98 C 417/2021-14 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Manžel návrhem ze dne (datum) se domáhal rozvodu manželství. Svůj návrh odůvodnil tím, že manželství bylo uzavřeno dne (datum) před (anonymizována tři slova) (obec a číslo) a z manželství narodila v roce (rok) dcera, dnes již zletilá. Současně uvedl, že účastníci mají mezi sebou dlouhodobé neshody, tak že žili odděleně, takže se manžel v roce (rok) z místa jejich rodinné domácnosti odstěhoval. Manželé si nerozumí, nemají společné zájmy, nic k sobě necítí, proto nelze než manželství rozvést. 2. Manželka zůstala přes výzvu soudu usnesením č.j. (číslo jednací) a předvolání ke dvěma ústním jednání, zcela pasivní. 3. Vzhledem k tomu, že poučovací povinnost soudu dle § 118a o.s.ř. je upravena jen pro ústní jednání ( (ústavní nález), (anonymizována dvě slova) (spisová značka)), poučil soud na ústním jednání manžela jaké byly příčiny (nikoliv důsledky) rozvratu manželství a také zda neexistuje žádná naděje na smíření a o jeho povinnosti označit nebo předložit důkaz o tvrzeném. Manžel ve lhůtě jemu soudem uložené uvedl, že s manželkou společně žili do roku (rok), tedy do doby odchodu jejich dcery z rodinné domácnosti, po té měli oddělené pokoje a přestala jakákoliv komunikace resp. zůstala je ta, která se týkala obsahu nákupu pro domácnost. Manželka pracovala jako (anonymizováno) s minimálním příjmem, ale od roku (rok) svou živost přerušila a zůstala zcela bez příjmu, takže náklady na život nesl pouze manžel, což je situace která přetrvává, i když v roce (rok) se odstěhoval. Jinými slovy i nyní platí m manželky náklady za bydlení a přispívá manželce i na stravu. Manžel nakonec situaci shrnul: Příčiny rozvratu manželství – zanikl intimní život, přestali jsme vést společnou domácnost, není vzájemná rozumná komunikace, oboustranně zanikl citový vztah, neochota manželky najít si jakékoli zaměstnání a podílet se na chodu domácnosti. 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 5. Účastníci uzavřeli manželství (datum), když dcera je dnes zletilá (tyto skutečnosti má tento soud za prokázané, z duplikátu oddacího listu vystaveného dne (datum) svazek (anonymizováno) (rok), (číslo listu) (číslo), z CEO účastníků č.l. 3 – pořízeného ohledně stáří jejich společné dcery). 6. Soudu vyplynulo, že je to řada let, kdy si účastníci přestali natolik rozumět, aby dokázali byť i s občasnými obtížemi řešit otázky společného života - takže rozhodně ( (rok)) dříve než před šesti měsíci dospělo jejich soužití k definitivnímu ukončení, když se manžel odstěhoval a v současné době není již žádná naděje na smíření (tuto skutečnost má soud za prokázanou z vyjádření manžela na ústním jednání a dále z písemného podání po poučení dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř., od kdy spolu jako manželé nežijí a o tom, že funkce manželství je neobnovitelná a nakonec z výpovědi žalobce na ústním jednání (datum). Při vědomí toho, že obecně vzato účastnická výpověď nemusí mít žádný kauzální podklad – účastníci na rozdíl od svědků nemusí před soudem mluvit pravdu, a když nejen že ani jeden z účastníků netvrdil a ani soudu z ničeho neplynulo, že by zde existovaly důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by rozvod přípustný nebyl – tak soud považoval výslechy účastníků za málo nepřínosné, a dle § 1 odst. 3 ZŘS, a žalobce vyslechl, neboť na své výpovědi trval. Ze jmenovaných důvodů soud upustil od výslechu žalované dle § 389 odst. 1 ZŘS, když ta zůstala v řízení naprosto pasivní). 7. Provedení dalších důkazů soud neprovedl, neboť jejich potřeba ze spisu nevyplynula a účastníci je nenavrhli. 8. Dle § 755 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 OZ, platí, že může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 9. Dle § 757 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 OZ, platí, že připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil a c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. 10. Po provedení dokazování, zvážení všech důkazů samostatně i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když soud po právní stránce posoudil věc tak: 11. Předně soud zkoumal, zda v daném případě je možné postupovat dle § 757 OZ a dospěl k závěru, že v daném případě to možné není, protože účastníci nedokázali komplexně vypořádat své společné jmění manželů. 12. Dále tedy soud postupoval dle § 755 OZ. Z postoje účastníků je zcela zřejmé, že hodnotový základ vztahu prověřily životní okolnosti, a i když účastníci vytvořili rodinu, takto nic nemění na tom, že již víc než šest měsíců nedokáží žít jako manželé. Ze všeobecné životní zkušenosti soudu je mu známo, že rozvraty manželství často spočívají v těžko slovy postihnutelných důvodech, které je navíc problematické objektivizovat v rámci soudního řízení, proto tedy soud jednotlivé, manželem pojmenované příčiny rozvratu manželství dál již nezkoumal. 13. Během řízení neukázaly žádné mimořádné okolnosti ohledně účastníků, které by svědčily pro zachování manželství. 14. Soud tak dospěl k jednoznačnému závěru, že vzájemné vztahy účastníků jsou natolik narušeny, že jejich manželství je dnes jen formálním svazkem, a tak nelze na jednom ani na druhém manželi spravedlivě požadovat, aby i přesto v manželství setrvali. Soud tedy shledal, že zákonné podmínky rozvodu manželství jsou v daném případě splněny, a proto manželství rozvedl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 15. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud dle § 23 z.ř.s., které opřel o to, přínosem rozsudku není něčí prospěch, ale jen definitivní ukončení vzájemného nefunkčního soužití, z tohoto důvodu si účastníci své náklady ponesou samostatně.