67 C 227/2021-18 — Obvodní soud pro Prahu 9

Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] se manželka domáhala rozvodu svého manželství, které bylo uzavřeno dne [datum] a narodily se z něj dvě nezletilé děti, dne [datum] dcera [jméno] a dne [datum] dcera [jméno]. Manželství účastníků bylo uzavřeno z oboustranné citové náklonnosti a zpočátku bylo spokojené bez vážnějších problémů a komplikací. K prvním problémům dle manželky začalo docházet po narození prvé dcery [jméno] a neshody mezi manžely se týkaly zejména rozdílných názorů na podíl obou manželů na chodu společné domácnosti a způsob péče o nezletilou dceru. Dle manželky manžel nebyl ochoten změnit svůj styl života, nadále se ve stejné míře věnoval svým zájmům a koníčkům a nebyl ochoten respektovat potřebu přizpůsobit se časovému režimu malého dítěte. Mezi partnery začalo docházet ke konfliktům i kvůli drobnostem. Po narození druhé dcery se situace nezlepšila, komunikace mezi manžely byla stále složitější, až spolu přestali komunikovat úplně a docházelo ke vzájemnému ignorování. Časem se objevily značně emočně vyhrocené hádky. Situace vedla ke ztrátě citového vztahu a důvěry ze strany manželky. Manželé bydlí odděleně od [datum], kdy se manželka byla nucena ze společné domácnosti odstěhovat. Intimní život manželé nevedou cca 4 roky. Manželka nemá zájem o obnovení manželského soužití, dle jejího názoru je manželství pouhým formálním svazkem. Manžel se k návrhu o rozvod manželství připojil, nesouhlasil však s tvrzeními manželky ohledně důvodů rozpadu manželství. Popřel, že by upřednostňoval sport před zájmy dětí a poukázal na to, že se s manželkou domluvili, že ona bude na mateřské a rodičovské dovolené a on bude chodit do zaměstnání. Z jeho pohledu však manželka dávala jednoznačně a výhradně přednost dětem před ním i za cenu rozpadu manželství, její péče vůči dětem byla velice přehnaná, v manželství se cítil neustále přehlížen a ponižován. Ačkoliv manželé absolvovali několik sezení u manželských poradců, manželka však jejich rad nedbala a byla rozhodnuta manželství rozvrátit z malicherných důvodů. Manžel měl o obnovení společného života vždy zájem, ale manželka to nereflektovala. Manžel uvedl, že intimní život mezi manžely ustal z důvodu odmítání manželky. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] po více jak roční známosti z citové náklonnosti, u obou manželů se jednalo o manželství prvé, ze kterého se narodily dvě dcery, dne [datum] dcera [jméno] a dne [datum] dcera [jméno]. Z pohledu manželky bylo manželství spokojené do doby narození první dcery. Problémy spatřovala v tom, že veškerá péče o dítě připadla výhradně na ni, přičemž životní styl manžela se narozením dcery nijak nezměnil. Pokud občasně vypomohl, tak pouze na prosbu manželky. Ačkoliv se snažila problémy mezi nimi řešit, manžel to odmítal, což přerostlo ve vzájemnou averzi, manželé přestali úplně komunikovat a docházelo mezi nimi k postupnému odcizení. Pouze na krátkou dobu se situace zlepšila a narodila se nezletilá dcera [jméno]. Od uvedené doby však došlo k ukončení intimního soužití mezi manžely. Ačkoliv manželé sdíleli společný byt, žili odděleně, každý obýval jiný pokoj až do října 2020, kdy se manželka ze společné domácnosti odstěhovala. Manželka je přesvědčena, že rozvrat mezi manžely je tak hluboký v názorech a životních postojích, že nezbývá než manželství ukončit rozvodem. Příčinu rozvratu spatřovala v rozdílnosti povah manželů, jejich hodnot a životních postojů a zároveň v odcizení ve všech stránkách života, včetně intimního. Z pohledu manžela bylo manželství spokojené do doby narození druhé dcery. Manželka se postupně začala uzavírat do sebe a odmítala intimnosti, manžel zahořkl a mezi manžely několik let panovala tichá