12 C 415/2023-136 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobci domáhají určení vlastnického práva k nemovité věci (pozemku), který je dle katastru nemovitostí zapsán ve vlastnictví žalované, z titulu vydržení tohoto pozemku., právnická osoba, žalobou uplatňovanému nároku žalobci v podrobnostech uvedli, že jsou spoluvlastníky pozemků p.č. 1717/1 a 1717/3, jehož součástí je budova č.e. 210 v k.ú. , adresa, (dále jen „Pozemky žalobců“ či „Pozemky“, pozemek p.č. 1717/1 dále také jen „Pozemek 1“).3. Pozemky žalobci zakoupili v roce 2014 od společnosti , právnická osoba, . v podobě a rozsahu, jak je tato společnost sama užívala od roku 1998, včetně zbudovaného oplocení. Až 6. 1. 2023 byli žalobci upozorněni ze strany žalované, že mají neoprávněně užívat část jejího pozemku p.č. 1728/1, k.ú. , adresa, (dále také jen „Pozemek žalované“) v rozsahu cca 50 m2, přičemž je žalovaná vyzvala k zaplacení náhrady za užívání části Pozemku žalované. Z geometrického zaměření vyplynulo, že žalobci skutečně užívají část Pozemku žalované v rozsahu 50,8 m2 (dále také jen „Sporný díl“), avšak dle žalobců tento drží na základě dostatečného právního titulu a užívají v dobré víře a v mezidobí došlo k vydržení Sporného dílu žalobci. Z tohoto důvodu se domáhají určení vlastnického práva ke Spornému dílu specifikovaného v geometrického plánu číslo , hodnota, –72/24 vyhotoveného , tituly před jménem, , jméno FO, (dále také jen „Geometrický plán“) jako nový pozemek p.č. 1728/6 z titulu jeho vydržení, resp. mimořádného vydržení.4. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že žalobci mohli mít již v roce 2014 pochyby o skutečné výměře jejich Pozemků, neboť výměra Sporného dílu není k poměru rozlohy Pozemků nijak zanedbatelná. Žalobci si mohli ověřit skutečný stav a rozlohu všech pozemků v daném místě, nadto jim dle kupní smlouvy z roku 2014 měla být předána i související dokumentace, z níž by tyto informace taktéž vyplynuly. Žalobci tak ohledně užívání Sporného dílu nemohli být v dobré víře. Žalobci Sporný díl drželi od roku 2014, přičemž v roce 2023 byli kontaktováni žalovanou, nebyla tedy ani dodržena zákonem předpokládaná desetiletá lhůta pro vydržení. Pakliže se žalobci dovolávají na předchozí držbu Sporného dílu právním předchůdcem, pak naopak tato skutečnost taktéž vede k nedůvodnosti žaloby, neb pokud právní předchůdce sám nemovitost vydržel, pak se vydržení již nemohou úspěšně domáhat jeho nástupci.5. Ke stavu sporovaných nemovitostí, vlastnickému režimu a rozsahu jejich užívání se z předložených listinných důkazů k této problematice podávají v chronologickém pořadí následující podstatné skutečnosti:- dle výpisu z pozemkové knihy pro k. ú. , adresa, (na čl. 84) byl pozemek PK 461 veden jako cesta- 29. 9. 1973 rozhodnutím , právnická osoba, v , adresa, – Ďáblicích (na čl. 85) byl pozemek PK 461 zapsán do evidence nemovitosti (EN) jako pozemek EN 1728 a část EN 1729/1 do vlastnictví MNV , adresa- 1. 9. 1986 uzavřena Hospodářská smlouva č. 80/86 (čl. 87), kterým byla z , právnická osoba, , adresa, převedena správa pozemku EN 1728 Státnímu statku hl.m. Prahy.- 11. 12. 1992 byl vyhotoven geometrický plán č. , hodnota, -311/92 (na čl. 86), který nezachycuje oblast sporovaných pozemků, ovšem podává se z něho, že i v další ploše Pozemku žalované panují zásadní rozdíly mezi výměrou pozemku a faktickým průběhem příjezdové cesty- 31. 5. 1993 Místní úřad , adresa, vydal kolaudační rozhodnutí (čl. 91), kterým povolil dočasné užívání stavby, vč. oplocení na pozemku p.č. 1717/1- 9. 4. 1998 byla uzavřena Kupní smlouva mezi , jméno FO, a společností GAK , právnická osoba, . ohledně předmětných pozemků (na čl. 96-97, duplicitně na čl. 77-78, včetně plné moci k zastupovaní prodejce na čl. 97-99). Téhož dne byl podepsán Předávací protokol (čl. 99-100), dle něhož kupující mj. převzal poměrně obsáhlou masu listinných dokumentů souviseních s předmětnými pozemky.- 1. 11. 1999 došlo usnesením Krajského obchodního soudu v Praze (čl. 75) ke změně obchodní firmy GAK , právnická osoba, . na , právnická osoba- 4. 12. 2000 došlo usnesením Krajského obchodního soudu v Praze (čl. 76) k výmazu společnosti , právnická osoba, z obchodního rejstříku z důvodu jejího sloučení se společností , právnická osoba, .- 3. 4. 2008 bylo vydáno Ohlášení vzniku práva správy , právnická osoba, k zápisu do Katastru nemovitostí od , právnická osoba, ČR k pozemku 1728/1 (na čl. 90)- 5. 