tehdy ovšem v postavení žalované, byla odsouzena za způsobenou újmu při dopravní nehodě a žalovaná, tehdy vedlejší účastník, byla odpovědnostním pojistitelem, respektive jím byl její právní předchůdce. Vedlejší účastník, tedy stávající žalovaná, byla v řízení zastoupena advokátem, stejně jako žalobkyně, tehdy žalovaná. 8. Z obsahu spisu vzal soud za prokázané, že advokát převzal zastoupení žalobkyně, sepsal a podal odpor ze dne 21. 8. 2014, vyjádření ze dne 19. 12. 2014, repliku ze dne 6. 3. 2015, námitku podjatosti ze dne 31. 8. 2015 a vyjádření k odvolání ze dne 20. 8. 2015. Dále se zástupce účastnil jednání 28. 1. 2015, 19. 3. 2015, 3. 6. 2015, 14. 9. 2016 a 17. 1. 2018. 9. Ze zápisů o poradách s klientem vzal soud za prokázané, že advokát žalobkyně účtoval poradu přesahující jednu hodinu dne 28. 1. 2015, 18. 3. 2015, 3. 8. 2015 a dále klientovi vyúčtoval čtyři cesty k soudnímu jednání Zlín – Pardubice a zpět v celkové výši 13 910 Kč, ztrátu času za 60 půlhodin ve výši 6 000 Kč a dále DPH. 10. Z obsahu připojeného spisu Okresního soudu v Pardubicích soud zjistil, že předmětem řízení byla původně částka 230 673 Kč, a to až po ústní jednání konané dne 19. 3. 2015 včetně a následně částka 187 933 Kč. 11. Z příjmového dokladu ze dne 20. 8. 2014 soud zjistil, že zástupce žalobkyně přijal za odměnu za právní služby ve prospěch žalobkyně částku 50 000 Kč, totéž soud zjistil následně z dokladu z 6. 3. 2015, 20. 8. 2015 a z dokladu ze dne 6. 6. 2018 soud zjistil, že přijal částku 43 734 Kč, tedy v úhrnu původně žalovanou částku za náklady zastoupení žalobkyně. To, že byly platby přijaty a zaúčtovány vyplývá i z tiskové sestavy z účetnictví zástupce žalobkyně. 12. Podle ustanovení § 2862 odst. 2 OZ náklady řízení, které je proti pojištěnému vedeno v souvislosti se škodnou událostí, hradí pojištěnému pojišťovna. Uvedené ustanovení tedy počítá s tím, že pojištěný může být v řízení zastoupen, kdy mu rovněž ukládá, aby pojistitel bez zbytečného odkladu sdělil, kde je jeho právní zástupce. Samotný vstup pojistitele do řízení v pozici vedlejšího účastníka nemá žádný vliv na potřebnost právního zastoupení pojištěného. K tomuto závěru došel nejen soud prvního stupně, ale i soud prvního stupně a stejný závěr vyplývá i z rozhodnutí dovolacího soudu. 13. Dále se soud detailně zabýval otázkou účelnosti vynaložených nákladů, a to již v předchozím rozsudku, kdy soud pouze stručně rekapituluje, že nevzal za prokázanou důvodnost několika úkonů, zejména některých porad, což však již dnes není předmětem řízení. 14. Co se týče ostatních úkonů v původním řízení, podle § 7 advokátního tarifu při předmětu řízení 230 673 Kč činila odměna za úkon 9 260 Kč. To se vztahuje na převzetí, sepis odporu, sepis vyjádření, poradu dne 27. 1. 2015, ústní jednání dne 28. 1. 2015, sepis repliky a ústní jednání dne 19. 3. 2015. 15. Dále bylo předmětem původního řízení již toliko 187 933 Kč a výše tarifní odměny za úkon činila 8 620 Kč. To se týkalo ústního jednání dne 3. 6. 2015, porady po podání odvolání, vyjádření k odvolání a dvou následujících ústních jednání. 16. Celkem tedy soud shledal jako účelné náklady v původním řízení 12 úkonů právní pomoci a účelnými náklady tak bylo i 12 režijních paušálů á 300 Kč podle § 13 AT s těmito úkony související. 17. Co se týče nákladů spojených s cestou, tak soud shledal důvodné všechny čtyři cesty k jednání u soudu Pardubice - Zlín a zpět. Podle portálu mapy.cz je vzdálenost 204 km, tam a zpět, tedy 408 km. To při doložené spotřebě 9,1 l /100 km a cenách stanovených vyhl. 328/2014, 385/2015 a 463/2017 Sb. koresponduje s vyúčtovanými cestami k jednání. 18. Co se týče náhrady zameškaných 60 půlhodin za cesty, tak podle mapového portálu činí jedna cesta 2 hodiny 42 minut. Při zohlednění provozu a zaokrouhlení se pak soudu jako přiměřený čas jeví 6 zameškaných půlhodin za jednu cestu, celkem tedy 48 zameškaných půlhodin v celkové hodnotě 4 800 Kč. 19. Celkem tak soud shledal účelné náklady přiznané žalobkyni v původním řízení ve výši celkem 157 578 Kč, což zahrnuje i DPH. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl a co do zbývajících tvrzených nákladů soud žalobu, již dříve pravomocným výrokem, zamítal, kdy je neshledal buď prokázanými, nebo účelnými. 20. Náklady ve výši 157 578 Kč byly jako účelné, tak přiznávané podle příslušných předpisů o nákladech řízení a splňují tak kritéria vymezená v rozhodnutí dovolacího soudu. Konečně se proto soud zabýval otázkou, zda tyto náklady byly pouze přiznány či skutečně vynaloženy. Ze shora uvedených příjmových dokladů a výpisu z účetnictví soud zjistil, že tyto náklady, včetně nákladů, které soud neshledal jako účelné, byli zástupci žalobkyně zaplaceny, byly tedy skutečně vynaloženy. 21. Protože soud dospěl k závěru, že vynaložené náklady na právní zastoupení byly jak účelné, tak skutečně vynaložené a spadají pod náklady vymezené v ustanovení § 2862 OZ, soud žalobě vyhověl a rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I. 22. Ohledně nákladů řízení soud rozhodoval podle úspěchu ve věci ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 a odst. 2 o.s.ř., kdy za řízení před soudem prvního stupně před dovolacím řízením přiznával náklady poměrně snížené podle úspěchu a neúspěchu ve věci, náklady za řízení před odvolacím, dovolacím soudem a následně opět před soudem prvního stupně, soud přiznával z nižší částky, která zůstala předmětem řízení. 23. Konkrétně tedy ohledně původních nákladů prvoinstančního řízení soud postupoval dle ustavení § 142 odst. 2 o. s. ř. podle úspěchu ve věci. Vzhledem k tomu, že byla žalobkyně úspěšná jen zčásti, soud náhradu nákladů poměrně snížil. V daném případě byla žalobkyně úspěšná z 81,3 % uplatňovaného nároku a poměrně ji tedy přísluší 62,7 % jeho nákladů řízení. 24. Náklady řízení žalobkyně se skládaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 750 Kč, od