27 C 28/2023-72 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně tvrdila, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo]. V ten samý den žalobkyně vyplatila žalovanému zápůjčku ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu zápůjčky ve výši 15 000 Kč, úroky ve výši 15 229 Kč a administrativní poplatek ve výši 9 000 Kč, tj. celkem 39 229 Kč, a to ve 35 měsíčních splátkách ve výši 1 090 Kč a v 1 závěrečné splátce ve výši 1 079 Kč. Splatnost 1. splátky byla dohodnuta na [datum]. Žalovaný hradil platby pouze částečně; celkem zaplatil 1 090 Kč. Dne [datum] došlo podle ustanovení článku 13.7. Obchodních podmínek, resp. článku 11 Smlouvy o zápůjčce k zesplatnění neuhrazené jistiny. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení nesplacené části jistiny ve výši 14 823 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 988 Kč, neuhrazených administrativních poplatků ve výši 2 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 9 075,15 Kč, smluvní pokuty ve výši 7 500 Kč a nákladů za poslední písemnou upomínku před zesplatněním ve výši 1 500 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud má za prokázány následující skutečnosti. 4. Dne [datum] spolu žalobkyně a žalovaný uzavřeli Smlouvu o zápůjčce. Prokazuje to kopie„ Smlouvy o zápůjčce [číslo]“ a„ Splátkového kalendáře Smlouvy o zápůjčce [číslo]“, vše ze dne [datum]. 5. Žalobkyně na základě Smlouvy o zápůjčce dne [datum] vyplatila žalovanému 15 000 Kč. Prokazuje to kopie„ Výdajového pokladního dokladu č. [anonymizováno]“ z [datum]. 6. Žalovaný zaplatil žalobkyni 1 090 Kč. Prokazuje to kopie„ Výpisu splátkového kalendáře, přehledu úhrad splátek, vyčíslení smluvních pokut (před zohledněním případné limitace) a zákonného úroku za dobu do zesplatnění“. 7. Dne [datum] žalobkyně zaslala žalovanému dopis ze dne [datum], ve kterém ho vyzývá k úhradě dlužných splátek a dalších dluhů do [datum]. Prokazuje to kopie„ Výzvy k úhradě dlužných splátek a informace o zesplatnění doposud neuhrazené Jistiny pro případ jejich neuhrazení“ ze dne [datum] a kopie„ Podacího lístku“ s datem podání [datum]. 8. Dne [datum] žalobkyně zaslala žalovanému dopis ze dne [datum], v němž mu oznámila zesplatnění zápůjčky a vyzvala ho k úhradě dluhu do [datum]. Prokazuje to kopie„ Oznámení o zesplatnění zápůjčky podle smlouvy o zápůjčce [číslo]“ ze dne [datum] a kopie„ Podacího lístku“ s datem podání [datum]. 9. Dne [datum] zástupce žalobkyně zaslal žalovanému dopis ze dne [datum] s předžalobní upomínkou. Prokazuje to kopie„ Předžalobní upomínky“ ze dne [datum] a kopie podacího lístku s datem podání [datum]. 10. Z obsahu Smlouvy o zápůjčce plyne, že žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti, zatímco žalovaný nejednal v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání: žalovaný je označen rodným číslem a bydlištěm, nikoli identifikačním číslem a sídlem, a ve smlouvě se odkazuje na zákon o spotřebitelském úvěru. Smlouva je proto smlouvou spotřebitelskou. 11. Žalobkyně tvrdila, že v rámci posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, konkrétně insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí, a že vycházela z informací od žalovaného, a to předloženého výpisu z účtu (výdaje) a z výplatních pásek. 12. Pokud jde o nahlížení do databází, soud má za prokázáno, že před uzavřením smlouvy a. žalobkyně nahlédla do insolvenčním rejstříku, neboť to prokazuje kopie„ Výstupu z insolvenčního rejstříku“ s údaji platnými ke dni [datum]; b. žalobkyně provedla lustraci v databázi neplatných dokladů, neboť to prokazuje kopie listiny„ Neplatné doklady“ s údaji platnými ke dni [datum]; 13. Soud nemá za prokázáno, že žalobkyně nahlížela do centrální evidence exekucí, neboť z předložené listiny„ Přehledu exekucí CEE“, nelze zjistit, kdy byla pořízena, tedy že se nahlíželo před uzavřením smlouvy. 14. Co se týče informací od žalovaného, soud má za prokázané, že žalobkyně měla k dispozici a. „ Výpis z běžného účtu“ č. [bankovní účet] od [právnická osoba], který je veden pro žalovaného, za období od 1. 7. do 31. 7. 2017 a od 1. 8. do 31. 8. 