12 C 91/2024-81 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 23. 4. 2024 se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 68 173,48 Kč s příslušenstvím z titulu majetkové škody na přívěsu značky , jméno FO, ZSP 10.1, RZ , SPZ, , (dále také jen „Přívěs“), ke které došlo dne 18. 3. 2021 při dopravní nehodě způsobené vozidlem RZ , SPZ, (dále také jen „škodní vozidlo”) a následně žalovanou neposkytnutého pojistného plnění z pojištění odpovědnosti z provozu škodního vozidla., právnická osoba, žalobou uplatňovanému nároku žalobce v podrobnostech uvedl, že dne 18. 3. 2021 došlo k poškození Přívěsu v jeho vlastnictví na 8,35 kilometru dálnice D5 ve směru na , adresa, , v katastru obce , adresa, , a to řidičem škodního vozidla pojištěného u žalované. Po uplatnění nároku u žalované z titulu povinného ručení oznámila žalovaná žalobci, že poškození Přívěsu se nejeví vzhledem k poškození jako rentabilní a řeší ho formou totální škody. Žalovaná žalobci vyplatila částku 153 000 Kč jakožto rozdíl mezi cenou Přívěsu před poškozením ve výši 188 000 Kč a zbytkovou hodnotou poškozeného Přívěsu v částce 35 000 Kč. Žalobce následně nechal poškozený přívěs na vlastní náklady opravit za částku 221 173,48 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná přes písemnou výzvu odmítla žalobci poskytnout jakékoli další plnění, nezbylo žalobci, než se svého nároku, přestavovaného rozdílem mezi náklady na opravu Přívěsu a vyplaceným pojistným plněním, domáhat soudní cestou.3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, předně z důvodu, že nárok žalobce je již promlčen, neb ke škodní události došlo dne 18. 3. 2021 a žaloba byla podána dne 23. 4. 2024, tedy s odstupem více než tří roků, přičemž žalobce v zásadě ihned po nehodě znal jak identitu škůdce, tak mohl v přibližné výši odvodit výši škody na Přívěsu. Dále žalovaná uvedla, že nesouhlasí s žalobcem uvedenou výší škody na Přívěsu, neboť při opravě Přívěsu byla vyměněna celá řada dílů, jejichž poškození nevyplývá ze škodního děje, žalobce taktéž řádně neprokazuje skutečnou výši škody na Přívěsu, ke které dokládá toliko fakturu o opravě.4. Mezi účastníky je nesporná pasivní legitimace žalované a okolnosti dopravní nehody ze dne 18. 3. 2021. Sporná mezi účastníky zůstala otázka promlčení žalobního nároku, druhotnou spornou otázku pak představuje skutečná výše škody na Přívěsu a rentabilnost jeho opravy po poškození.5. V prvé řadě se soud zaměřil na řešení otázky, zda je žalovaný nárok promlčen. Soud z předložených listinných důkazů k této problematice zjistil následující podstatné skutečnosti:- dle faktury č. , hodnota, z 4. 3. 2016 (čl. 14, a duplicitně na čl. 22 spisu) nabyl žalobce Přívěs od společnosti , právnická osoba, . za cenu 346 060 Kč včetně DPH- dne 18. 3. 2021 vydala Policie ČR, Krajské ředitelství Středočeského kraje, Dálniční oddělení , adresa, , Potvrzení o účasti na dopravní nehodě (čl. 13 spisu, duplicitně na čl. 23) v němž jsou popsány okolnosti předmětné dopravní nehody. Ohledně škody na Přívěsu je uvedeno, že poškozena byla náprava, vlečné zařízení a zadní plošina; odhadnutá škoda je ve výši 200 000 Kč.- formulářem „Uplatnění nároku povinné ručení, číslo pojistné události 4216008680“ byla pojišťovacím makléřem žalované hlášena pojistná událost (na čl. 39, duplicitně čl. 50)- dopisem z 24. 3. 2021 informovala žalovaná žalobce o registraci škodné události z pojištění odpovědnosti a vyzvala žalobce k předložení specifikovaných dokladů a doplnění informací k likvidaci pojistné události (čl. 41, duplicitně čl. 53 spisu)- ze Zápisu o poškození vozidla od společnosti , právnická osoba, ze dne 25. 3. 2021 (na čl. 42, duplicitně na čl. 54 spisu) se podává rozsah poškození Přívěsu po předmětné nehodě- 15. 4. 2021 informovala žalovaná žalobce dopisem „Oznámení o poskytnutí pojistného plnění z pojištění odpovědnosti (povinné ručení)“ (čl. 12, duplicitně čl. 27, 40 a 52 spisu) o výplatě pojistného plnění v částce 153 000 kč, s tím, že škoda na Přívěsu byla určena jako totální a oprava za nemožnou či ekonomicky nerentabilní- 19. 4. 