19 C 142/2021-31 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Manžel se návrhem podaným u soudu dne [datum] domáhal rozvodu manželství účastníků s odůvodněním, že mezi manžely došlo v důsledku neshod a konfliktů v základních otázkách společného života k trvalému odcizení a přerušení citových vazeb. Manželé spolu několik let intimně nežijí, v červenci 2020 se manžel z rodinné domácnosti odstěhoval a na zachování manželství nemá zájem. 2. Manželka s rozvodem manželství nesouhlasila. Ve svém závěrečném návrhu sice právní zástupce manželky připustil, že manželství je v současné době nefunkční, manželka se snaží o situaci, že by se mohli domluvit a vzájemně se vrátit. Manželství fungovalo po velmi dlouhou dobu, když jeho trvání je více než 20 let. Teprve v poslední době začalo docházet k situaci, kdy se vztahy mezi účastníky řízení zhoršovaly. Také je třeba vzít v potaz zájem nezletilého, kdy není zatím zcela zřejmé, jaký dopad bude na nezletilého mít skutečnost, když dojde k rozvodu manželství. Vzhledem k tomu, že manžel odmítá jakýkoliv pokus o záchranu manželství, je v tuto chvíli manželství skutečně rozvráceno, nicméně soud nemusí návrhu vyhovět pokud dojde k závěru, že rozvod manželství vylučují okolnosti, které tomuto rozvodu brání. Kromě zájmu nezletilého syna účastníků není rozvod ani v zájmu manželky, která koncem roku 2021 onemocněla a čeká na výsledky lékařského vyšetření, které má prokázat, zda se u ní nejedná o onkologické onemocnění. Manželka navrhla zamítnutí návrhu. 3. Pokus soudu o usmíření účastníků zůstal bezvýsledný. 4. Z návrhu na zahájení řízení, tvrzení obou účastníků, jejich občanských průkazů a oddacího listu soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před Obvodním úřadem městské části [obec a číslo]. U obou se jedná o manželství první, oba jsou české národnosti, státní příslušnost ČR. Soud dále zjistil, že manželé jsou zapsáni jako rodiče v rodném listu nezl. [jméno] [celé jméno manžela], narozeného dne [datum], který jim byl svěřen do náhradní rodinné péče. Úprava poměrů k nezletilému [jméno] pro dobu po rozvodu manželství účastníků byla provedena rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. 5. Manžel jako účastník řízení vypověděl, že neshody v manželství začaly už někdy v roce 2008. Posledních 5-6 let však byly tyto neshody neustálé. Účastníci prakticky ani netrávili společné dovolené a měli různé názory na společné soužití. Manželka mu neustále chtěla organizovat život. Všechno muselo být podle jejich představ. Situace vyvrcholila také nákupem vozidla, kdy manželka nesouhlasila s tím, jaké auto manžel koupil a řekla, že s ním tedy vůbec jezdit nebude. Hádky byly denní a vedlo to i k tomu, že se velmi zhoršil psychický stav syna. Jeho psychosomatické problémy se prohloubily, což vedlo nejenom k návštěvě centra [anonymizováno], ale zároveň také k hospitalizaci syna, kdy byl na pozorování a i ze strany nemocnice bylo řečeno, že jeho problémy souvisí se situací, jak se vyvíjí doma. Manžel se někdy v únoru nebo březnu roku 2020 rozhodl z toho důvodu, že se ze společné domácnosti odstěhuje. Když to oznámil, situace doma se naopak ještě zhoršila. Také manželka řekla, že by bylo nejlepší dát si rozluku a zkusit, jestli jsou schopni manželství zachovat. V červenci 2020 se manžel ze společné domácnosti odstěhoval. Asi v říjnu nebo listopadu 2020 pak navázal známost s jinou ženou. Nebylo tedy pravdou, když manželka hovořila se synem o tom, že se z domácnosti odstěhoval proto, že šel za jinou ženou. Manželka manželovi také bránila, aby se stýkal se svými rodiči. Také synovi bránila v tom, aby se s prarodiči stýkal. V současné době tedy má manžel jinou přítelkyni, se kterou fakticky společnou domácnost nevede, protože jednou se sešla i se synem, ale nebylo to dobré. V zájmu zachování psychického zdraví a pohody syna, tedy se se synem stýká sám. Přítelkyně u něj pobývá, když u něj není syn. K manželce už citový vztah manžel nemá. Od chvíle, kdy se manžel ze společné domácnosti odstěhoval, se manželé nepokusili o obnovení manželského soužití a komunikují spolu sporadicky pouze o tom, co se týká jejich syna. Citový vztah k manželce již manžel nemá. 6. Manželka jako účastnice řízení vypověděla, že v manželství byly hádky tak jako ve všech manželstvích, přičemž v poslední čas se to stupňovalo. Proto vyhledala pomoc centra [anonymizováno]. Manžel se vůbec nepodílel na chodu domácnosti, ani na výchově syna. Všechny starosti byly na ní a manžela to nezajímalo. Když chtěla, aby se víc zapojil, takto odmítal. Přišel domů, hrál si s mobilem nebo počítačem a problémy ho vůbec nezajímaly. Chtěla v [anonymizováno] řešit i párovou terapii. Nicméně na ni nedošlo z důvodu koronavirové pandemie. To, že se manžel odstěhuje oznámil 28.4.2020. Řekl, že odchází a že to bude trvat asi dva měsíce, než se to celé uskuteční, než si najde jiné bydlení. V té době se už hádat přestali, protože spolu prakticky nekomunikovali. Je pravda, že manželka souhlasila s tím, že by se na nějaký čas mohli od sebe odloučit, protože si myslela, že někdy takové odloučení párům prospěje, aby si ujasnili myšlenky a aby si po nějaké době byli schopni své problémy vyříkat. Myslela si, že toto odloučení bude pouze na nějakou dobu, že se potom sejdou a celou záležitost prodiskutují. Nicméně to manžel rezolutně odmítal. Po odstěhování komunikace jakž takž fungovala do doby, než si našel přítelkyni. 7. K dotazu soud, zda má manželka k manželovi stále citový vztah, tato uvedla, že pokud by manžel změnil svůj postoj a neměl by takový odmítavý postoj jako teď má, dokázala by si představit, že by spolu nadále žili. 8. K důvodům rozvratu manželství manželka uvedla, že manžel se na ničem nepodílel. V domácnosti nic nedělal, maximálně jedenkrát týdně vyluxoval. Když ho třeba požádala, aby cestou z práce nakoupil pečivo, tak ho sice nakoupil, ale s komentářem. Pokud jde o společné dovolené, na té naposledy byli v roce 2017. V té době měli nemocného psa. Manželka jej nechtěla nechávat doma, proto navrhovala, aby na dovolenou jezdili jenom po Čechách, kde by ho mohli vzít s sebou. S tím manžel rozhodně nesouhlasil, že on musí do zahraničí a tak manželka zůstávala se psem doma a on jezdil jenom se synem. Pokud jde o to, jak manžel hovořil o neustálé kritice z její strany, manželka s tím nesouhlasila. Chtěla jenom manželovi vysvětlit, že je na místě, aby se na povinnostech v domácnosti podílely obě strany, což on odmítal. Snažila se to tedy napravit. Hádky se takto postupně stupňovaly. Situace se zhoršila v době, kdy změnil zaměstnání, začal se stýkat s jinými lidmi. To bylo někdy v roce 2018. Od té doby vlastně doma už nechtěl nic dělat, přišel domů a jenom hrál na telefonu hry, což rovněž byl i důvod, proč i syn začal být závislý na počítačích, protože to vlastně viděl u otce, který hrál hry, u těchto her se rozčiloval a nadával. 9. Na dotaz soudu, jak si manželka představuje pokračování v manželství, pak uvedla, že by samozřejmě muselo jít o to, že by i otec pochopil, že musí plnit své povinnosti tak, jako každá ze stran manželství. [příjmení] by k tomu být vůle z obou stran, a to zejména v péči o syna. 10. Podle ů 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb, občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 2 tohoto ustanovení přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmen nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, b) se zájmem manžela, který se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem manželství způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství. 11. Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 12. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, i když ze strany manželky bylo navrženo, aby soud učinil dotaz na kolizního opatrovníka, zda rozvod manželství není v rozporu se zájmy nezletilého syna, a aby vyčkal lékařské zprávy o zdravotním stavu manželky. Soud nepovažoval doplnění dokazování v tomto smyslu za potřebné. Pokud jde o zájem nezletilého [jméno], kterému v době rozhodování o rozvodu manželství bylo již 15 let, dospěl soud k závěru, že vzhledem k tomu, že manželé spolu již rok a půl nežijí, nevedou rodinnou domácnost, měl syn již možnost si na oddělené bydlení rodičů zvyknout. Před odstěhováním otce byl vystaven hádkám a neshodám rodičů, což dle názoru soudu mělo na dospívajícího syna horší vliv než jejich současné odloučení. Nezletilý byl slyšen v průběhu řízení o úpravě poměrů k němu pro dobu po rozvodu, vyjádřil se v tom smyslu, že mu současná praxe styku s otcem vyhovuje. Soud uvážil i tu skutečnost, že otec se k matce vrátit nechce a matka případné obnovení manželského soužití podmiňuje významnou změnou chování na straně otce, což je dle názoru sou