27 C 137/2020-28 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem, doručeným soudu dne [datum], se paní [celé jméno partnera] (dále jen„ žalobkyně“) domáhala zrušení registrovaného partnerství, uzavřeného dne [datum] s paní [celé jméno partnera] (dále jen„ žalovaná“) u [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení]. Uvedla, že po čase od uzavření partnerství se začaly rozcházet jejich názory na fungování společného soužití, zájmy a v důsledku toho došlo k úplnému odcizení. Nežijí spolu ve společné domácnosti, nemají zájem na obnovení společného soužití, jejich vztah fakticky netrvá a výživné po skončení partnerství vůči sobě nepožadují. Žalovaná se přímo v návrhu k tomuto připojila. Podpisy obou partnerek na návrhu byly úředně ověřené. 2. V podání ze dne 3. 11. 2020 žalobkyně na výzvu soudu doplnila skutková tvrzení, že s žalovanou se rozešly v [datum] 2018 a ta se v [datum] 2018 odstěhovala ke své [příbuzné] v Anglii a od té doby spolu nebydlí. Žalobkyně od [datum] 2019 žije v České republice. Podáním z téhož dne žalovaná soudu sdělila, že s žalobkyní spolu nebydlí od [datum] 2018, kdy se žalovaná odstěhovala ke své [příbuzné], a že žalobkyně se odstěhovala do České republiky v [datum] 2019. 3. Jelikož žalovaná měla ke dni podání návrhu bydliště ve Velké Británii, a jelikož bylo registrované partnerství uzavřeno ve Velké Británii, zabýval se soud nejprve otázkou své mezinárodní příslušnosti a dále otázkou rozhodného práva procesního a hmotného. S ohledem na absenci relevantní právní úpravy v právu Evropské unie i v mezinárodních smlouvách soud věc posuzoval dle zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen ZMPS). 4. Dle § 67 odst. 1 ZMPS, českým soudům přísluší rozhodovat o zrušení, neplatnosti a neexistenci registrovaného partnerství nebo obdobného poměru, jestliže registrované partnerství bylo uzavřeno v České republice nebo alespoň jeden z partnerů je státním občanem České republiky a má obvyklý pobyt v České republice. Jelikož žalobkyně je občankou České republiky a zároveň kde dni podání návrhu měla obvyklý pobyt v České republice, mezinárodní příslušnost českých soudů k projednání návrhu je dána. 5. Dle § 8 odst. 1 ZMPS, české soudy postupují v řízení podle českých procesních předpisů s tím, že strany mají rovné postavení při uplatňování svých práv. Soud proto v řízení postupoval dle českých procesních předpisů. Dle § 399 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.), je řízení o zrušení (registrovaného) partnerství jedním z druhů řízení o statusových věcech partnerských. Dle § 399 odst. 2 z.ř.s., se pro řízení ve statusových věcech partnerských přiměřeně použijí ustanovení o řízení ve statusových věcech manželských. Soud proto ve věci postupoval přiměřeně dle § 383 a násl. z.ř.s., upravujících řízení o rozvod manželství, s přihlédnutím k § 17 zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, podle něhož jestliže se k návrhu na zrušení partnerství druhý partner připojí, soud nezkoumá, zda partnerský vztah již fakticky netrvá, a rozhodne o zrušení partnerství. Dle § 1 odst. 3 z.ř.s., nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád. 6. Dle § 67 odst. 2 ZMPS, registrované partnerství a obdobné poměry a jejich účinky, způsobilost k jejich uzavření, způsob uzavření a jejich zrušení, neplatnost a neexistence se řídí právním řádem státu, v němž se registrované partnerství nebo obdobný poměr uzavírá nebo uzavřelo. Stejný právní řád se použije i pro úpravu osobních a majetkových poměrů partnerů. S ohledem na toto ustanovení soud uzavřel, že hmotněprávní posouzení věci je třeba provést dle práva Velké Británie, v jeho rámci pak právem Anglie, neboť [místo uzavření reg. partnerství] se nachází právě v Anglii. 