19 C 79/2019-66 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala, aby z exekuce vedené soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], proti povinné [jméno] [příjmení] byl vyloučen obchodní podíl ve výši 100 procent ve [právnická osoba] [anonymizováno]. Svou žalobu odůvodnila tím, že v rámci exekučního řízení vedeného proti povinné [jméno] [příjmení] byl mimo jiné vydán exekuční příkaz ze [datum], kterým bylo rozhodnuto o provedení exekuce postižením jiných majetkových práv povinné, a to obchodního podílu ve výši 100 procent ve [právnická osoba] [anonymizováno]. Tento obchodní podíl je však majetkem, k němuž se nepřipouští výkon rozhodnutí, neboť mezi žalobkyní a povinnou [jméno] [příjmení] došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu, na jejímž základě [jméno] [příjmení] převedla na žalobkyni vlastnické právo k tomuto obchodnímu podílu ve výši 100 procent. Žalobkyně připustila, že dosud nebyla zapsána jako jediná společnice v této společnosti do obchodního rejstříku, tento zápis však má pouze deklaratorní účinky a smlouva o převodu obchodního podílu nabyla účinnosti dne [datum], tímto dnem tedy došlo ke změně v osobách společníků společnosti a jediným společníkem a vlastníkem exekučním příkazem postiženého obchodního podílu je tak žalobkyně. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, když smlouvu o převodu obchodního podílu považovala za neplatnou z důvodu rozporu s dobrými mravy a se zákonem, neboť povinná [jméno] [příjmení] poté, co jí byla ze strany žalované zaslána předexekuční upomínka, se začala zbavovat svého majetku a mimo jiné také obchodního podílu ve [právnická osoba] [anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že [jméno] [příjmení] je i nadále v obchodním rejstříku zapsána jako jednatelka a jediná společnice této společnosti, domnívala se žalovaná, že předkládaná smlouva o převodu obchodního podílu je jednání pouze simulované a fiktivní, kdy úmysl žalobkyně a povinné nesměřoval k trvalému a skutečnému převodu obchodního podílu za obvyklých podmínek, ale k ochraně majetku povinné před očekávatelnou exekucí. Z listin předložených k důkazu žalobkyní soud zjistil, že notářským zápisem ze dne [datum] sepsaným JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou v [obec], č. j. [spisová značka], [anonymizováno] [číslo], byla sepsána zakladatelská listina [právnická osoba] [anonymizováno], jako jediný společník byla zapsána [jméno] [příjmení] s obchodním podílem ve výši 100 000 Kč Smlouvou ze dne [datum] [jméno] [příjmení] obchodní podíl ve výši 100 procent ve [právnická osoba] [anonymizováno] převedla na [celé jméno žalobkyně], která jí převzala do svého vlastnictví. Dne [datum] vydal soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], pod sp. zn. [číslo jednací] exekuční příkaz ve věci oprávněné [právnická osoba] proti povinné [jméno] [příjmení] postižením pohledávky (jiného majetkového práva), na kterou má povinná [jméno] [příjmení] nárok vůči [právnická osoba] s.r.o., k vymožení pohledávky postižením jiného majetkového práva, kterým je v daném případě obchodní podíl v této společnosti ve výši 100 procent. Povinné bylo zároveň zakázáno převádět nebo zatěžovat tento majetek. Dle výpisu z obchodního rejstříku ze dne [datum] byla jako jediná společnice a jednatelka ve [právnická osoba] [anonymizováno] zapsána povinná [jméno] [příjmení] (notářský zápis, smlouva o převodu podílu, exekuční příkaz, výpis z obchodního rejstříku). Soud řízení v této věci přerušil až do rozhodnutí Okresního soudu Praha – východ ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka], kterou se společností [právnická osoba] domáhala proti [celé jméno žalobkyně] určení, že vůči ní je neúčinné právní jednání – smlouva o převodu podílu ve [právnická osoba], [anonymizováno]. Rozsudkem ze dne [datum] byla tato žaloba zamítnuta a na základě odvolání společnosti [právnická osoba] Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek Okresního soudu potvrdil. Právní moci tento rozsudek nabyl dne [datum]. Podle § 267 o.s.ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona. Na základě učiněných zjištění po posouzení dle výše citovaného zákonného ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je oprávněná. Žalobkyně se domáhala vyloučení obchodního podílu ve [právnická osoba] [anonymizováno] z exekuce vedené proti povinné [jméno] [příjmení] s odůvodněním, že tento podíl je v jejím výlučném vlastnictví, tato skutečnost byla dle názoru soudu v řízení jednoznačně prokázána. Skutečnost, že v exekuci byl pro uspokojení opravného vydaným exekučním příkazem použit majetek, který není ve vlastnictví povinné, je skutečností, která nepřipouští výkon rozhodnutí (exekuci), soud tedy žalobě vyhověl. Pokud jde o náklady řízení, postupoval soud podle § 142 odstavec 1 ve spojení s § 150 o.s.ř., žalobkyně byla ve věci úspěšná a vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení. Soud však dospěl k závěru, že jsou tu důvody hodné zvláštního zřetele k tomu, aby nebyla náhrada nákladů řízení žalobkyni přiznána. Žalovaná žádným způsobem nezavinila, že v rámci exekuce vedené soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení] byl vydán exekuční příkaz směřující právě na postižení podílu ve [právnická osoba], [anonymizováno], exekutor při vydání tohoto exekučního příkazu vycházel ze informací uvedených v obchodním rejstříku, kde ke dni vydání exekučního příkazu jako jediná společnice a majitelka obchodního podílu ve [právnická osoba] [anonymizováno] byla zapsána povinná [jméno] [příjmení]. Exekuční příkaz byl přitom vydán více než měsíc poté, co došlo k uzavření smlouvy o převodu podílu, strany této smlouvy tak měly možnost uvést zápis v obchodním rejstříku na pravou míru, což však do dnešního dne neučinily. Soud tak má za to, že žalovaná nijak nezavinila podání žaloby v této věci a z toho důvodu žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.