27 C 247/2023-91 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně tvrdila, že žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo] kterou žalovaný podepsal dne [datum]. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 115 000 Kč, který mu vyplatila dne [datum]. Žalobkyně dále tvrdila, že prověřila schopnost žalovaného řádně hradit úvěr, a to na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňující posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Z nich zjistila, že volné zdroje ke splacení jsou dostatečné. Žalovaný řádně neplnil podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. V důsledku toho dne [datum] došlo k zesplatnění úvěru. Do data zesplatnění úvěru žalovaný uhradil celkem 2 splátky po 4 638 Kč, tj. celkem 9 276 Kč. Žalovaný přes výzvy neuhradil dluhy z úvěru. Žalobkyně proto navrhla, aby jejich zaplacení uložil žalovanému soud. 2. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení -) 120 406,07 Kč za nesplacenou„ novou jistinu úvěru“, -) 1 497 Kč za 3 smluvní pokuty po 499 Kč za prodlení se zaplacením splátky [číslo] -) 800 Kč za náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením s úhradou splátek za 4 náhrady po 200 Kč u splátek [číslo] -) 1 704 Kč za úhradu pojištění schopnosti klienta splácet úvěr, konkrétně neuhrazené pojištění za splátky 3, 4, 5 po 568 Kč, -) zákonného úroku z prodlení z částky 124 407 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % ročně. -) 56 003 Kč za smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 120 406,07 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, -) úroku za poskytnutí úvěru ve výši 28,94 % ročně z částky 112 375,29 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 937,54 Kč, -) úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 112 375,29 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 234 432 Kč. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Soud má za prokázané následující skutečnosti. 5. Žalobkyně je společností, jejímž předmětem podnikání je mj. poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Prokazuje to„ Úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru“ ze dne [datum]. 6. Dne [datum] podpisem akceptační doložky ze strany žalobkyně uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] podle které žalobkyně dne [datum] vyplatila žalovanému 115 000 Kč Tyto skutečnosti prokazují kopie„ Předsmluvního formuláře“,„ Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouva o úvěru“ ze dne [datum],„ Oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru [číslo]“ ze dne [datum],„ [anonymizována dvě slova]“ vytištěné dne [datum] a„ Dokladu o vyplacení úvěru - otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu“ s datem zúčtování [datum]. Uvedenými listinami byl prokázán také jejich obsah. 7. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na splacení úvěru uhradil 9 276 Kč, a toto doložila„ [anonymizována dvě slova]“ vytištěnou dne [datum]. Žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval, že by uhradil více. Soud proto vychází z tvrzení žalobkyně, resp. z [anonymizována dvě slova]. 8. Soud nemá za prokázáno, že žalobkyně splnila povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet úvěr. 9. Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného prověřila na základě dokladů a informací získaných od žalovaného: dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu a prohlášení žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti: [příjmení] a Nebankovního registru klientských informací (NRKI) a insolvenčního rejstříku, jakož i z jiných zdrojů, jmenovitě na základě tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), o neevidenci žalovaného v insolvenčním rejstříku, o neexistenci předchozí smlouvy ve stavu žalobního vymáhání, o neevidenci neplatnosti dokladu totožnosti žalovaného, o neevidenci zaměstnavatele žalovaného v insolvenčním rejstříku a na základě doporučení ke schválení obchodníkem jednajícím se žalovaným. 10. Žalobkyně prokázala, že žalobkyně měla k dispozici informace o platbách na účet žalovaného u [anonymizováno] banky, konkrétně že žalovanému přišla platba na účet [bankovní účet] od [právnická osoba] v červnu 2021 ve výši 21 966 Kč, v červenci 2021 ve výši 14 433 Kč a srpnu 2021 ve výši 28 475 Kč, měla k dispozici formulář [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], prověřovala úvěruschopnost žalovaného v databází [příjmení] a prověřovala úvěruschopnost žalovaného v databázi NRKI. 11. Žalobkyně neprokázala, že prověřila úvěruschopnost žalovaného na základě insolvenčního rejstříku, neexistence předchozí smlouvy žalovaného ve stavu žalobního vymáhání, z jiných zdrojů, a to o neevidenci zaměstnavatele žalovaného v insolvenčním rejstříku a na základě doporučení ke schválení obchodníkem jednajícím se žalovaným, protože žalobkyně k prokázání těchto skutečností nepředložila žádný důkaz. 