8 C 2/2025-176 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 8. 1. 2025 domáhala zaplacení částky 304 460 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 4. 1. 2025 do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne 29.3.2010 pojistnou smlouvu Flexi č. , hodnota, (dále jen „pojistná smlouva“), jejímž předmětem bylo pojištění pro případ smrti nebo dožití s pojistným ve výši 2 980 Kč měsíčně. Pojištění bylo upraveno speciálními pojistnými podmínkami (dále jen „SPP“), podle nichž bylo pojistné z části umisťováno do fondů, ve kterých dochází ke zhodnocení či znehodnocení umístěných prostředků. Součet hodnot fondů tvořil kapitálovou hodnotu pojistné smlouvy, od které se odvíjelo plnění pro případ dožití, nebo smrti. Pojistná smlouva odkazovala na přehled poplatků a parametrů dostupných na internetových stránkách a na všech obchodních místech žalované. Znalost poplatků byla důležitá, neboť měla přímý vliv na snižování kapitálové hodnoty pojistné smlouvy. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu (rozsudek ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. 23 Cdo 2865/2016; rozsudek ze dne 13. 12. 2019, sp. zn. 31 Cdo 1566/2017) žalobkyně dovozovala, že přehled poplatků se nestal součástí pojistné smlouvy – nebyla s ním seznámena. Ustanovení odkazující na přehled poplatků jsou neurčitá a tedy neplatná. K neplatnosti pojistné smlouvy dále namítala rozpor se zákonem, evropským právem a dobrými mravy. Poukázala na nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Žalobkyně jako spotřebitel nebyla schopna posoudit ekonomické důsledky pojistné smlouvy. Požadavek na přesná a srozumitelná kritéria nebyl naplněn. K žalovanou namítnutému promlčení odkázala žalobkyně na rozsáhlou judikaturu Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) a Městského soudu v Praze. Institut promlčení nároku v posuzovaném případě nelze uplatnit a nadto byla tato námitka vznesena v rozporu s dobrými mravy, spočívajícím ve vědomosti žalované o neplatnosti pojistné smlouvy; porušení principu spravedlnosti a neplatnosti pojistné smlouvy pouze z důvodu na straně žalované. Žalobkyně navrhla, aby soud v případě pochybnosti o výkladu unijního práva předložil SDEU předběžnou otázku.2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, navrhla její zamítnutí. Nárok žalobkyně je promlčen. Pojistná smlouva byla uzavřena platně, a to dne 29. 3. 2010. Žalovaná považovala pojistnou smlouvu za platnou a po celou dobu trvání vztahu poskytovala žalobkyni pojistnou ochranu a v případě pojistné události byla připravena žalobkyni vyplatit pojistné plnění. K ukončení smluvního vztahu došlo na základě výpovědi žalobkyně k 30. 9. 2018. Žalobkyně po 15 letech od uzavření a po více jak šesti letech od ukončení smluvního vztahu žalobkyně namítá, že smlouva je neplatná, neboť nebyla řádně seznámena s poplatky. Taková argumentace nemůže obstát. Žalobkyně mohla závěr o (ne)výhodnosti pojistné smlouvy učinit po obdržení první rekapitulace stavu pojistné smlouvy ze dne 20. 1. 2011, kterou byla informována mimo jiné o výši zaplaceného pojistného, průměrném ročním zhodnocení, výši kapitálové hodnoty, disponibilním zůstatku i nákladech na poskytnuté pojistné služby. Pro pojistné uhrazené žalobkyní do první rekapitulace začala běžet dvouletá promlčecí doba od jejího doručení, pro následující platby již okamžikem zaplacení. Žalovaná stran promlčení nároku ve dvouleté subjektivní lhůtě odkázala na rozsáhlý počet rozhodnutí Městského soudu v Praze. Rovněž odkázala na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu, týkající se promlčení ve tříleté objektivní lhůtě. Žalobkyně se domáhá neplatnosti pojistné smlouvy po více než šesti letech od ukončení smluvního vztahu, nárok je promlčen, a to i podle objektivní promlčecí lhůty, měl-li být její počátek běhu stanoven ke skočení smluvního vztahu. Žalovanou vznesená námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy, jak vyplývá z ustálené judikatury Ústavního soudu. Současně s tím i žalobkyní vznesená námitka relativní neplatnosti pojistné smlouvy též podléhá promlčení. Vzhledem k tomu, že námitka relativní neplatnosti pojistné smlouvy byla uplatněna mnoho let od jejího uzavření, právo žalobkyně neplatnost namítat je již dávno promlčeno.3. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav:4. Žalobkyně podepsala dne 29. 3. 2010 s obchodním zástupcem žalované návrh na uzavření pojistné smlouvy, na základě které, se zavázala hradit žalované měsíční pojistné ve výši 2 980 Kč. Počátek pojištění byl sjednán k 1. 4. 