7. Hmotné právo cizího státu nejsou české soudy povinny znát, jsou však povinny učinit vše k jeho zjištění (§ 23 ZMPS). Dle ustáleného výkladu § 23 ZMPS není soud vázán konkrétním způsobem, jak obsah rozhodného práva zjišťovat. Soud po úvodní rešerši neformálně oslovil Ministerstvo spravedlnosti České republiky, které mu potvrdilo, že rozhodným předpisem Velké Británie pro otázku zrušení registrovaného partnerství je„ Civil Partnership Act 2004“, nedisponovalo však jeho českým zněním ani metodikou k jeho aplikaci či výkladu. Dále soud k předložení rozhodných právních předpisů a jejich českého překladu vyzval žalobkyni, která však v podání ze dne 14. 10. 2020 sdělila, že není schopna požadované zajistit. Soud proto s přiměřenou znalostí angličtiny využil jako zdroj internet, konkrétně oficiální sbírku právních předpisů Velké Británie na adrese https://www.legislation.gov.uk, z níž do spisu jako důkaz pořídil výňatek z„ Civil Partnership Act 2004“, a to Part 2, Chapter 2, zabývající se zrušením registrovaného partnerství dle anglické variety britského práva. Dále soud jako výkladovou pomůcku pořídil strojový překlad předmětné části předpisu do češtiny, prostřednictvím internetového překladače Google. Z těchto dvou důkazů, ve spojení s tvrzeními a důkazy účastníků, získal soud dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci. 8. Usnesením ze dne 26. 11. 2020, č.j. 27 C 137/2020-21 soud účastníky vyzval ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání. Žalovaná svůj souhlas udělila podáním z 3. 12. 2020, žalobkyně podáním z 6. 12. 2020. Od výslechu účastníků bylo možno upustit, neboť od něj nebylo možné očekávat jakákoli další relevantní zjištění (§ 17 zákona o registrovaném partnerství) a navíc by byl z důvodu pobytu žalované ve Velké Británii spojen s velkými obtížemi (§ 389 odst. 1 z.ř.s.). Soud proto v souladu s § 115a o.s.ř. ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 9. Z dokladu o registrovaném partnerství (č.l. 3) soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] registrované partnerství v [místo], Velká Británie. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že spolu od [datum] 2018 nebydlí. Z návrhu na zrušení partnerství soud zjistil, že žalovaná se k návrhu na zrušení partnerství připojila; podpisy obou účastníků byly úředně ověřeny. Z britského právního předpisu„ Civil Partnership Act 2004“, konkrétně jeho části druhé, kapitoly druhé, soud zejména zjistil, že registrované partnerství může být dle anglického práva zrušeno (mimo jiných možností) za kumulativního splnění těchto podmínek: 1. návrh na zrušení nesmí být podán dříve, než 1 rok po uzavření partnerství (§ 41 odst. 1) 2. partnerství může být soudem zrušeno, je-li nenávratně rozvrácené (§ 44 odst. 1) 3. v návrhu na zrušení musí být prohlášení navrhovatele o nenávratném rozvratu partnerství (§ 44 odst. 1A) 4. soud nemůže partnerství mít za nenávratně rozvrácené, ledaže (mimo jiné možnosti) navrhovatel a odpůrce žili nepřetržitě odděleně 2 roky před podáním návrhu a odpůrce se zrušením partnerství souhlasí (§ 44 odst. 3, 5 písm. b). 10. Na základě výše uvedených skutkových zjištění soud dospěl k právnímu závěru, že podmínky pro zrušení partnerství jsou splněny. Partnerství bylo uzavřeno dne [datum], návrh byl podán dne [datum], tedy více, než 1 rok po uzavření partnerství. Účastnice spolu nežijí nepřetržitě od [datum] 2018, tedy více, než 2 roky před podáním návrhu. Žalobkyně v návrhu tvrdila okolnosti svědčící o nenávratném rozvratu partnerství a žalovaná se k tomuto návrhu připojila. Příčiny rozvratu soud nezjišťoval (§ 17 zákona o registrovaném partnerství). Soud proto rozhodl tak, že registrované partnerství účastníků zrušil, přičemž do výroku převzal místo uzavření partnerství z dokladu o registrovaném partnerství, když o místě tvrzeném účastníky ([příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení]) neměl k dispozici žádný důkaz (výrok I.). 11. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 23 z.ř.s., když v řízeních o statusových věcech partnerských nemá žádný z účastníků nárok na jejich náhradu (výrok II.).