12. Žalobkyně tedy před uzavřením smlouvy pouze nahlédla do registrů [příjmení] a NRKI a získala od žalovaného potvrzení o výši jeho měsíčních příjmů za 3 měsíce. K dispozici měla ještě občanský průkaz žalovaného, což žalobkyně prokázala tím, že předložila jeho kopii. To je k posouzení poměrů žalovaného nedostatečné. Z těchto podkladů žalobkyně mohla zjistit leda částečně příjmy žalovaného. Výše příjmů v “ [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] je navíc nadsazená, neboť je tam uveden“ pravdelný čístý měsíční příjem Klenta” 33 240 Kč, kterého ale žalovaný podle údajů ve výpisech z účtu nedosahoval (odst. 10). 13. Žalobkyně měla k dispozici údaje o výdajích od žalovaného, které jsou zaznamenané v “ [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]. Jedinými údaji byly ale životní minimum klienta ve výši 3 860 Kč, splátky [právnická osoba] ve výši 2 921 Kč a náklady na bydlení ve výši 3 384 Kč. Žalobkyně neprokázala, že by tento údaj ověřovala. 14. Žalobkyně navíc vedla u zdejšího soudu spor se žalovaným o zaplacení 62 311 Kč (sp. zn. 7 C 98/2022), kde žalobkyně tvrdila, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, a že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky [číslo] splatné dne [datum]. Pokud byl žalovaný dne [datum] v prodlení v délce 65 dnů, takto znamená, v době podpisu předmětné smlouvy ([datum]) nesplácel předcházející dluhy, a žalobkyně o tom věděla. Přesto mu poskytla další úvěr. Žalobkyně dále v uvedeném sporu tvrdila, že měsíční splátka žalovaného činila 3 329 Kč, ale v předmětném“ [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] je uvedena výše splátky 2 921 Kč. 15. Žalobkyně nezískala žádné informace o dalších poměrech žalovaného, zejména těch, které ovlivňují jeho výdaje (náklady na osobní spotřebu, počet vyživovaných osob, dluhy atd.), a exekučních řízeních. 16. Žalobkyně při hodnocení žalovaného vycházela z měsíčních výdajů žalovaného ve výši 10 165 Kč („ životní minimum“ 3 860 Kč +„ splátky [právnická osoba]“ 2 921 Kč +„ bydlení“ 3 384 Kč). Údaj o nákladech na bydlení („ nájemné, inkaso“) je navíc zjevně podhodnocený, protože částka 3 384 Kč by stačila zhruba na zálohy na energie. 17. Údaj o„ životním minimu“, který nevychází z osobních poměrů žalovaného, je rovněž značně podhodnocený. Vyjde-li se hypoteticky z toho, že by výdaje na jídlo a pití dosahovaly asketických 100 Kč za den, tak za měsíc se jedná o 3 000 Kč. Na ostatní výdaje by zbyla částka 860 Kč, což by na pokrytí ostatních potřeb nestačilo. Úvěruschopnost spotřebitele, kterému je poskytován spotřebitelský úvěr, musí být posuzována individuálně podle jeho reálné schopnosti splácet spotřebitelský úvěr; výše životního minima nevypovídá nic o skutečných výdajích žalovaného, a tedy ani o jeho schopnosti splácet úvěr. Kromě výdajů na bydlení tedy žalobkyně neměla k dispozici žádné informace o výdajích žalovaného. 18. Soud nemá také za prokázáno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr, jelikož a. žalobkyně neměla, kromě výdajů na bydlení a měsíční splátky za úvěr, žádné informace o výdajích žalovaného, respektive nebrala v úvahu výdaje patrné z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum]. Bez údajů o individuálních výdajích žalovaného je řádné posouzení úvěruschopnosti vyloučeno. b. žalobkyně prý hodnotila žalovaného podle„ scóringového systému“. Posouzení úvěruschopnosti je ryze individuální záležitost, neboť se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Nelze proto vycházet jen ze statistických a průměrných údajů o výdajích obyvatelstva, např. o průměrných cenách nájmů, o životním minimu apod. Nehledě na to žalovaný dosáhl skóre 259, což podle údajů samotné žalobkyně je kategorie představující„ vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán“; 19. Za situace, kdy žalobkyně neměla (s výjimkou výdajů na bydlení a údaje o pravidelné měsíční splátce) žádné informace o individuálních výdajích žalovaného, nemůže být řeč o splnění povinnosti žalobkyně s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. 20. Soud nemá za prok