2010, konec pojištění k datu, kdy žalobkyně dosáhne 75 let věku. Součástí pojistné smlouvy bylo ujednání o rozložení pojistného mezi dva investiční fondy (návrh na uzavření životního pojištění FLEXI na č. l. 19 – 20). Žalovaná uzavření pojistné smlouvy potvrdila dne 29. 3. 2010. Pojištěnými osobami byla žalobkyně a , tituly před jménem, , jméno FO, , s rozsahem pojištění pro případ smrti nebo dožití ve výši 1 500 000 Kč. Poměr rozložení pojistného do investičních fondů byl následující: ISČS Sporotrend 50 % a ESPA Stock BRICK 50 %. Platba pojistného měla být prováděna na bankovní účet č. , č. účtu, s variabilním symbolem , var. symbol, . Pro pojistnou smlouvu platily mimo jiné příslušné všeobecné a speciální pojistné podmínky a všechny písemné dodatky vydané žalovanou (potvrzení o uzavření pojistné smlouvy na č. l. 13 – 14). Žalobkyně byla oprávněna pojištění písemně vypovědět ke konci pojistného období [všeobecné pojistné podmínky pro pojištění sjednaná investičními fondy OSOINV 3 na č. l. 15 – 16 (čl. 14 odst. 2)]. Za ukončení pojistné smlouvy pro dvojici pojištěných byla žalobkyně povinna zaplatit 500 Kč (aktuální sazebník poplatků pro FLEXI životní pojištění platný od 1. 1. 2010 na č. l. 52).5. V období od května 2010 do září 2018 platila žalobkyně na bankovní účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, měsíčně částku 2 980 Kč. Dne 1. 11. 2018 pak žalobkyně na uvedený bankovní účet zaplatila 500 Kč (potvrzení o provedení plateb v období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2018 na č. l. 17; seznam došlých plateb na č. l. 61 – 63).6. Žalobkyně byla dopisem ze dne 20. 1. 2011 informována o tom, že náklady na poskytnuté služby v období 1. 1. – 31. 12. 2010 činily 44 655 Kč, běžné pojistné bylo zaplaceno ve výši 26 820 Kč a stav kapitálové hodnoty k 31. 12. 2010 se rovnal 0 Kč (rekapitulace pojistné smlouvy ze dne 31. 12. 2010 z 20. ledna 2011 na č. l. 64). Dopisem ze dne 20. 1. 2012 byla žalobkyně informována o tom, že náklady na poskytnuté služby v období 1. 1. – 31. 12. 2011 činily 59 191 Kč, běžné pojistné bylo zaplaceno ve výši 35 760 Kč a stav kapitálové hodnoty k 31. 12. 2010 se rovnal 0 Kč (rekapitulace pojistné smlouvy ze dne 31. 12. 2011 z 20. ledna 2012 na č. l. 64 p. v.). Dopisem ze dne 21. 1. 2013 byla žalobkyně informována o tom, že náklady na poskytnuté služby v období 1. 1. – 31. 12. 2012 činily 36 584 Kč, běžné pojistné bylo zaplaceno ve výši 35 760 Kč a stav kapitálové hodnoty k 31. 12. 2012 se rovnal 0 Kč (rekapitulace pojistné smlouvy ze dne 31. 12. 2011 z 21. ledna 2013 na č. l. 65). Dopisem ze dne 22. 1. 2014 byla žalobkyně informována o tom, že náklady na poskytnuté služby v období 1. 1. – 31. 12. 2013 činily 30 527 Kč, běžné pojistné bylo zaplaceno ve výši 35 760 Kč a stav kapitálové hodnoty k 31. 12. 2013 se rovnal 0 Kč (rekapitulace pojistné smlouvy ze dne 31. 12. 2013 z 22. ledna 2014 na č. l. 65 p. v.). Dopisem ze dne 22. 1. 2015 byla žalobkyně informována o tom, že náklady na poskytnuté služby v období 1. 1. – 31. 12. 2014 činily 32 765 Kč, běžné pojistné bylo zaplaceno ve výši 35 760 Kč, výše odkupného a stav kapitálové hodnoty k 31. 12. 2014 se rovnal 0 Kč (rekapitulace pojistné smlouvy ze dne 31. 12. 2014 z 22. ledna 2015 na č. l. 66). Dopisem ze dne 25. 1. 2016 byla žalobkyně informována o tom, že náklady na poskytnuté služby v období 1. 1. – 31. 12. 2015 činily 34 330 Kč, běžné pojistné bylo zaplaceno ve výši 35 760 Kč, výše odkupného a stav kapitálové hodnoty k 31. 12. 2015 se rovnal 0 Kč (přehled stavu pojistné smlouvy včetně potvrzení na č. l. 67). Dopisem ze dne 23. 1. 2017 byla žalobkyně informována o tom, že náklady na poskytnuté služby v období 1. 1. – 31. 12. 2016 činily 36 119 Kč, běžné pojistné bylo zaplaceno ve výši 35 760 Kč, výše odkupného a stav kapitálové hodnoty k 31. 12. 2016 se rovnal 0 Kč (přehled stavu pojistné smlouvy z 23. ledna 2017 včetně potvrzení o zaplacení pojistné smlouvy na č. l. 67 p. v. – 69). Dopisem ze dne 22. 1. 2018 byla žalobkyně informována o tom, že náklady na poskytnuté služby v období 1. 1. – 31. 12. 2017 činily 37 841 Kč, běžné pojistné bylo zaplaceno ve výši 35 760 Kč, výše odkupného a stav kapitálové hodnoty k 31. 12. 2017 se rovnal 0 Kč (informace o daňovém zvýhodnění z 22. ledna 2018 na č. l. 70).7. Podáním ze dne 27. 7. 2018 požádala žalobkyně o ukončení pojistné smlouvy č. , hodnota, k nejbližšímu možnému datu. Případné naakumulované pojistné jí mělo být zasláno na bankovní účet , č. účtu, (výpověď pojistné smlouvy ze dne 27. 7. 2018 na č. l. 51). Žalovaná