24 C 235/2021-288 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 8. 12. 2021 po žalované domáhá zaplacení částky 3 000 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně s žalovanou uzavřela , datum, smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně jako zapůjčitel zapůjčila žalované finanční prostředky ve výši 3 000 000 Kč. Žalovaná jako vydlužitel se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky nejpozději do 31. 12. 2018 a zaplatit smluvní úrok ve výši 1 % měsíčně. Peněžní prostředky žalobkyně zaslala žalované na účet dle ujednání smlouvy, tj. na účet č. , č. účtu, . Existenci dlužné částky žalovaná potvrdila mj. v rámci inventarizace pohledávek ke dni 31. 12. 2020. Žalovaná žalobkyni zápůjčku ze smlouvy v ujednané lhůtě splatnosti nevrátila. Dne 2. 11. 2021 žalobkyně zaslala prostřednictvím svého právního zástupce žalované předžalobní výzvu k zaplacení dlužné částky, i přes toto žalovaná žalobkyni ničeho nevrátila. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 3 000 000 Kč, smluvních úroků sjednaných ve smlouvě ve výši 1 % měsíčně z částky 3 000 000 Kč od 12. 3. 2018 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 000 000 Kč od 1. 1. 2019 do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok neuznává, s žalobkyní žádnou smlouvu o zápůjčce nikdy neuzavřela a ani jednu z uvedených listin, tedy smlouvu o zápůjčce z , datum, a inventarizaci pohledávek ke dni 31. 12. 2020, které žalobkyně předložila, žalovaná nepodepsala. Nemohl tedy mezi žalobkyní a žalovanou vzniknout právní vztah zapůjčitele a vydlužitele a žalovaná proto ani nemůže být v tomto sporu pasivně legitimována. Žalovaná navrhla provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví ve vztahu k oběma podpisům na žalobkyní předkládaných listinách. Nadto požadavek žalobkyně na zaplacení smluvního úroku ve výši 1 % měsíčně z částky 3 000 000 Kč od 12. 3. 2018 do zaplacení nemá oporu ve smlouvě o zápůjčce. Navrhla zamítnutí žaloby.3. Žalobkyně v replice na to uvedla, že dohledá originál smlouvy o zápůjčce k žalovanou navrženému znaleckému posudku z oboru písmoznalectví, k němuž se připojuje k prokázání tvrzení, že žalovaná smlouvu o zápůjčce a inventarizaci pohledávek k 31. 12. 2020 podepsala. K okolnostem uzavření smlouvy o zápůjčce žalobkyně uvedla, že smlouvu o zápůjčce, podepsanou ze strany žalované, žalobkyni fyzicky přinesl otec žalované , jméno FO, , žalobkyně, resp. její statutární zástupce, se tedy se žalovanou nesetkala při podpisu smlouvy o zápůjčce osobně, ale s ohledem na okolnosti doručení smlouvy o zápůjčce neměla a nemá důvod pochybovat o pravosti podpisu žalované. Kdyby se však nicméně ukázalo, že žalovaná smlouvu o zápůjčce ve skutečnosti nepodepsala, pak je zřejmé, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce, a to přinejmenším konkludentně, což je evidentní z toho, že žalovaná na svůj bankovní účet přijala částku 3 000 000 Kč, ve zprávě pro příjemce je výslovně uvedeno, že se jedná o zápůjčku a tyto peněžní prostředky si ponechala. Žalovaná tedy evidentně byla srozuměna s nabídkou žalobkyně na uzavření smlouvy o zápůjčce a smlouvu o zápůjčce akceptovala. S ohledem na uvedené trvá žalobkyně na tom, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl smluvní vztah zapůjčitele a vydlužitele. Vzhledem k tvrzení žalované v rámci jejího vyjádření k žalobě žalobkyně pro případ, že by smlouva o zápůjčce byla mezi účastníky uzavřena nikoli písemně, ale konkludentně, vypovídá smlouvu o zápůjčce, tuto výpověď činí z procesní opatrnosti, když má za to, že za výpověď smlouvy o zápůjčce by bylo třeba považovat již předžalobní výzvu z 27. 10. 2021, a to s ohledem na její obsah, z něhož je zřejmý požadavek žalobkyně na vrácení zápůjčky. Podle žalobkyně je zcela nesporné a prokázané, že žalovaná obdržela na svůj bankovní účet peněžní prostředky ve výši 3 000 000 Kč, které nevrátila, a i kdyby soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce ve skutečnosti uzavřena nebyla, je evidentní, že se žalovaná svým jednáním bezdůvodně obohatila (nevrácením peněžních prostředků zpět žalobkyni). Jen z tohoto důvodu je tedy žalovaná povinna žalobkyni částku 3 000 000 Kč vrátit, což neučinila. Žalovaná je pasivně legitimována, ať bude její povinnost k zaplacení právně posouzena jako povinnost k vrácení zápůjčky nebo jako povinnost k vydání bezdůvodného obohacení. Argumentace žalované je bezpředmětná. Žalobkyně navrhla, aby soud vyžádal potvrzení banky o tom, kdo byl v době zaslání peněžních prostředků majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, , vedeného