19 C 470/2021-22 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 1 000 Kč s odůvodněním, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny na dobu 36 měsíců ode dne její účinnosti pro kategorii domácnost. Žalobkyně se zavázala po tuto dobu dodávat žalované do odběrného místa na adrese [adresa], elektřinu a zajistit přepravu, distribuci elektřiny a související služby. Žalovaná se zavázala zaplatit sjednanou cenu s tím, že dodávka bude uskutečňována dle obchodních podmínek žalobkyně. Žalovaná neposkytla žalobkyni dostatečnou součinnost k zahájení dodávky a to ani přes zaslanou výzvu, dodávka elektřiny tak nebyla uskutečněna a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty, která byla žalované vyúčtována fakturou z [datum]. Žalovaná přes předžalobní výzvu tuto částku neuhradila. Žalovaná zůstala ve věci zcela nečinná. Obě strany sporu souhlasily s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání. Z listin předložených k důkazu žalobkyni soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě se žalobkyně jako dodavatel zavázala žalované, jako zákazníkovi, dodávat elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Termín zahájení dodávky byl stanoven na [datum], smlouva byla sjednána na dobu určitou 36 měsíců od data platnosti smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že se seznámila s obchodními podmínkami sdružených služeb dodávky elektřiny, které tak byly učiněny nedílnou součástí smlouvy. Dopisem ze dne [datum] oznámila žalobkyně žalované, že nemůže vyhovět požadavku na provedení změny dodavatele elektřiny z toho důvodu, že současný dodavatel elektřiny jí informoval, že výpověď ze smlouvy, kterou na základě plné moci udělené žalovanou, podala, neakceptoval a zamítl rezervaci distribuční kapacity do místa spotřeby. Ani přes snahu žalobkyně se jí nepodařilo žalovanou kontaktovat a dohodnout další postup. V souladu s obchodními podmínkami proto žalobkyně odstoupila od uvedené smlouvy a uplatnila proti žalované smluvní pokutu v souladu se smlouvou ve výši 1 000 Kč, která byla vyúčtována dokladem [číslo] její splatnost nastala dne [datum] (smlouva o sdružených dodávkách elektřiny, informace pro zákazníka, plná moc, ceník pro produktovou řadu [anonymizována dvě slova], výzva k součinnosti z [datum], oznámení o odstoupení od smlouvy z [datum], vyúčtování smluvní pokuty). Žalované byla rovněž zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne [datum] (předžalobní výzva, doklad o odeslání). Na základě učiněných zjištění vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, když žalobkyně od této smlouvy odstoupila, neboť z důvodu, že žalovaná neposkytla potřebnou součinnost, nebylo možné výpovědí ukončit smlouvu s předchozím dodavatelem. Z tohoto důvodu žalobkyně vyúčtovala žalované v souladu se smlouvou a obchodními podmínkami smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč. Tato smluvní pokuta byla žalobkyni přiznána v souladu s ust. § 2048 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Žalovaná v průběhu řízení netvrdila, ani neprokázala, že by žaloba nebyla oprávněná, nebo že by smluvní pokutu uhradila. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy v řízení úspěšná žalobkyně má vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je na místě aplikace ust. § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobkyně domáhá úhrady smluvní pokuty návrhem, který má charakter ustáleného vzoru, v němž většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se např. výše plnění. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi) tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace ust. § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 600 Kč (tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 písm. a/, d/ cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a/ citované vyhlášky, a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty. Celková výše nákladů řízení činí 1.489 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalované uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.