8. 2009 došlo k vyhotovení kopie katastrální mapy, v níž je zakreslena hranice Sporného dílu a tento přisloučen k Pozemku žalované- 3. 10. 2014 Kupní smlouvou (čl. 6-7) žalobci od , právnická osoba, . zakoupili Pozemky za cenu 5 500 000 Kč.- 27. 3. 2023 jednatel , právnická osoba, . , jméno FO, učinili prohlášení (čl. 5), že Pozemky jeho společnost prodala žalobcům v podobě, jak byly nejméně 10 let užívány, přičemž nikdy nebyl majiteli sousedních pozemků upozorněn na nějakou nesrovnalost.- 30. 6. 2023 vyzvala žalovaná žalobce vyjádřením (na čl. 8) k případnému podání žaloby ohledně vydržení Sporného dílu- 8. 9. 2023 žalobci žalovanou dopisem (čl. 9) vyzvali k mimosoudnímu vyřešení sporu, s tím, že jsou ve věci připraveni podat žalobu- 25. 7. 2024 vyhotovila společnost , právnická osoba, znalecký posudek č. , RČ, (čl. 43-60), kterým určila obvyklou cenu Sporného dílu na 234 000 Kč6. Z následujících důkazů:- účetní závěrka společnosti , právnická osoba, . ke dni 31. 12. 2015 (čl. 72-74)- zástavní smlouva mezi , právnická osoba, a společností , právnická osoba, . Import Export ze dne 14. 6. 1993 (čl. 93)- návrh na zápis vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí ze dne 14. 6. 1993 (čl. 94)- notářský zápis č. NZ 83/98 o vzdání se zástavního práva (čl. 101)- pověření pro osobu jednající za , právnická osoba, (čl. 102)- výpis z obchodního rejstříku pro , právnická osoba, . (čl. 102-103)- rozhodnutí o jmenování ředitele pobočky , právnická osoba, . v , adresa, (čl. 104)- podpisový vzor osoby jednající za , právnická osoba, . (čl. 105-106)nebyla soudem učiněna žádná skutková zjištění relevantní k meritu řešeného sporu.7. Soudem bylo na místě samém provedeno dne 7. 2. 2025 místní šetření. Zde bylo za účasti účastníků a jejich zástupců provedeno ohledání aktuálního stavu sporovaných pozemků, který je zachycen na celkem pěti fotografiích pořízených soudem (čl. 120-121, včetně zachycení orientace fotografií na čl.122). Lze konstatovat, že Sporovaný díl je součástí menšího průmyslového areálu ve vlastnictví žalovaných, který je ohraničen betonovou zdí. Za touto zdí po jižní straně areálu vede panelová polní cesta. V rámci místního šetření byl realizován výslech svědka , jméno FO, , který uvedl, že v devadesátých letech nabyl uvedené nemovitosti v rozsahu, který se od té doby nezměnil. Betonové obvodové zdi byly zbudovány již za předchozího majitele, rovněž se za zdí nacházela panelová cesta, ovšem k historii areálu nemá další informace. Potvrdil, že některé z listin uvedených v předávacím protokolu jistě obdržel, ovšem tyto již nemá k dispozici. Svědek po dobu držení pozemků nikdy neměl pochybnosti o jejich rozsahu ani nebyl nikým na takovou skutečnost upozorněn.8. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.). Dle § 994 o. z. se má za to, že každá držba je řádná, poctivá a pravá. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.9. Z výše uvedeného zákonného ustanovení vyplývá, že mimořádné vydržení je možné tehdy: 1. neprokáže se právní důvod, na kterém se držba držitele zakládá; 2. pokud se držiteli neprokáže nepoctivý úmysl; 3. doba držení trvá dvojnásobně dlouho. První z uvedených podmínek je dle názoru soudu naplněn mimo jiné v okamžiku, kdy je neplatný nebo neúčinný právní titul k nabytí, tedy není naplněna držba řádná.10. Přestože jazykovým výkladem lze dojít jen k podmínkám týkajících se řádné držby a nepoctivého úmysl, ze systematického a logického hlediska má soud za to, že institut mimořádného vydržení je jedním z druhů vydržení vyplývající stále z definice držby jako takové dle § 994 o. z. Na rozdíl od držby, která je řádná, poctivá a pravá, je však u mimořádného vydržení vyloučen požadavek na řádnou držbu a poctivá držba je dle zákonodárce vztažena jen na prokázání nepoctivého úmyslu. Nadále by však měla být splněna držba pravá. Soud se dále zabýval otázkou, zda žalobcům svědčí držba pravá.11. Dle § 993 o. z. neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu.12. Z uvedeného ustanovení má soud za to, že pravost držby držitel neprokazuje, nýbrž se presumuje. Naopak nedostatek pravosti držby prokazuje druhá dotčená strana a břemeno tvrzení a důkazní tak leží na ní. V projednávané věci žalovaná netvrdila, že by se žalobci vetřeli v držbu svémocně, vlo