u , právnická osoba, . a že v březnu 2018 byla na tento účet připsána částka ve výši 3 000 000 Kč z bankovního účtu žalobkyně č. , č. účtu, . K okolnostem podpisu smlouvy o zápůjčce, kdy smlouvu o zápůjčce podepsanou ze strany žalované žalobkyni přinesl fyzicky otec žalované , jméno FO, uvedla, že pokud by v řízení vyšlo najevo, že žalovaná ve skutečnosti smlouvu o zápůjčce nepodepsala, pak by bylo zřejmé, že žalobkyně byla otcem žalované uvedena v podstatný omyl. Vzhledem k tomu, že žalobkyně zaslala na bankovní účet uvedený ve smlouvě o zápůjčce částku 3 000 000 Kč, je rovněž zřejmé, že takovýmto jednáním otce žalované by mohly být naplněny znaky skutkové podstaty podvodu. Uvedené nicméně nemá vliv na povinnost žalované vrátit žalobkyni peněžní prostředky, které obdržela v roce 2018. K tvrzení žalované, týkajícímu se části žalobního návrhu odpovídající nároku na smluvní úrok, žalobkyně uvedla, že nárok na zaplacení sjednaného úroku z předložené smlouvy o zápůjčce nezpochybnitelně vyplývá, konkrétně pak z článku III., ve kterém se výslovně uvádí, že vydlužitel se zavazuje zapůjčiteli vrátit zápůjčku „ve lhůtě nejpozději do 31. 12. 2018 spolu s 1 % p. m. úrokem“.4. Žalovaná v replice na to uvedla, že v případě obou listin, tedy smlouvy o zápůjčce a inventarizace pohledávek, se jedná o falzum s tím, že si lze těžko představit situaci, kdy by akciová společnost (žalobkyně), která se specializuje na zpracování plastů, uzavřela smlouvu o zápůjčce, jejímž předmětem by byla zápůjčka peněžních prostředků v celkové výši 3 000 000 Kč bez jakéhokoli zajištění závazku s osobou, která ke společnosti nemá žádný vztah. Tvrzení žalobkyně, že pokud nebyla uzavřena písemná smlouva o zápůjčce, byla tato uzavřena konkludentně, je zmatečné. Žalovaná má za to, že z pouhé skutečnosti, že žalobkyně k platbě připojila poznámku „zápůjčka“, nelze dovozovat ze strany žalované jakékoli přijetí žalobkyní tvrzené nabídky na uzavření konkludentní smlouvy o zápůjčce. Výpověď tvrzené smlouvy o zápůjčce žalovaná neakceptuje, neboť k uzavření smlouvy o zápůjčce nikdy nedošlo a tím nemůže žalobkyně tvrzenou smlouvu o zápůjčce ani vypovědět. Žalovaná nesporuje, že od žalobkyně na bankovní účet obdržela předmětnou částku, nelze se však ztotožnit s tvrzením žalobkyně, že byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce, ať již písemná či konkludentní, ani s tvrzením žalobkyně, že se jedná o bezdůvodné obohacení. Bankovní účet žalované byl toliko platebním místem. Sporná částka pak byla předmětem plnění žalobkyně z žalované neznámého právního vztahu vzniklého mezi žalobkyní a otcem žalované , jméno FO, . Spornou částku přijala žalovaná na základě žádosti pana , jméno FO, , přičemž v době přijetí této částky neměla žalovaná důvod o solidnosti takového požadavku pochybovat, neboť, jak již bylo řečeno, pan , jméno FO, je otcem žalované a žalovaná mu důvěřovala. Smlouva o zápůjčce byla dle názoru žalované pouhou formalitou zastírající skutečné právní jednání, ze kterého však žalované neplyne a ani nemůže plynout žádná právní povinnost. O tom svědčí i skutečnost, že předmětná smlouva o zápůjčce byla dne , datum, žalobkyní tvrzeně sepsána podle článku v občanském zákoníku o vzniku manželství. Žalobkyně je toho názoru, že pokud by skutečným právním jednáním žalobkyně měla být zápůjčka peněžních prostředků ve výši 3 000 000 Kč, kdy by za žalobkyni jednal , tituly před jménem, , jméno FO, , nikdy by rovněž nedošlo k tomu, že by tato byla sepsána podle nepřiléhavých zákonných ustanovení. K nároku na smluvní úrok žalovaná dále uvedla, že pokud by byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce, pak by žalobkyně neměla nárok na úhradu smluvního úroku ve výši 1 % p. m. z dlužné částky do zaplacení, ale pouze do dne její sjednané splatnosti, tedy do 31. 12. 2018. Žalovaná trvá na tom, že není pasivně legitimována a k žalovanou přijatému peněžní plnění na její bankovní účet bylo plnění ve prospěch jejího otce , jméno FO, , a to z titulu žalované neznámého právního vztahu vzniknuvšího mezi žalobkyní a , jméno FO, , přičemž bankovní účet žalované byl toliko platebním místem. Výpověď smlouvy je obsahem podání z 11. 3. 2022 a namítá promlčení pohledávky, kterou žalobkyně uplatnila z titulu smlouvy o zápůjčce, jakož i z případného práva na vydání bezdůvodného obohacení.5. V replice na to žalobkyně uvedla, že , tituly před jménem, , jméno FO, a žalovaná a dále , jméno FO, a , jméno FO, uzavřeli , datum, smlouvu o převodu obchodního podílu, na základě které mj. převedla žalovaná svůj podíl ve společn