22 C 197/2023-154 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 4. 7. 2023 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 21 640,50 EUR s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 21 640,50 EUR od 12. 5. 2022 do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. V žalobě dále uvedla, že uzavřela s žalovanou smlouvu na dodání varného zařízení specifikovaného v dodatku 1 ke smlouvě (varné zařízení dále také jen „Zboží“, uvedená smlouva také jen „Smlouva“), a to za cenu ve výši 24 045 EUR, když uvedená smlouva sice nebyla podepsána, ale účastnice postupovaly v souladu s jejím obsahem. Smlouva neobsahuje ustanovení o volbě rozhodného práva, podpůrně se tak použijí ustanovení Úmluvy o smlouvách o mezinárodní koupi zboží ze dne 11. 7. 1980 (dále také jen „Vídeňská úmluva“). Cena Zboží byla čl. 3.1 Smlouvy stanovena na 24 045 EUR a podle čl. 3.3 Smlouvy byla splatná ve třech platbách, 1. první platba ve výši 50% ceny, tj. ve výši 12 022,50 EUR do tří dnů od podpisu Smlouvy, 2. druhá platba ve výši 40% ceny, tj. ve výši 9 618 EUR do třiceti dnů od podpisu Smlouvy a 3. třetí platba ve výši 10% ceny, tj. 2 404,50 EUR po naložení Zboží do přepravy. Žalobkyně uhradila žalované na základě vystavených zálohových faktur částky 12 022,50 EUR i 9 618 EUR. Podle Smlouvy byla žalovaná povinna dodat žalobkyni Zboží na adresu jejího sídla 60 dnů od uhrazení první platby ve výši 12 022,50 EUR, tedy do 25. 12. 2021, neboť částku ve výši 12 022,50 EUR žalobkyně žalované uhradila dne 26. 10. 2021. Žalovaná však Zboží ve stanovené lhůtě nedodala, žalobkyně však očekávala dodání Zboží žalovanou v dodatečné lhůtě podle Vídeňské úmluvy. Dne 22. 2. 2022 obdržela žalobkyně od žalované z adresy , e-mail, email, ve kterém žalovaná informovala žalobkyni, že poslední zkoušky Zboží jsou plánovány na 25. 2. 2022 a v případě, že vše proběhne v pořádku, bude Zboží připraveno k přepravě a odeslání následující týden, tedy v době od 28. 2. 2022 do 4. 3. 2022. Takové prodlení žalované v délce do 69 dnů bylo ještě pro žalobkyni přijatelné (považovala jej za dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění povinnosti žalované podle Vídeňské úmluvy), a proto žalované emailem ze dne 25. 2. 2022 poděkovala za zprávu a požádala o zaslání vyrozumění o zahájení přepravy Zboží. Dne 2. 3. 2022 však žalobkyně obdržela od žalované informaci o aktuální bezpečnostní situaci v souvislosti s válkou probíhající na Ukrajině, neboť výrobní kapacity žalované jsou umístěny v Kyjevě, a proto není schopna odeslat Zboží ani v dodatečné lhůtě do 4. 3. 2022. Žalobkyně poté informovala žalovanou, že se ocitá v tíživé situaci a potřebuje urychleně vyřešit dodání objednaného Zboží, a proto navrhla žalované tři možná řešení, 1) dodání zařízení o objemu 500 litrů, která má žalovaná skladem, 2) vrácení zálohy, aby si žalobkyně mohla obstarat obdobné zboží d jiného výrobce a 3) pokud předchozí možnosti nejsou přijatelné, sdělit, zda je žalovaná schopna stanovit, kdy bude schopná Zboží dodat. K návrhu řešení nastalé situace žalobkyně vyzývala žalovanou opakovaně. Emailem ze dne 13. 3. 2022 žalovaná sdělila žalobkyni, že Zboží bylo připraveno k přepravě dne 28. 2. 2022, ale z důvodu vyhlášení stanného práva, jsou výjezdové trasy z Kyjeva uzavřena, ale po skončení stanného práva, bude ze strany žalované pokračováno v plnění Smlouvy a dodání Zboží. Dne 11. 5. 2022 však žalovaná v rozporu s předchozí informací sdělila žalobkyni, že plánuje obnovení produkce mezi 16. – 20. květnem 2022, a dokončení Zboží je plánováno na konec měsíce května 2022. Žalobkyně proto emailem ze dne 11. 5. 2022 odstoupila od Smlouvy, když sdělila žalované, že z důvodu nedodržení sjednaných lhůt a nedodání objednaného zboží, nemá žalobkyně na dalším plnění Smlouvy zájem a očekává vrácení uhrazené zálohy, a to z důvodu nesplnění povinnosti žalované dodat Zboží v dodatečně stanovené lhůtě, čímž se žalobkyně dostala od tíživé situace a byla nucena najít jiné řešení, a zároveň vyzvala žalovanou k vrácení zaplaceného plnění ve výši 21 640,50 EUR. Žalobkyně má za to, že byla oprávněna odstoupit od Smlouvy ze tří důvodů, 1) podle ust. čl. 6.4 Smlouvy z důvodu přetrvávající vyšší moci (protože z důvodu vyšší moci, v tomto případě stanného práva vyhlášeného na území Ukrajiny podle tvrzení žalované dne 24. 2. 