domácnost. [ulice] roku 2019 mu manželka oznámila, že chce odejít. Situaci se snažili řešit u manželských poradců a psychologů, nicméně radami, které jim byly v rámci sezení dávány, se manželka odmítala řídit. Měla svůj názor na život a svá pravidla ohledně výchovy dětí, ačkoliv z pohledu manžela její péče byla velice úzkostná až přehnaná. Manžel popřel, že by preferoval své vlastní zájmy, jako rodina běžně fungovali, jezdili na výlety, k prarodičům. Jako manželé však přestali fungovat a žít od narození druhé dcery, v bytě se pouze míjeli. Manžel uvedl, že za této situace od léta roku 2020 do jara 2021 měl známost k jiné ženě, tato známost však již netrvá. Příčinu rozvratu manželství spatřoval v tom, že manželka se upínala na malichernosti. Dále ve shodě s manželkou spatřoval příčinu rozvratu manželství v rozdílnosti jejich povah a v odcizení po všech stránkách života, v současné době i faktického (oddací list účastníků a jejich účastnické výpovědi). Rozsudek zdejšího soudu č.j. 66 Nc 2520/2020-85 ze dne 17.7.2020, kterým opatrovnický soud schválil dohodu rodičů o úpravě poměrů k nezletilým dětem a o úpravě styku pro dobu před a pro dobu po rozvodu manželství tak, že obě nezletilé svěřil do výchovy matky a otci stanovil vyživovací povinnost na nezletilou [jméno] 5 500 Kč měsíčně a na nezletilou [jméno] 4 500 Kč měsíčně změnil Městský soud v Praze svým rozsudkem č.j. 91 Co 337/2020-157 ze dne 10.2.2021 tak, že po právní moci rozsudku svěřil obě nezletilé do střídavé péče rodičů ve zde uvedeném režimu. Zároveň byl upraven styk rodičů s nezletilými a výše uvedený rozsudek zdejšího soudu byl zrušen v části ohledně nedoplatku výživného za období od [datum] do [datum]. V této části byla věc vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení, ohledně ostatních výroků rozsudek nabyl právní moci dne [datum] (citované rozsudky). Skutečnost, že proti rozsudku zdejšího soudu č.j. 66 Nc 2520/2020-205 ze dne 22.9.2021, kterým zdejší soud vyčíslil dlužné výživné pro nezletilé za období od [datum] do [datum] ve výši 14 120 Kč pro nezletilou [jméno] a ve výši 7 000 pro nezletilou [jméno], nevylučovala možnost soudu rozhodnout ve věci rozvodu manželství, když pravomocně výše uvedenými rozsudky byla výchova a výživa obou nezletilých dcer manželů pro dobu po rozvodu upravena. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. V daném případě dospěl soud k závěru, že zákonné podmínky stanovené pro rozvod manželství ve smyslu citovaného zákonného ustanovení byly splněny. Oba manželé vyloučili možnost obnovení manželského soužití, neměli zájem o přerušení řízení a jejich účastnickými výpověďmi bylo prokázáno, že rozvrat jejich manželství je trvalý. Bylo prokázáno, že manželé spolu od října 2020 nežijí ve společné domácnosti, jejich intimní soužití bylo ukončeno před více než 4 lety. V daném případě manželé nepředložili soudu dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, nemohlo se tak jednat o tzv. nesporný rozvod ve smyslu ust. § 757 o.z. a soud se musel v souladu s § 756 o.z., zabývat otázkou příčin rozvratu manželství. Po provedeném dokazování uzavřel, že příčinou rozvratu manželství bylo vzájemné citové odcizení manželů a odlišné názory na způsob vedení manželského soužití a zejména výchovu dětí, jakož i rozdílnost povah manželů. S ohledem na shora uvedené soud manželství účastníků ve smyslu § 755 o.z. rozvedl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle kterého nemá žádný z účastníků ve statusových věcech manželských a partnerských právo na náhradu nákladů řízení. Soud nezjistil žádné okolnosti, které by odůvodňovaly odchýlení se od výše uvedeného ustanovení, s ohledem na výše uvedené odůvodnění neshledal podmínky pro aplikaci věty druhé citovaného zákonného ustanovení.