2021 bylo žalobci vyplaceno pojistné plnění v částce 153 000 Kč, jak vyplývá z výpisu z bankovního účtu (čl. 43, duplicitně čl. 55 spisu)- v listině z 30. 11. 2021 od společnosti , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, .o., nazvané „Nabídka NAB-2021, tel. číslo, “ (čl. 6, duplicitně čl. 26 spisu) je uveden seznam celkem , hodnota, položek opravy nespecifikovaného vozidla za celkovou částku 182 788 Kč bez DPH- v listině z 15. 2. 2022 od společnosti , jméno FO, s.r.o., nazvané „Rozpis opravy , Anonymizováno, , tel. číslo, “ C je uveden seznam celkem , hodnota, položek opravy nespecifikovaného vozidla za celkovou částku 182 788 Kč bez DPH, z dodatku nazvaného „Specifikace“ se podává, že se jedná o opravu zabezpečovacího výstražného vozíku po dopravní nehodě z 18. 3. 2021- 17. 2. 2022 byla společností , jméno FO, s.r.o vystavena žalobci faktura č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , tel. číslo, (čl. 9, duplicitně čl. 17 spisu) za „Opravu po DN ZSP-10.1“ v částce 221 173,48 Kč včetně DPH- dne 22. 2. 2024 zaslal žalobce žalované předžalobní výzvu (na čl. 7-8 spisu, duplicitně na čl. 24-25 spisu, včetně doručenky datové zprávy z 23. 2. 2024 na čl. 5, opakovaně na čl. 16, 20 a 21)- dopisem z 4. 3. 2024 žalovaná žalobce opětovně seznámila se svým stanoviskem k věci a odmítla výplatu dalšího plnění (čl. 38 spisu, duplicitně čl. 51)6. Po právní stránce soud otázku promlčení, posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.). Soudní praxe i právní teorie promlčením rozumí marné uplynutí doby stanovené v zákoně pro vykonání práva; znamená výrazné oslabení subjektivního práva oprávněného účastníka, neboť promlčením sice jeho nárok nezaniká, nemůže však být soudem přiznán, jestliže povinný před soudem čelí uplatněnému právu námitkou promlčení. Nárok oprávněného účastníka trvá i nadále, stává se však prostřednictvím soudu nevymahatelným.7. Dle § 610 odst. 1 o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.8. Podle § 619 odst. 1 o.z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 619 odst. 1 o.z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.9. Dle § 620 odst. 1 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.10. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.11. Dle § 626 o.z. u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu.12. Podle § 635 odst. 2 o. z. se právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje.13. Pokud jde o vztah ust. § 626 o.z a § 635 odst. 2 o.z. soud poukazuje na podrobné zdůvodnění v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1976/2019 ze dne 28.11.2019. U práva na pojistné plnění stanoví ustanovení § 626 o.z. počátek promlčecí lhůty k okamžiku uplynutí jednoho roku od pojistné události. Jedná se o objektivní promlčecí lhůtu, která začíná běžet bez ohledu na vědomost osoby oprávněné čerpat pojistné plnění. U práva na náhradu škody je počátek subjektivní promlčecí lhůty určen ustanovením § 620 odst. 1 o.z., podle kterého okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. Objektivní promlčecí lhůtu práva na náhradu škody upravuje ustanovení § 636 odst. 1 o.z., podle kterého se právo na náhradu škody nebo jiné újmy promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. Obě promlčecí lhůty (objektivní a subjektivní) počínají běžet a končí nezávisle na sobě. Obecně však platí, že nárok je třeba uplatnit v době, kdy ještě běží obě lhůty, tj. lhůta objektivní a v jejím rámci lhůta subjektivní; marným uplynutím jedné z těchto lhůt se nárok promlčuje, i když ještě běží i druhá promlčecí lhůta. Účelem ustanovení § 635 odst. 2 o.z. je sjednocení konce promlčecí lhůty u práva na náhradu škody a práva na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti. Má zamezit situacím, kdy může poškozený vymáhat pojistné plnění po pojišťovně, i když je nárok vůči poškozenému promlčen. Z toho vyplývá, že závazek z pojištění odpovědnosti má akcesorickou povahu k povinnosti pojištěného nahradit vzniklou újmu, která je tudíž předpokladem vzniku práva na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti. Opačná situace by zjevně odporovala zásadě zákazu obohacení z pojištění a koncepci pojistného záj