98 C 96/2022-27 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Manželka se svým návrhem ze dne (datum) a se společně se svým manželem domáhala rozvodu manželství. Svůj návrh odůvodnila tím, že manželství bylo uzavřeno dne (datum) a z manželství se narodil nezletilý syn. Současně uvedli, že jejich manželství je trvale a hluboce rozvrácené, takže spolu více než šest měsíců nežijí jako manželé a nelze očekávat změnu, takže proto podávají tento návrh. 2. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 3. Účastníci uzavřeli manželství (datum) před (anonymizována tři slova) (obec a číslo), ze kterého se jim dne (datum) narodil syn (jméno) (tyto skutečnosti má tento soud za prokázané z oddacího listu vystaveného dne (datum) (anonymizována tři slova) (obec a číslo), svazek (číslo), (číslo listu) řádek (anonymizováno), z CEO, dle § 120 odst. 2 o.s.ř., z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9, č.j. (číslo jednací) o úpravě poměrů k nezletilým dětem). 4. O úpravě práv a povinností účastníků pro dobu před i po rozvodu manželství rozhodl zdejší soud, tak že schválil dohodu rodičů (tyto skutečnosti má tento soud za prokázané, z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9, č.j. (číslo jednací) o úpravě poměrů k nezletilým dětem). 5. Opatrovník syna soudu k jeho dotazu dle § 755 odst. 2 a) OZ ze dne (datum) nesdělil, že by pro zachování manželství existovaly nějaké důvody. 6. Účastníci se dohodli o způsobu vypořádání společného jmění manželů po rozvodu, tak jak je uvedeno v Dohoda o vypořádání majetkových práv a povinností manželů, úpravě společného bydlení a vyživovací povinnosti pro dobu po rozvodu manželství, kterou uzavřeli dne (datum) a pro dobu po rozvodu upravili své vztahy k majetku (tyto skutečnosti má tento soud za prokázané z Dohody o vypořádání majetkových práv a povinností manželů, úpravě společného bydlení a vyživovací povinnosti pro dobu po rozvodu manželství, kterou se vypořádají majetkové vztahy a opatřenou úředně ověřenými podpisy obou účastníků). 7. Během manželství si účastníci přestali natolik rozumět, že dokázali jen s obtížemi řešit běžné otázky společného života. (tuto skutečnost má soud za prokázanou z vyjádření účastníků na ústním jednání a ze společného návrhu). Soud vyšel z § 1 odst. 3 ZŘS a z § 389 odst. 1 ZŘS, a neprovedl výslechy účastníků, kteří na jejich provedení netrvali, protože jejich výslechem by se nedozvěděl žádná zásadní skutková zjištění, která by rozhodujícím způsobem ovlivnila právní posouzení věci, které už by nevěděl ze žaloby. Účastnická výpověď totiž nemusí mít žádný kauzální podklad - protože účastníci nemusí mluvit pravdu, a vzhledem k tomu, že se jednalo o společný návrh, je z podstaty věci vyloučené, že by zde existovaly důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by rozvod přípustný nebyl). 8. Provedení dalších důkazů soud neprovedl, neboť jejich potřeba ze spisu nevyplynula a účastníci je nenavrhli. 9. Dle § 755 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 OZ, platí, že může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 10. Dle § 757 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 OZ, platí, že připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil a c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. 11. Po provedení dokazování, zvážení všech důkazů samostatně i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když soud po právní stránce posoudil věc tak: 12. Předně soud zkoumal, zda v daném případě je možné postupovat dle § 757 OZ a dospěl k závěru, že v daném případě to možné je. 13. Účastníky předložená dohoda rozvádějících se manželů je dohodou o úpravě vzájemných majetkových práv a povinností pro po dobu rozvodu s dohodou o úpravě práv a povinností společného bydlení, neboť vypořádává majetek účastníků, který je součástí jejich společného jmění manželů a další jejich vzájemná práva a povinnosti, tak jak ukládá § 757 odst. 1 písm. b) OZ. Následně soud zkoumal její formální náležitosti (písemná forma a úředně ověřené podpisy), které jak zjistil, tak předložená dohoda splňuje, neboť k písemné podobě je připojená doložka, která osvědčuje, že oba účastníci dohodu úředně ověřeně podepsali. Vzhledem k tomu, že i při vypořádání společného jmění manželů se uplatní princip smluvní volnosti účastníků občanskoprávních vztahů, tak k vypořádání zaniklého společného jmění manželů lze uzavřít platně i takovou dohodu, která vypořádává jen část hodnot do tohoto spoluvlastnictví náležejících, a je tedy je možné společné jmění manželů vypořádat na základě více právních skutečností - ohledně části společného jmění může být uzavřena dohoda a část bude vypořádána rozhodnutím soudu a zbytek na základě zákonné domněnky. Z tohoto důvodu soud nezkoumal, zda účastníky předložená dohoda obsahuje pouze část nebo všechen majetek společného jmění manželů účastníků řízení a pro účely rozvodu se spokojil s předloženou dohodou. 14. Během řízení neukázaly žádné mimořádné okolnosti ohledně účastníků, které by svědčily pro zachování manželství. 15. A ani se neukázaly žádné okolnosti, které by byly zvláštními důvody pro zachování manželství, protože rozvod manželství účastníků by byl v rozporu se zájmy jejich syna, které navíc pečlivě v nedávné době šetřil zdejší opatrovnický soud a své závěry o absenci důvodů pro zachování manželství účastníků navíc srozumitelně a výslovně sdělil soudu i opatrovník. 16. Soud tak dospěl k jednoznačnému závěru, že vzájemné vztahy účastníků jsou natolik narušeny, že jejich manželství je dnes jen formálním svazkem, a tak nelze na jednom ani na druhém manželi spravedlivě požadovat, aby i přesto v manželství setrvali, a proto manželství rozvedl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 17. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud dle § 23 z.ř.s., které opřel o to, přínosem rozsudku není něčí prospěch, ale jen definitivní ukončení vzájemného nefunkčního soužití, z tohoto důvodu si účastníci své náklady ponesou samostatně.