27 C 107/2019-86 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Ve věci jde o plnění z úvěru, který právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému. 2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně – [právnická osoba], [IČO], uzavřela dne [datum] se žalovaným Smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. 3. Žalovaný se ve smlouvě kromě vrácení jistiny zavázal zaplatit poplatek ve výši 31 105 Kč, jenž představuje součet úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 6 218 Kč, odměnu za zpracování půjčky ve výši 7 037 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 17 850 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit celkovou částku ve 100 týdenních splátkách po 612 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas; poslední splátku uhradil dne [datum] Celkem žalovaný uhradil 2 470 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak v souladu s čl. 11 smluvních podmínek vzniklo dne [datum] právo na uhrazení celé zbývající neuhrazené části celkové dlužné částky. Tato částka činila 58 635 Kč (jistina ve výši 28 787 Kč a poplatek ve výši 29 848 Kč). 4. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky ze Smlouvy o půjčce na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaný na tuto pohledávku nic neuhradil. 5. Žalobkyně navrhla, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 58 635 Kč, kapitalizované úroky za dobu od [datum] do [datum] ve výši 9 095,90 Kč, dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši 8 044,07 Kč, dále úroky ve výši 19 % ročně z částky 28 787 Kč od [datum] do zaplacení a zákonné úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 28 787 Kč od [datum] do zaplacení. 6. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 7. Soud má za prokázány následující skutečnosti. 8. Dne [datum] [právnická osoba], [IČO], a žalovaný spolu uzavřeli Smlouvu o půjčce, na základě které žalovaný převzal v hotovosti 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit na základě této smlouvy celkovou dlužnou částku 61 105 Kč. Prokazuje to kopie„ Smlouvy o půjčce“ ze dne [datum] ve spojení se„ Zákaznickou kartou“ ze dne [datum]. Převzetí částky 30 000 Kč v hotovosti potvrzení žalovaného v uvedené„ Smlouvě o půjčce“, totiž text„ Zákazník podpisem této smlouvy potvrzuje, že při uzavření smlouvy od [anonymizováno] v místě jeho bydliště převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku půjčky“. 9. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na základě Smlouvy o půjčce uhradil celkem 2 470 Kč. Žalovaný tuto skutečnost nepopřel, a proto soud vychází z tohoto tvrzení žalobkyně. 10. Dne [datum] spolu [právnická osoba] a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba] postoupila pohledávku, kterou měla za žalovaným ze Smlouvy o půjčce, na žalobkyni. Prokazuje to kopie„ Smlouvy o postoupení pohledávek“ mezi [právnická osoba], a žalobkyní ze dne [datum] ve spojení s „ Přílohou č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek – seznam postoupených pohledávek“ a s dopisem [právnická osoba] žalovanému ze dne [datum], jímž se žalovanému oznamovalo postoupení pohledávky, a s kopií„ Podacího lístku“ s datem podání [datum]. 11. Dopisem ze dne [datum] zástupce žalobkyně vyzval žalovaného ke splnění dluhů pocházejících ze smlouvy. Prokazuje to dopis zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum] a kopie„ Podacího lístku“ s datem podání [datum]. 12. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně splnila svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Tvrdila, že její právní předchůdkyně tak učinila především na základě zhodnocení informace požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením Smlouvy o půjčce s tím, že tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. 13. Soud nemá uvedené tvrzení za prokázané. Žalobkyně tvrdila, že informace od žalovaného ověřovala oproti dokladům, které si od něj vyžádala. Podle„ Zákaznické karty“ to měly být občanský průkaz, pracovní smlouva/živnostenský list, výplatní páska, nájemní smlouva a SIPO. Žalobkyně však neoznačila žádný důkaz k prokázání toho, že by se tak stalo, tedy že její právní předchůdkyně měla k dispozici uvedené listiny (žalobkyně mohla např. předložit kopie těchto listin, žalobkyně ale uvedla, že je nemá). Žalobkyně neměla ani doklad o„ jiných příjmech žadatele“ ve výši 10 000 Kč, které jsou uvedeny v „ Zákaznické kartě“, a tak soud nemá za prokázáno, že žalovaný měl tyto„ jiné příjmy“. Žalobkyně neoznačila žádný důkaz o tom, že by se [právnická osoba] snažila získat informace o žalovaném nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného. 14. Soud uzavírá, že [právnická osoba] při poskytování úvěru vycházela z informací, které jsou zaznamenány v „ Zákaznické kartě“, jež jsou nedostatečné, přičemž žalobkyně neprokázala, že údaje v „ Zákaznické kartě“ odpovídaly skutečnosti. Žalobkyně neprokázala, že by [právnická osoba] získávala informace v příslušných databázích, které umožňují posuzování úvěruschopnosti. Za těchto okolností soud nemůže dojít k přesvědčení o pravdivosti tvrzení žalobkyně, že [právnická osoba], s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splatit úvěr, resp. podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru se má se za to, že [právnická osoba] nesplnila povinnost podle § 5, 7 a 9 tohoto zákona. 15. Soud neprovedl důkaz výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], která jako obchodní zástupkyně společnosti [právnická osoba] sjednávala se žalovaným Smlouvu o půjčce. Soud tento důkaz neprovedl jednak proto, že jmenovaná svou činnost vykonávala v rámci své vlastní podnikatelské činnosti (nikoli jako zaměstnankyně [právnická osoba]). Jmenovaná tedy neměla povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Tuto povinnost měla [právnická osoba] Výslech svědkyně nebyl schopen nahradit absenci listin, které byly údajně podkladem pro údaje v „ Zákaznické kartě“, absenci důkazů o nahlížení do příslušných databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného a absenci důkazů o procesu hodnocení úvěruschopnosti žalovaného ze strany [právnická osoba] Výslech jmenované byl proto nadbytečný. 16. Po právní stránce soud věc posoudil podle„ Smlouvy o půjčce“ mezi [právnická osoba] a žalovaným ze dne [datum], podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, a podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. 17. Smlouva o půjčce, kterou spolu uzavřeli [právnická osoba] a žalovaný, je smlouvou spotřebitelskou, protože [právnická osoba] poskytla půjčku žalovanému v rámci své podnikatelské činnosti, zatímco žalovaný nejednal v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Tato skutečnost vyplývá z textu Smlouvy o půjčce. 18. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru„ Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnu takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací, získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěry schopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěry schopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná“. 19. Jak je odůvodněno výše, právní předchůdkyně žalobkyně řádně nezjišťovala informace, které by jí umožňovaly posoudit schopnost žalovaného splatit úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy nesplnila povinnost před uzavřením Smlouvy o půjčce s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr a poskytla spotřebitelský úvěr žalovanému v rozporu s citovaným ustanovením § 9 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouva o půjčce je proto podle uvedeného ustanovení neplatná. 20. Podle § 451 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. 21. Podle § 451 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 22. V daném případě žalovaný dne [datum] na základě Smlouvy o půjčce získal od [právnická osoba] 30 000 Kč. Jestliže tato Smlouva o půjčce není platná, tak se žalovanému dostalo plnění bezdůvodného obohacení z neplatného právního úkonu ve smyslu citovaného § 451 odst. 2 občanského zákoníku. 23. Žalovaný se na úkor [právnická osoba] bezdůvodně obohatil a je podle citovaného § 451 odst. 1 občanského zákoníku povinen bezdůvodné obohacení vydat. Žalovaný na splacení půjčky uhradil 2 470 Kč, to znamená, že z obohacení ve výši 30 000 Kč je povinen vydat zbývajících 27 530 Kč. 24. [právnická osoba] po