19 C 330/2022-12 — Obvodní soud pro Prahu 9

Manželé se společným návrhem podaným u soudu dne [datum] domáhali rozvodu manželství s odůvodněním, že toto manželství bylo zpočátku spokojené, později se mezi manžely objevily neshody, neporozumění, které se nepodařilo překonat. Došlo postupně k citovému odcizení. Od [datum] manželé nevedou společnou domácnost, jejich manželství je rozvráceno a není předpoklad pro obnovení manželského soužití. Pokus soudu o usmíření účastníků zůstal bezvýsledný. Z návrhu na zahájení řízení, výpovědi obou účastníků, oddacího listu, cestovního pasu manžela a průkazu o povolení k pobytu manželky soud zjistil, že manželství uzavřeli dne [datum] před [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno], Slovenská republika. U obou se jedná o manželství první, manželé mají vysokoškolské vzdělání, jsou státní příslušnici SR. Z manželství se dne [datum] narodil nezletilý [jméno] [celé jméno manžela] a dne [datum] nezletilý [příjmení] [jméno] [celé jméno manžela]. Úprava poměrů k nezletilým byla provedena rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci [datum]. Mezinárodní příslušnost soudů České republiky k rozhodnutí této věci je dána podle článku 3, odstavec l, písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti, neboť manželé mají v ČR obvyklé bydliště. Při rozhodování postupoval soud podle sloveenského právního řádu dle ustanovení § 49 odst. l ve spojení s § 50 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Z obsahu návrhu na zahájení řízení a výpovědi obou účastníků soud zjistil, že manželé žili spolu ještě před uzavřením manželství, znali se dlouhou dobu, v manželství přestala fungovat komunikace, navzájem si nerozuměli, vznikala nedorozumění, z toho neshody a také odcizení. Od května 2020 nežijí ve společné rodinné domácnosti, nehospodaří spolu, ztratili k sobě navzájem citový vztah. Manželka navázala jinou známost. Podle § 22 zák. č. 36/2005 Z.z., zákon o rodině Slovenské republiky, ke zrušení manželství rozvodem je možné přistoupit jen v odůvodněných případech. Podle § 23 odst. 1 zákona může soud manželství rozvést na návrh některého z manželů, pokud jsou vztahy mezi manžely tak vážně narušené a trvale rozvrácené, že manželství nemůže plnit svůj účel a od manželů není možné očekávat obnovení manželského soužití. Podle odst. 2 téhož ustanovení soud zjišťuje příčiny, které vedly k rozvratu manželství a přihlíží k nim, stejně jako přihlíží k zájmům nezletilých dětí. Při posuzování míry rozvratu vztahů mezi manžely přihlíží soud dle odst. 3 k porušení povinností manželů dle § 18 a 19. Podle § 18 zákona jsou si manželé v manželství rovni, jsou povinni žít spolu, být si věrní, vzájemně se respektovat, pomáhat si, starat se společně o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že vztahy účastníků jsou vážně narušené a manželství je trvale rozvrácené. Manželé spolu po dobu více než dvou let nežijí, netvoří rodinnou domácnost, nevytváří tedy zdravé rodinné prostředí, ztratili k sobě navzájem citový vztah. Ani jeden z nich nemá zájem na zachování manželství. Rozvod manželství přitom není v rozporu se zájmy nezletilých dětí, když manželé se na úpravě poměrů k dětem pro dobu po rozvodu dohodli. Soud tedy manželství účastníků rozvedl. Příčiny rozvratu manželství spatřuje soud v nedostatku komunikace a špatném chápání toho, co manželé navzájem svými projevy mínili, což následně vedlo k jejich odcizení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zák.č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen z.ř.s.