27 C 244/2024-61 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Ve věci jde o pojistné plnění ze zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to za škodu na vozidle, která žalobci vznikla při dopravní nehodě.2. Žalobce tvrdil, že dne 8. 4. 2011 řidič , jméno FO, zavinil dopravní nehodu tím, že svým vozidlem tov. zn. Ford reg. zn. , SPZ, narazil do přední části žalobcova vozidla tov. zn. Seat reg. zn. , SPZ, .3. V době nehody byl provoz obou vozidel pojištěn u žalované zákonným pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Ve věci nehody nebyl pravomocným rozhodnutím policie ani správního orgánu určen viník. Žalovaná přesto poskytla , Anonymizováno, . , Anonymizováno, pojistné plnění, ačkoliv žalobce sdělil žalované, že žalobce nehodu nezavinil. Žalovaná odmítla stejně plnit žalobci. Pokud žalovaná plnila , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, , je rovněž povinna plnit žalobci, a to v souladu se zásadou rovnosti a rovného zacházení, zákazu všeobecné diskriminace a zásadami ochrany práv spotřebitele. Žalovaná má žalobci poskytnout pojistné plnění za škodu na žalobcově vozidle. Škoda činí 99 447 Kč za opravu vozidla a 1 730 Kč za odtah vozidla z místa dopravní nehody do autoservisu. Žalovaná je v prodlení od 9. 7. 2011.4. Žalobce navrhl, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 101 177 Kč a úrok z prodlení z částky 101 177 Kč ve výši 7,75 % ročně za dobu od 9. 7. 2011 do zaplacení.5. Žalovaná uplatněný nárok neuznala. V prvé řadě vznesla námitku promlčení nároku. Žalobce se domáhá nároku, který mu měl vzniknout z dopravní nehody ze dne 8. 4. 2011. Je tedy zjevné, že nárok i bez přezkoumání jeho základu je promlčen.6. Žalovaná dále namítala, že věc je věcí rozhodnutou (res iudicata). Žalobce v r. 2013 žaloval druhého řidiče , Anonymizováno, . , jméno FO, o náhradu škody. V rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 4. 12. 2014 č. j. 6 C 114/2013-163, který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2015 č. j. 25 Co 92/2015-204, soudy dospěly k závěru, že příčinou dopravní nehody bylo porušení pravidel silničního provozu výlučně ze strany žalobce. Žalobce se tedy již dříve domáhal náhrady škody po pojištěném řidiči. Nyní se stejného nároku domáhá po žalované, přestože v jiném soudním řízení bylo shledáno, že , Anonymizováno, . , jméno FO, není za školu odpovědný, ale že viníkem nehody je naopak žalobce. O tomto nároku bylo již rozhodnuto a jedná se o věc rozsouzenou. Žalobce se nemůže v dalším řízení domáhat totožného nároku po žalované. Jde o překážku řízení, pro kterou by měla být žaloba zamítnuta.7. Vzhledem k těmto skutečnostem žalovaná navrhla, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta.8. Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), že dne 8. 4. 2011 došlo k dopravní nehodě, při které se střetlo vozidlo tov. zn. Ford reg. zn. , SPZ, , které řídil Z. , jméno FO, , a žalobcovo vozidlo tov. zn. Seat reg. zn. , SPZ, , jež řídil žalobce. V době nehody byl provoz obou vozidel pojištěn u žalované pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Z tohoto pojištění žalovaná poskytla pojistné plnění , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ; žalobci pojistné plnění neposkytla.9. Soud neprovedl žalobcem označené důkazy, neboť buď prokazovaly skutečnosti, jež byly mezi účastníky nesporné, nebo nebyly podstatné pro rozhodnutí věci.10. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, podle zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), a podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).11. Mezi účastníky nebylo sporu o právní možnosti žalobce požadovat pojistné plnění po žalované. Soud proto pouze konstatuje, že podle § 6 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něj pojistitel uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou újmu vzniklou poškozením věci a že podle § 9 odst. 1 tohoto zákona má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 tohoto zákona u příslušného pojistitele.12. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101–110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.13. Podle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.14. Podle § 8 zákona o pojistné smlouvě právo na plnění z pojištění se promlčí nejpozději za 3 roky, a jedná-li se o životní pojištění (§ 54), za 10 let; promlčecí doba práva na pojistné plnění počíná běžet za 1 rok po vzniku pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vznikl přímý nárok na pojistné plnění vůči pojistiteli nebo v případě, kdy pojištěný žádá na pojistiteli úhradu částky, kterou poskytl poškozenému jako náhradu škody, za kterou poškozenému odpovídá.15. Ust. § 101 obč. zák. upravuje obecnou délku promlčecí doby. Ta platí všude tam, kde zákon nepočítá se zvláštní promlčecí dobou. Ust. § 8 zákona o pojistné smlouvě stanoví speciálně počátek běhu promlčecí doby u „práv na plnění z pojištění“, a to 1 rok po pojistné události. Okamžik vzniku pojistné události je tedy rozhodující skutečností pro určení počátku běhu obecné promlčecí doby. Počátek promlčecí doby je určen objektivně a její délka je tak stanovena na 4 roky od pojistné události bez ohledu na to, kdy byla pojistná událost pojišťovně oznámena a kdy se pojistné plnění stalo splatným, tedy kdy došlo ke vzniku nároku. „Právem na plnění z pojištění“ se rozumí konkrétní právo na plnění z určité pojistné události, které se marným uplynutím promlčecí doby promlčí. Ust. § 8 zákona o pojistné smlouvě výslovně stanoví, že 3letá promlčecí doba práva na pojistné plnění, jež počíná běžet za 1 rok po vzniku pojistné události, platí i pro přímé nároky poškozeného na pojistné plnění vůči pojistiteli.16. V daném případě k pojistné (škodní) události došlo dne 8. 4. 2011. Podle § 8 zákona o pojistné smlouvě 3letá promlčecí doba začala plynout dne 8. 4. 2012 a skončila uplynutím dne 8. 4. 2015. Žalobce uplatnil nárok proti žalované jako pojistiteli podáním žaloby dne 15. 5. 2024, to znamená v době, kdy byl nárok promlčen.17. Žalovaná se v tomto řízení dovolala promlčení. Žalobci proto podle § 100 odst. 1 obč. zák. nelze uplatněné právo přiznat. Z tohoto důvodu soud žalobu zamítl, nezabývaje se tvrzeními účastníků o zavinění dopravní nehody.18. K žalobcovu argumentu, že pokud žalovaná plnila , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , tak je rovněž povinna plnit žalobci, soud pro úplnost uvádí, že z uvedeného hlediska se plnění z pojištění neřídí zásadou rovnosti, rovného zacházení a zákazu všeobecné diskriminace a ochrany práv spotřebitele, ale zásadou podílu na vzniku škody.19. K návrhu žalované na zamítnutí žaloby z důvodu věci rozhodnuté (res iudicata) soud pro úplnost uvádí následující. V dané věci nejde o tutéž věc, jaká byla projednávána Okresním soudem v Nymburce pod sp. zn. 6 C 114/2013. V uvedené věci šlo o nárok poškozeného (žalobce) proti škůdci (, Anonymizováno, . , Anonymizováno, ) o náhradu škody. Naproti tomu v dané věci jde o nárok poškozeného (žalobce) na výplatu pojistného plnění za pojištěného škůdce (, Anonymizováno, . , jméno FO, ). Mezi právem poškozeného na náhradu vzniklé škody vůči škůdci a specifickým právem poškozeného na výplatu plnění za pojištěného škůdce je třeba důsledně rozlišovat. Plnění pojistitele poskytnuté poškozenému není plněním z titulu jeho odpovědnosti za škodu, neboť osobou odpovědnou za škodu způsobenou poškozenému je pojištění; toto plnění má charakter pojistného plnění. Mimoto v případě, že by šlo o totožnou věc, jež byla rozhodnuta, nebylo by to důvodem pro zamítnutí žaloby, ale pro zastavení řízení pro nedostatek podmínky řízení.20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.21. V daném případě měla žalovaná ve věci plný úspěch, neboť soud žalobu zcela zamítl. Soud proto žalované podle shora citovaného ustanovení přiznal náhradu nákladů řízení proti žalobci, který ve věci úspěch neměl.22. Náhrada nákladu řízení dosahuje 900 Kč, a to za paušální náhradu hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za 3 úkony (1. vyjádření k žalobě, 2. příprava účasti na jednání, 3. účast na jednání) ve výši 300 Kč za každý úkon podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015.