10 C 31/2024-86 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým zdejšímu soudu dne 22. 12. 2023, včetně vyjádření ze dne 25. 3. 2024, domáhala po žalovaném zaplacení částky 32 138 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 32 138 Kč za dobu od 26. 6. 2023 do 23. 9. 2023 a ve výši 0,1 % denně z částky 32 138 Kč od 24. 9. 2023 do zaplacení, a to z titulu úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy o podnikatelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 29. 3. 2023. Smlouva o podnikatelském úvěru byla uzavřena distančním způsobem prostřednictvím webové stránky www.podnikacek.cz. Žalovaný se zaregistroval na webových stránkách a sdělil žalobkyni své osobní a kontaktní informace a současně požádal o poskytnutí úvěru. Následně žalovaný provedl verifikační platbu a zadal ověřovací SMS kód do úvěrové smlouvy, čímž byla smlouva uzavřena. Žalobou uplatněný nárok se tedy sestává z jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč, kterou žalobkyně převedla na účet žalovaného č. , č. účtu, dne 29. 3. 2023, poplatku za sjednání a čerpání úvěru ve výši 12 138 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 9 230,99 Kč, smluvního úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 32 138 Kč od 5. 9. 2023 do dne 23. 9. 2023 a ve výši 0,1 % denně z částky 32 318 Kč od 24. 9. 2023 až do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky upomínkami a předžalobní výzvou ze dne 22. 11. 2023, avšak bezúspěšně.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil.3. Soud učinil na základě listinných důkazů následující skutková zjištění: V řízení nebylo prokázáno, že žalobkyně sjednala tvrzenou smlouvu o úvěru právě se žalovaným. Ten sice byl v několika listinách, a to v listině označené jako smlouva o podnikatelském úvěru č. , Anonymizováno, , dodatku ke smlouvě o podnikatelském úvěru, listině označené jako prohlášení úvěrovaného o schopnosti splácet úvěr, listině s názvem informace žádosti o úvěru a v listině označené jako osobní informace (které soud provedl k důkazu) uveden svými osobními údaji, nicméně nebylo doloženo, že právě žalovaný skutečně projevil vůli takovou smlouvu o úvěru uzavřít. Listiny obsahují na místě podpisu žalovaného pouze číslo 3306, ovšem z ničeho neplyne, že tímto číslem disponoval právě a pouze žalovaný a že přítomnost tohoto čísla v textu dokládá, že právě žalovaný projevil svou vůli žalobkyní tvrzenou smlouvu sjednat. Soud dále provedl důkaz fotografií občanského průkazu žalovaného, selfie záběrem a výpis z běžného účtu ze dne 29. 3. 2023 o platbě částky 1 Kč z účtu žalovaného, nicméně tyto důkazní prostředky dokládají podle zhodnocení soudu nanejvýš to, že žalobkyně byla se žalovaným v nějakém styku, avšak nedokládají, že žalovaný projevil vůli uzavřít se žalobkyní konkrétní smlouvu o úvěru, a to právě v tom znění, které žalobkyně předložila. Uvedené nelze dovodit ani z emailové korespondence zaslané na adresu , e-mail, (z ničeho nelze dovodit, že se jedná o e-mail žalovaného a že by na některou ze zpráv nějak reagoval), ani z přepisu SMS zaslaných žalobkyní na tel. , tel. číslo, , přestože je vlastníkem daného čísla přímo žalovaný (prokázáno sdělením operátora T-Mobile Czech Republic a.s. ze dne 18. 4. 2024). Soud obecně nezpochybňuje argument žalobkyně, že uzavření smlouvy elektronickou komunikací může být rovnocenné uzavření pomocí podepsané listiny, nicméně to nic nemění na nezbytnosti prokázat, že došlo k projevu vůle, kterým byla smlouva (ať již jakoukoli formou) uzavřena.4. Žalobkyně převedla na účet č. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, dne 29. 3. 2023 částku 20 000 Kč (prokázáno potvrzením o provedení tuzemské platby u , právnická osoba, . a výpisem z úču žalovaného za březen 2023), přičemž uvedený účet byl bankou veden pro žalovaného (prokázáno sdělením , právnická osoba, . ze dne 11. 3. 2024).5. Žalobkyně vyhotovila čtyři výzvy k zaplacení dluhu před podáním žaloby (prokázáno výzvami ze dne 30. 6. 2023, 5. 7. 2023, 10. 7. 2023 a 15. 7. 2023), přičemž první z nich byla doručena dne 30. 6. 2023 (zjištěno z doručenky datové zprávy). Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný byl k úhradě dluhu (a v důsledku tedy i k vydání bezdůvodného obohacení) vyzván výzvou odeslanou a doručenou dne 30. 6. 2023. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně prostřednictvím právní zástupkyně žalovaného k zaplacení (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 22. 11. 2023 a doručenkou datové zprávy ze dne 24. 11. 2023).6. Žádné další důkazy soud neprovedl, neboť nebyly navrženy, ani z obsahu spisu nevyplynuly.7. Po skutkové stránce soud uzavřel, že žalobkyně prokázala, že právě žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, avšak neprokázala, že právě s ním sjednala smlouvu o úvěru tvrzeného obsahu. Soud proto dospěl k závěru, že žalobou tvrzená smlouva o úvěru nebyla s žalovaným uzavřena.8. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2991 odst. 1 o. z., dle něhož, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Jak plyne ze shora uvedených skutkových zjištění, žalovaný od žalobkyně přijal částku 20 000 Kč, a to bez právního důvodu, neboť k uzavření smlouvy o úvěru nedošlo; byl proto povinen ji žalobkyni vydat. V řízení nebylo zjištěno, že by tak učinil. Proto bylo žalobě ohledně jistiny v částce 20 000 Kč vyhověno. Jelikož tvrzená smlouva o úvěru nebyla uzavřena, nemohlo žalobkyni vzniknout právo na zaplacení poplatku za sjednání a čerpání úvěru, poplatků za upomínky, smluvního úroku a smluvního úroku z prodlení v rozsahu převyšujícím zákonnou sazbu, neboť tyto nároky se odvozovaly právě z tvrzené smlouvy. Částku odpovídající tvrzeným poplatkům a smluvnímu úroku proto soud žalobkyni nepřiznal.10. Žalovaný měl bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž s ohledem na jeho výši soud považoval za tomu odpovídající lhůtu jeden pracovní den. Nejpozději tedy měl žalovaný plnit v pondělí 3. 6. 2023. Počínaje následujícím dnem 4. 6. 2023 se ocitl s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jenž stanoví výši úroku z prodlení. Soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení ve výši 15% ročně z částky 20 000 Kč od žalobkyní požadovaného data 5. 9. 2023 do zaplacení.11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Oba účastníci byli úspěšní v přibližně stejném rozsahu, soud proto rozhodl, že na náhradu nákladů řízení nemá právo žádný z účastníků.12. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.