13 C 178/2022-189 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 2. 12. 2022 domáhala určení, že byt č. , Anonymizováno, , spolu se specifikovaným nebytovým prostorem a spoluvlastnickým podílem na pozemku v k. ú. , adresa, , spadá do společného jmění manželů účastníků. To odůvodnila tím, že žalovaný předmětné nemovité věci koupil dne , datum, , tedy za trvání manželství účastníků, za cenu 9 997 499 Kč, přičemž byl zapsán do katastru nemovitostí jako jediný kupující, a tedy jediný vlastník. Protože však nemovité věci byly zakoupeny za trvání manželství ze společných prostředků, patří do společného jmění manželů.2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, namítal, že účastníci uzavřeli dne , datum, manželskou smlouvu, podle které nepatří do SJM dividendy, přičemž právě dividendy, které obdržel žalovaný, byly zdrojem příjmů, z kterého byly předmětné nemovité věci nakoupeny.3. Mezi účastníky bylo nesporné, že jsou manželé a žalovaný za trvání manželství koupil předmětný byt. Mezi stranami bylo rovněž později učiněno nesporným, že účastníci uzavřeli smlouvu upravující společné jmění manželů.4. Mezi účastníky bylo sporné, zda byl byt nabyt z dividend nespadajících do SJM a tedy, zda se stal výlučným vlastnictvím žalovaného, či zda se stal součástí společného jmění manželů.5. Z nesporných tvrzení účastníků a překladu oddacího listu soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství v Kazachstánu dne , datum, .6. Z výpisu z katastru nemovitostí a nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že jako vlastník předmětných nemovitých věcí je zapsaný žalovaný.7. Z nesporných tvrzení a kupní smlouvy o převodu jednotek č. , hodnota, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, a žalovaný uzavřeli kupní smlouvu na předmětné nemovitosti za 9 997 499 Kč.8. Z listiny označené jako manželská smlouva , Anonymizováno, v překladu soud zjistil, že účastníci po uzavření manželství, dne , datum, uzavřeli dohodu, podle které si stanovují režim odděleného vlastnictví pro za trvání manželství nabytých akcií, cenných papírů a dividend.Shodu s prvopisem potvrzuje Hana Hladečková13 C 178/20229. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že , datum, měla společnost , právnická osoba, půjčit 73 140 000 tenge žalovanému se splatností na požádání.10. Ze smlouvy ze dne , datum, mezi stejnými účastníky pak vyplývá, že společnost , právnická osoba, měla půjčit žalovanému 334 950 000 tenge.11. Z nedatovaného protokolu o započtení vyplývá, že se žalovaný a , právnická osoba, měli dohodnout na zápočtu částky 223 650 000 tenge, a to tak, že na dluh z titulu zápůjčky se má započíst dluh společnosti , právnická osoba, na dividendách vůči žalovanému.12. Z dalšího nedatovaného protokolu mezi stejnými stranami vyplývá, že mělo dojít k započtení částky 185 000 000 tenge opět ze stejných titulů.13. Z výpisu rejstříku akcionářů společnosti , právnická osoba, z roku 2019 soud zjistil, že žalovaný má vlastnit 5 % akcií této společnosti.14. Z informace o rozhodnutí valné hromady akcionářů společnosti , právnická osoba, ze dne 4. 9. 2019 soud zjistil, že společnost rozhodla o vyplacení dividend ve výši 3 886 303 000 tenge.15. Soud zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Účastníci uzavřeli dne , datum, manželství a žalovaný dne , datum, zakoupil předmětné nemovité věci. V roce 2014 a v roce 2015 uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, smlouvu na půjčky, jejichž výše přepočtená na české koruny přesahuje pořizovací cenu bytu. V roce 2019 rozhodla společnost , právnická osoba, o výplatě dividend a podle nedatovaných listin mělo dojít k zápočtu části pohledávek z titulu půjčky vůči pohledávce z titulu dividend. Účastníci uzavřeli v den sňatku smlouvu o zúžení společného jmění manželů tak, že se vylučují příjmy z dividend.16. Soud nevzal za prokázané, že by předmětný byt byl koupen za prostředky výlučně z dividend, nevzal ani za prokázané, že by byl pořízen za prostředky výlučně z půjčky od společnosti , právnická osoba, , jak žalovaný následně tvrdil po koncentraci řízení.17. Vzhledem k tomu, že oba účastníci jsou cizí státní příslušníci, soud se v prvé řadě zabýval otázkou pravomoci českých soudů a otázkou rozhodného práva.18. Podle § 6 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém je pravomoc českých soudů dána, jestliže je dána podle českých předpisů příslušnost. Vzhledem k tomu, že účastníci mají pobyt v České republice a mají tedy místně příslušný soud ve smyslu občanského soudního řádu, je dána pravomoc českých soudů.19. Podle § 49 odst. 3 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním se majetkové poměry manželů řídí právním řádem státu, ve kterém mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak právním řádem státu, jehož jsou oba manželé občany, jinak českým právním řádem. Podle tohoto ustanovení má přednost aplikace českého práva, bez ohledu na to, že oba účastníci mají stejné občanství, protože mají pobyt na území České republiky. Rozhodným právem pro samotné posouzení majetkových poměrů manželů je tedy právo české.Shodu s prvopisem potvrzuje Hana Hladečková13 C 178/202220. Podle § 709 o. z. je obecně součástí společného jmění vše, čeho nabyl jeden z manželů za trvání manželství.21. Podle § 709 odst. 1 písm. d) je pak stanovena výjimka na to, co jeden z manželů nabyl právním jednáním vztahujícím se ke svému výlučnému vlastnictví.22. Pro to, aby se byt nestal součástí společného jmění manželů, bylo nutné, aby byl zakoupen za prostředky, které nespadají do SJM, a to ať ze zákona nebo jako důsledek, že byl účinně upraven smluvní režim společného jmění manželů tak, že se ze společného jmění vylučují dividendy.23. Aniž by se soud musel detailně zaobírat platností úpravy majetkového režimu manželů ohledně dividend, mohl uzavřít, že se žalovanému nepodařilo prokázat, že by byl byt zakoupen z výlučných prostředků, zejména z dividend, když dividendy byly prokazatelně vyplaceny až několik let po koupi bytu. Tvrzení, že půjčky poskytnuté společností byly fakticky zálohou na dividendy a pouze formálně představovaly půjčku, je ničím nepodložené a i kdyby takové ujednání bylo prokázáno, stejně již nešlo o dividendu.24. Tvrzení, navíc učiněné až po koncentraci, že pokud byl byt zakoupen za půjčku, která přesahuje obvyklou správu majetku manželů, rovněž nespadá do SJM, nemá oporu v zákonu. Zákon pro takový případ pouze v ustanovení § 714 o. z. pamatuje na možnost manžela, který nedal souhlas s úkonem, namítat neplatnost úkonu. Nikde však neupravuje, že by kvůli tomu půjčka nespadala do společného jmění manželů.25. Konečně žalovaný ani žádným způsobem neprokazoval, z jakého účtu byly peníze na byt vyplaceny, jaké peníze na účet přišly a odešly. I při odhlédnutí od všech předchozích důvodů by žalovaný nemohl být úspěšný z toho důvodu, že se mu žádným způsobem nepodařilo prokázat, že bylo plněno z prostředků, které byly od SJM odděleny a nedošlo případně ke smísení prostředků.26. Ze všech těchto uvedených důvodů tedy soud žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno shora.27. Ohledně nákladů řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 o. s. ř. podle úspěchu ve věci. Vzhledem k tomu, že byla žalobkyně úspěšná, soud jí přiznal právo na náhradu nákladů řízení.28. Ty se jednak skládaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 10 000 Kč a jednak z odměny advokáta.29. Vzhledem k tomu, že část úkonů byla učiněna za účinnosti advokátního tarifu v roce 2024 a část v roce 2025, soud rozhodoval vždy podle platného předpisu v době poskytnutí úkonů právní pomoci.30. Podle původní úpravy se při určení výše tarifní hodnoty ve sporu o určení, zda tu právo je či není, vychází z ceny věci. V případě, že nejde cenu věci zjistit, nebo jen s nepoměrnými obtížemi, postupuje se podle § 9.Shodu s prvopisem potvrzuje , jméno FO31. Podle § 9 odst. 3 a 4 činí tarifní hodnotu v případě penězi neoceněných nemovitých věcí částka 50 000 Kč. Vzhledem k tomu, že soud neměl k dispozici aktuální znalecký posudek as nemovitá věc byla prodávána před osmi lety, takže kupní cena není aktuální, soud aplikoval právě ustanovení § 9 odst. 3 a 4.32. Od roku 2025 je v účinnosti ustanovení § 9a advokátního tarifu, podle kterého je tarifní hodnota v případě určení, zda tu právo je či není, hodnota věci nebo práva, nejvýše však částka 500 000 Kč. Protože jde nepochybně o věc převyšující hodnotou částku 500 000 Kč, vycházel soud pro úkony po novele právě z této částky.33. Ohledně paušálních náhrad soud rozhodoval podle ustanovení § 13 advokátního tarifu, což znamená, že v roce 2024 činila jedna paušální náhrada 300 Kč a v roce 2025 činila 450 Kč. Podle § 7 pak činila odměna za úkon před rokem 2025 3 100 Kč a v roce 2025 10 300 Kč.34. Soud přiznával odměnu za úkon převzetí, úkon sepisu žaloby, ½ úkonu za vyjádření ze dne 14. 2. 2023, ½ úkonu za jednání ze dne 25. 4. 2023, kdy nebylo jednáno, ½ úkonu za návrh na přerušení řízení z 1. 11. 2023, ½ úkonu za návrh na pokračování v řízení z 12. 11. 2024, 1 úkon za jednání dne 4. 2. 2025, ½ úkonu za vyjádření ve věci ze dne 27. 2. 2025, ½ úkonu za vyj