2022, nebylo možné splnit povinnosti stanovené Smlouvou po dobu delší než šedesát dnů, tedy po uplynutí dne 25. 4. 2022), 2) podle ust. § 49 odst. 1 písm. b) Vídeňské úmluvy (protože žalovaná nedodala žalobkyni Zboží ani v dodatečné lhůtě určené kupujícím, a to ve lhůtě do 4. 3. 2022 navržené žalovanou a akceptované žalobkyní) a 3) podle ust. čl. 49 odst. 1 písm. a) Vídeňské úmluvy (protože nedodání Zboží žalovanou ani v dodatečné lhůtě představovalo pro žalobkyni s ohledem na tíživou situaci zapříčiněnou prodlením s dodáním Zboží podstatné porušení povinnosti žalované). Žalovaná však žalobkyni dosud zaplacenou zálohu nevrátila, a to ani po výzvě ze dne 7. 11. 2022, v níž žalobkyně upozornila žalovanou, že se jinak bude domáhat svého práva soudní cestou.2. Žalovaná k žalobě uvedla, že činí nesporným, že dne 20. 10. 2021 účastnice uzavřeli Smlouvu, jejímž předmětem byl závazek žalované dodat žalobkyni Zboží blíže specifikované v dodatku č. 1 Smlouvy a žalobkyně se zavázala za něj žalované zaplatit cenu 24 045 EUR ve třech splátkách způsobem stanoveným v čl. 3.3 Smlouvy. Z důvodu umístění výrobních kapacit žalované na Ukrajině, nebylo možné s ohledem na ztíženou politickou a ekonomickou situaci na přelomu roku 2021 a 2022 stihnout proces výroby Zboží v termínu uvedeném ve Smlouvě, tedy do 20. 12. 2021, o čemž žalovaná žalobkyni informovala emailem dne 22. 2. 2022, a ta konkludentně akceptovala termín dodání zboží na počátku března 2022. Poté však dne 2. 3. 2022 žalovaná znovu informovala žalobkyni, že kvůli nastalé situaci, válce, která je jednoznačným případem vis maior, nebude schopna dodržet časové limity na nichž se strany dohodly prostřednictvím emailu ze dne 28. 1. 2022 a 22. 2. 2022. Poté žalovaná i přes pokračující válku informovala žalobkyni o obnovování činnosti a dodání zboží do konce května roku 2022, přičemž žalobkyně tento termín akceptovala, neboť se žalovanou jednala o technických úpravách zboží a dalších technických záležitostech. Žalobkyně ani nikdy nezaslala žalované písemné oznámení o jejím záměru vypovědět Smlouvu, jak byla povinna podle čl. 6.4 Smlouvy. Žalovaná se proto domnívá, že neporušila žádnou ze svých smluvních povinností a nikdy nebyla v prodlení s dodáním Zboží, a proto nadále trvá smluvní vztah mezi účastnicemi a tedy i povinnost žalované dodat žalobkyni objednané zboží. Žalobkyně proto nemá právo na vrácení zaplacené zálohy kupní ceny za Zboží.3. Jelikož žalobkyně je právnickou osobou se sídlem ve Francii a žalovaná právnickou osobou se sídlem v Česku, poměr mezi účastníky, který je předmětem tohoto sporu, je poměrem s mezinárodním prvkem, a proto soud nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a příp. jakým právním řádem se poměr účastníků řídí. Na poměry s mezinárodním prvkem dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ZMPS“), v platném znění, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). Podle čl. 25 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech má zdejší soud pravomoc rozhodnout spor v této věci, a to na základě dohody účastníků v čl. 7.2 Smlouvy, když pravomoc českých soudů je dána i podle čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení z důvodu sídla žalované na území České republiky. Protože obě účastnice mají sídlo v signatářských (smluvních) státech Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží ze dne 11. 4. 1980 (Vídeňská úmluva) a ve Smlouvě nevyloučily její použití, řídí se poměry účastníků vyplývající ze Smlouvy Vídeňskou úmluvou (viz čl. 1 odst. 1 a 6 Vídeňské úmluvy) a podpůrně pak podle čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) českým právem podle sídla prodávajícího – žalované.4. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků a provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:5. Žalobkyně zastoupená , jméno FO, a žalovaná zastoupená jednatelkou , jméno FO, podepsaly dne 20. 10. 2021 smlouvu (Smlouva), ve které se žalovaná zavázala dodat žalobkyni zařízení pro výrobu piva podle specifikace v příloze 1 Smlouvy (Zboží, viz čl. 1.1 Smlouvy), a to do šedesáti dnů od úhrady první splátky v souladu s podmínkami Smlouvy a čl. 3 (viz čl. 2.1 Smlouvy), převzetí/předání Zboží proběhne ve skladu žalobkyně na adrese 25 , adresa, (viz čl. 2.4 Smlouvy). Celková hodnota Smlouvy činí 24 045 EUR (viz čl. 3.2 Smlouvy), kterou kupující uhradí následovně: první splátka – 50 %, tedy částka ve výši 12 022,50 EUR bude