11 C 144/2010-1211 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně podala dne 15. 7. 2010 žalobu o vypořádání společného jmění (dále jen „SJM“) bývalých manželů , jméno FO, . Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne , datum, pod , sp. zn., , v právní moci dne 9. 4. 2010. Manželství trvalo od 8. 6. 2002 do 9. 4. 2010. Žalobkyně uvedla, že společné jmění manželů je tvořeno nemovitostmi označenými ve výrocích I. a II. rozsudku. Žalobkyně původně požadovala do svého výlučného vlastnictví bytovou jednotku v k. ú. , adresa, a navrhovala, aby nemovitosti v k. ú. , adresa, připadly do výlučného vlastnictví žalovaného. Syn účastníků byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze , datum, ve věci , sp. zn., , který nabyl právní moci 13. 1. 2010, svěřen pro dobu po rozvodu do výchovy žalobkyně. Žalobkyně společně se synem bydlela v bytové jednotce v , adresa, , syn chodil do první třídy , adresa, nacházející se v blízkosti bytu. Žalobkyně dále argumentovala péčí o společnou domácnost za trvání manželství a výchovou syna účastníků. Poukazovala též na opakované prodlení žalovaného s hrazením výživného pro syna (vizte , sp. zn., ). Žalovaný v bytové jednotce v , adresa, nebydlel přibližně od listopadu 2009. V době bezprostředně předcházející podání žaloby na vypořádání SJM měl žalovaný odnést z bytu osobní věci a dokumenty žalované a měl zamknout kromě koupelny všechny místnosti, čímž vytvářel překážky v užívání společného bytu. Žalovanému bylo proto k návrhu žalobkyně předběžným opatřením ze dne 15. 4. 2010 pod č. j. 0 Nc 381/2010-13 uloženo dočasné opuštění bytové jednotky v , adresa, . Žalobkyně si našla nájemní byt v , adresa, , čímž se zvýšily její náklady na bydlení. Žalobkyně měla za to, že nutnost dojíždět do školy značně zatěžuje syna účastníků a bylo by vhodné, aby žila se synem ve společném bytě. V průběhu řízení žalobkyně uzavřela nové manželství a bydlí společně se synem účastníků a novým manželem v , adresa, . V průběhu řízení došlo ke změněně návrhu žalobkyně, která navrhuje, aby bytová jednotka v , adresa, byla přikázána do výlučného vlastnictví žalovaného a nemovitosti v k. ú. , adresa, do výlučného vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně má za to, že obě nemovitosti byly získány manželi , jméno FO, do SJM za trvání manželství. V bytové jednotce v , adresa, aktuálně bydlí výlučně žalovaný. V souvislosti s užíváním bytové jednotky měly vznikat dluhy, které by měl společně s majetkem převzít žalovaný. Naopak žalobkyně má zájem o nabytí nemovitostí v k. ú. , adresa, , které by udržovala, spravovala a užívala k rekreačním účelům společně se synem účastníků. Žalobkyně nesouhlasí, aby veškerý nemovitý majetek byl přikázán do výlučného vlastnictví žalovanému, protože žalovaný by musel žalobkyni na vyrovnání podílů zaplatit částku, která významně přesahuje jeho finanční možnosti. Žalobkyně navrhuje, aby každému z účastníků byla přikázána jedna nemovitá věc, žalovanému bytová jednotka, o které bylo rozhodnuto v bodě II v aktuální ceně dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši 7 300 000 Kč a žalobkyni nemovitost v k. ú. , adresa, dle stejného posudku v ceně 3 600 000 Kč. Žalobkyně požadovala zaplatit na vyrovnání podílu částku 1 731 366 Kč s ohledem na dle jejího názoru prokázané vnosy z výlučného majetku do SJM ve výši 126 366 Kč (na rekonstrukci bytu z úvěru ze stavebního spoření žalobkyně, který splácela až do roku 2015) a 175 000 Kč na pořízení družstevního podílu k 1. bytu (75 000 Kč z výlučných peněž navrhovatelky a 100 000 Kč z daru matky z jejích úspor). Žalovaný se nepodílel na pořízení kterékoliv z nemovitostí svými výlučnými prostředky nebo z půjček od otce nebo případně z dříve vlastněných nemovitostí či jiných věcí. Veškeré prostředky, za které byla pořízena bytová jednotka v , adresa, , pocházely z příjmů z výdělečné činnosti obou účastníků, případně ze společných finančních prostředků. Prostředky získané žalovaným z prodeje vozidla , značka vozidla, patří do SJM, neboť tento vůz žalovaný nabyl 10. 6. 