2017, b. výplatní pásky žalovaného za měsíce červen, červenec a srpen roku 2017, neboť žalobkyně k důkazu předložila jejich kopie; c. Formulář příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr, ve kterém žalovaný uvedl příjem ve výši 10 800 Kč, že bydlí u rodičů a jako svůj jediný výdaj výživné na dítě ve výši 4 000 Kč. 15. Na základě shora uvedeného soud došel k závěru, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy s odbornou péčí zjišťovala informace, které se týkaly schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně před uzavřením smlouvy pouze nahlédla do insolvenčního rejstříku a získala od žalovaného výpis z bankovního účtu za období od 1. 7. do 31. 8. 2017 a 3 výplatní pásky, které měl žalovanému vystavit zaměstnavatel v období od červan do srpna 2017. K dispozici měla ještě občanský průkaz, což žalobkyně prokázala tím, že předložila jeho kopii. Žalobkyně sice měla k dispozici výplatní pásky žalovaného za 3 měsíce, výpis z účtu žalovaného (tyto listiny i předložila), ale neměla žádné podrobnější informace o výdajích žalovaného. Bez podrobných údajů o jednotlivých výdajích žalovaného je řádné posouzení úvěruschopnosti vyloučeno, navíc údaje týkající se výdajů na bydlení vůbec doloženy nebyly. Z výpisu z běžného účtu žalovaného je zřejmé, že žalovaný za uvedené měsíce všechny došlé finanční prostředky spotřeboval a za oba doložené měsíce dokonce mírně přečerpal. 16. Soud nemá také za prokázáno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr, jelikož a. žalobkyně neměla dostatečné informace o výdajích žalovaného. Především bez zjištěných údajů o individuálních výdajích žalovaného je řádné posouzení úvěruschopnosti vyloučeno. Jediným výdajem, který žalovaný uvedl byla povinnost platit výživné na dítě ve výši 4 000 Kč. I přesto, že žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů, tedy teoreticky náklady na bydlení nehradí, je vysoce nepravděpodobné, že by jeho skutečně jediným výdajem bylo hrazené výživné, které samo o sobě tvoří bezmála 40 % příjmu žalovaného. b. Žalobkyně prý výdaje žalovaného hodnotila podle„ scóringového systému“. I kdyby žalobkyně toto tvrzení prokázala, a popsala, jak přesně tento systém pracuje (hodnotí bonitu), nemělo by to na závěr soudu o nedostatečnosti posouzení úvěruschopnosti žalovaného vliv. Posouzení úvěruschopnosti je totiž ryze individuální záležitost, neboť se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. V žádném případě proto nelze vycházet jen ze statistických a průměrných údajů o výdajích obyvatelstva, např. o průměrných cenách nájmů, o životním minimu apod. 17. Za situace, kdy žalobkyně neměla žádné informace o individuálních výdajích žalovaného, kdy z výpisu z bankovního účtu plyne, že žalovaný nemá žádné finanční přebytky, nemůže být řeč o splnění povinnosti žalobkyně s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že řádně zjišťovala informace, které by jí umožňovaly posoudit schopnost žalovaného splatit úvěr, a že by žalobkyně tuto schopnost náležitě posoudila. Z těchto důvodů má soud za to, že žalobkyně nesplnila povinnost před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. 18. Soud nevyvodil žádný skutkový závěr z listiny označené„ Přehled vlastnictví a jiných věcných práv“, protože tato listina neobsahuje žádný údaj, který se týká žalovaného, ani datum vzniku listiny. 19. Soud nemá pochybnosti o věrohodnost provedených důkazů. Výplatní pásky nejsou sice podepsány ani opatřeny razítkem, částky v nich uvedené se ale objevují ve výpisech z běžného účtu. 20. Soud učinil o skutkovém stavu závěr, že dne [datum] spolu žalobkyně a žalovaný uzavřeli Smlouvu o zápůjčce, na základě které žalovaný od žalobkyně převzal 15 000 Kč. Žalobkyně před uzavřením smluv s odbornou péčí nezjišťovala informace, které se týkaly schopnosti žalovaného splácet úvěr, a neposoudila schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalovaný na splacení zápůjčky zaplatil celkem 1 090 Kč. Žalobkyně marně vyzývala žalovaného k zaplacení dluhů ze zápůjčky. 21. Žalobkyně uplatňovala své nároky ze„ Smlouvy o zápůjčce [číslo]“, kterou dne [datum] uzavřela se žalovaným, a proto soud věc po právní stránce posuzoval podle této smlouvy. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud věc dále posoudil podle zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a jelikož jde o smlouvu spotřebitelskou, také podle zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 22. Podle § 86 odstavce 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spo