27 C 349/2022-35 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem podaným dne 12. 12. 2022 se manželka domáhala rozvodu manželství, uzavřeného dne 18. 10. 2008 před Výkonným výborem [anonymizováno] obecní rady, [anonymizováno] okres, [anonymizováno] oblast, Ukrajina. Z manželství se narodila dvojčata, synové [jméno] a [jméno] ([datum narození]), o jejich poměrech již bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu. Manželství bylo nejprve spokojené, již v roce 2019 se však vyskytly vážné problémy, kdy však manželka dala manželovi ještě šanci. Následně v roce 2021 už návrh na rozvod podala (řízení vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. 9 C 156/2021), ale vzala jej zpět, neboť věřila ve zlepšení manželova chování. V poslední době se však situace diametrálně zhoršila. Manžel nepracuje, konzumuje ve zvýšené míře alkohol, někdy manželku uráží; byl opakovaně hospitalizován na psychiatrické klinice v [část obce]. Ve společné domácnosti se jen míjejí a takovýto život již manželka nemůže vydržet. Manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a není naděje na obnovu vztahu. 2. Podáním ze dne 3. 2. 2023 se manžel k návrhu na rozvod připojil, byť s tvrzeními manželky částečně nesouhlasil. 3. Na jednání dne 19. 4. 2023 setrvali účastníci na svých návrzích, aby soud manželství rozvedl. Manžel upřesnil, že nesouhlasí pouze s tvrzeními manželky ohledně příčin rozvratu manželství, nikoli ohledně naplnění důvodů rozvodu. Rozvod sice nepovažuje za ideální řešení, když rodiče dětí by měli být manželé, a když má psychické obtíže, avšak v těchto svých názorech nespatřoval důvody proti rozvodu, a žádal o provedení rozvodu. 4. Soud se nejprve zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti (pravomoci) k rozvodu manželství, a použitelné hmotněprávní úpravy, když oba manželé jsou státními příslušníky Ukrajiny. Dle Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28. 5. 2001 (sdělení č. 123/ 2002 Sb. m. s., dále též jen„ Smlouva“), konkrétně Čl. 30 bodu 1.:„ Rozvod manželství se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení. Dle Čl. 30 bodu 3. Smlouvy:„ Při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě zmíněném v odstavci 1 tohoto článku je pravomoc dána justičním orgánům té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou v době podání návrhu na zahájení řízení o rozvod manželství. Jestliže v době podání návrhu na rozvod oba manželé mají státní občanství jedné smluvní strany a bydliště na území druhé smluvní strany, je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran, které při rozhodování použijí hmotné právo té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou.“ Jelikož mají oba manželé ukrajinské občanství, a oba dlouhodobě žijí na území České republiky, dospěl soud k jednoznačnému závěru, že je dána jeho mezinárodní příslušnost k projednání návrhu, nicméně podmínky rozvodu mají být zkoumány dle ukrajinského hmotného práva. 5. Za rozhodný právní předpis pro hmotněprávní posouzení věci soud vzal Zákon Ukrajiny o rodině z roku 2002, № 21-22, ст .135, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ Zákon“). Z procesního hlediska soud - na základě Čl. 30 bodu 3. Smlouvy ve spojení s § 8 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém - postupoval dle českých procesních předpisů (zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen„ z.ř.s.“). 6. Jelikož na základě připojení se manžela soud návrh posoudil jako společný, a jelikož mají účastníci společné nezletilé děti, soud věc rozhodl dle Čl. 109 Zákona. Dle Čl. 109 odst. 3 Zákona soud manželství rozvede, jestliže zjistil, že návrh na rozvod odpovídá skutečnému zájmu ženy a muže a že po rozvodu nebudou porušena jejich osobní a majetková práva, a také práva jejich dětí. Jelikož o úpravě poměrů nezletilých dětí účastníků již bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne 23. 5. 2019, č.j. 63 Nc 2524/2019-34 (v právní moci 12. 6. 2019), soud ve věci neaplikoval Čl. 109 odst. 1,2 Zákona. Příčiny rozvratu manželství soud nezkoumal dle Čl. 112 odst. 1 Zákona a contrario. 7. Ze shodných návrhů manželů na rozvod má soud za zjištěné, že jejich zájem na ukončení manželství rozvodem je skutečný, přičemž nebylo zjištěno, že by rozvodem byla porušena práva jejich či dětí. Rozvodem se ničeho nemění na rodičovském vztahu obou manželů k dětem; o právech a povinnostech pro dobu po rozvodu bylo již pravomocně rozhodnuto, a to schválením dohody rodičů, nesouhlas OSPOD se z rozsudku nepodává. Případné psychické obtíže manžela nejsou rozvodu na překážku, pokud je za překážku sám nepovažuje. Z nesporných tvrzení účastníků na jednání dne 19. 4. 2023 má dále soud za zjištěné, že u obou se jedná o jejich první manželství, nejvyšší dosažené vzdělání obou je středoškolské. Jelikož byly splněny všechny Zákonem stanovené podmínky, soud manželství rozvedl. 8. Pro úplnost soud připomíná, že ustanovení čl. 115 odst. 2 Zákona, jež soudu ukládá zaslat rozsudek občanskému matričnímu úřadu (na Ukrajině), je ryze procesním ustanovením, a tudíž se v projednávané věci neaplikuje. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 z.ř.s., když navíc náhradu žádný z účastníků nepožadoval.