2002, tedy 2 dny po uzavření manželství. Žalobkyně zpochybňuje, že bytová jednotka byla pořízena z kupní ceny původního staršího bytu, bytové jednotky č. , č. p., , hodnota, a podílu na společných prostorách a pozemcích zapsané v k. ú. , adresa, , a z peněz , jméno FO, staršího. Ke ke zhodnocení nemovitostí v k. ú. , adresa, mělo dojít z prostředků spadajících do SJM. Půjčky žalovanému ze strany jeho otce pak dle žalobkyně nejsou součástí SJM, protože tyto údajné půjčky se měly realizovat bez vědomí žalobkyně, bez jejího souhlasu a má za to, že dle § 145 odst. 2 a 3 obč. zák. č. 40/1964 Sb. nemohou zatížit SJM.2. Žalovaný navrhoval, aby soud rozhodl, že žádná z nemovitostí, kterou žalobkyně činí předmětem sporu, není součástí SJM účastníků, a aby obě sporné nemovitosti byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví. Bytová jednotka v , adresa, byla zakoupena výlučně z prostředků žalovaného pocházejících z kupní ceny za jeho byt č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , který prodal v době trvání manželství, a dále z půjčky od rodičů žalovaného. Bytová jednotka č. , hodnota, v k. ú. , adresa, byla ve výlučném vlastnictví žalovaného, když on se stal členem družstva v prosinci 2000, před uzavřením manželství. Na jednotku byla vynaložena částka 1 125 000 Kč v červnu 2002. Žalobce jednotku prodal v době trvání manželství, ale bytová jednotka č. , hodnota, byla převedena do výlučného vlastnictví žalovaného již v dubnu 2002. Jednalo se o výlučné vlastnictví jeho a jeho výlučným vlastnictvím se staly i prostředky, které získal z prodeje. Žalobce má za to, že pokud v červnu 2002 účastníci uzavřeli sňatek, v roce 2008 pojal žalovaný úmysl svou bytovou jednotku č. , hodnota, prodat s tím, že bytová jednotka byla prodána manželům , jméno FO, v květnu 2008 za 3 350 000 Kč a jednalo se o jeho prostředky s tím, že tyto prostředky byly poukázány na účet jeho otce ve výši 3 129 500 Kč v květnu 2008 a následně byla zakoupena v červnu 2008 sporná bytová jednotka v , adresa, za 3 100 000 Kč, která byla dílem odeslána z účtu otce žalovaného do notářské úschovy notářky , tituly před jménem, , jméno FO, a částka 243 000 ze stejných prostředků, z účtu otce byla zaslána přímo na účet prodávajícího , tituly před jménem, , jméno FO, , před podpisem kupní smlouvy byla inkasována rezervační záloha ve výši 57 000 Kč. Žalobce má tedy za to, že celá bytová jednotka byla financována z jeho výlučných prostředků, když z prostředků žalobkyně nebylo uhrazeno nic. Pokud se týká nemovitostí v k. ú. , adresa, tvrdí žalovaný, že byla nemovitost pořízená z prodeje jeho vozu, který měl před manželstvím , značka vozidla, , když prodávajícímu , jméno FO, před uzavřením manželství uhradil 28. 5. 2002 150 000 Kč a 1. 6. 2002 200 000 Kč, když zcela nerozhodné je, že k převodu vozu došlo již za trvání manželství, následně vozidlo bylo prodáno v září 2002 za částku 685 000 Kč a za tuto částku byly zakoupené nemovitosti v k. ú. , adresa, a rekonstruovány. Pokud žalobkyně tvrdila, že do bytové jednotky investovala 250 000 Kč ze svého stavebního spoření, nejednalo se o vnos na pořízení bytu, protože bytová jednotka byla pořízena v prosinci 2000, když vnos žalobkyně pouze tvrdila, ale neprokázala. Pokud byl ze stavebního spoření poskytnut úvěr bylo prokázáno, že byl hrazen po dobu manželství z prostředků SJM v době od roku 2007 do rozvodu manželství, když měl být úvěr splácen žalovaným z jeho prostředků po rozvodu a až od roku 2013 byl splácen a v roce 2015 splaceny žalobkyní z jejich prostředků. Žalovaný neakceptoval tvrzení žalobkyně o vnosech, naopak tvrdil vlastní vnosy ve výši 3 100 000 Kč v případě bytu, respektive 685 000 Kč v případě nemovitostí v k. ú. , adresa, , proto žalovaný navrhoval, aby byly obě nemovitosti přikázány do jeho výlučného vlastnictví s tím, že žalobkyni uhradí 500 000 Kč na vyrovnání podílů. Žádná z částek, která je žalobkyní tvrzena, nepocházela ze společného jmění či výlučného vlastnictví žalobkyně. Žalovaný má za to, že i nemovitosti v k. ú. , adresa, byly zakoupeny výlučně z jeho prostředků nebo prostředků darovaných mu rodiči, když žalobkyně se údajně neměla jakýmkoliv způsobem podílet na pořizování a financování koupě nemovitostí ani na jejich přestavbě a přístavbě. Nemovitosti v k. ú. , adresa, byly pořízeny za jeho výlučné prostředky získané prodejem vozidla , značka vozidla, . Žalovaný argumentoval za trvání manželství vzniklým závazkem vůči , jméno FO, staršímu, otci žalovaného, ve výši 4 294 000 Kč s příslušenstvím. Dluh měl vzniknout v období od 24. 8. 2005 do 30. 4. 2009 půjčkami žalovanému ze strany otce, když žalovaný vystavoval zajišťovací směnky. připustil, že na vyrovnání podílů uhradí žalobkyni částku 500 000 Kč. Kromě výše uvedeného přes poučení soudem o rozsahu SJM účastníku žalovaný nenavrhl žádný konkrétní způsob vypořádání společného majetku, napadl však obsah znaleckého posudku znalce , jméno FO, . Pro účely exekučního řízení pod , sp. zn., byl zadán posudek exekutorem , tituly před jménem, , jméno