27 C 56/2023-36 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem ze dne 14. 2. 2023 se manžel domáhal rozvodu manželství, uzavřeného dne 28. 6. 2008 před [stát. instituce]. Z manželství se narodilo jedno dítě, nezletilý syn [jméno] [jméno] [celé jméno manžela] ([datum narození]). V době po narození syna se začalo společné soužití manželů zhoršovat, docházelo k neshodám zejm. ohledně společného času, finančního zabezpečení, výchovy syna. V roce 2013 se vztah účastníků dále zhoršil a od srpna 2022 spolu jako manželé v zásadě nežijí, byť sdílejí společnou domácnost. Manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené a nelze očekávat obnovení společného soužití. 2. Podáním ze dne 25. 3. 2023 se manželka k návrhu připojila. 3. Na ústním jednání dne 11. 8. 2023 manželé na svých návrzích setrvali, a shodně uvedli jako příčinu rozvratu manželství nedorozumění v zásadních věcech společného života. 4. Soud se nejprve zabýval otázkou své mezinárodní příslušností k projednání věci, když manželka není občanem České republiky. Dle Kapitoly II. Oddílu 1. článku 3. bodu 1. Nařízení Brusel II bis je k provedení řízení příslušný v prvé řadě soud státu, na jehož území mají oba manželé obvyklé bydliště. Jelikož je manželka občanem Maďarska jakožto státu EU, a jelikož oba manželé mají obvyklé bydliště na území České republiky, je zdejší soud k projednání věci mezinárodně příslušný. 5. Na základě nesporných tvrzení účastníků a listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z oddacího listu ze dne 30. 6. 2008 soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne 28. 6. 2008 před [stát. instituce]. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 15. 5. 2023, č.j. 62 Nc 2514/2023-44, ve spojení s opravným usnesením ze dne 10. 7. 2023, č.j. 62 Nc 2514/2023-52, soud zjistil, že tímto rozsudkem (jenž nabyl právní moci před rozvodovým jednáním) byla schválena dohoda účastníků o úpravě poměrů jejich nezletilého syna [jméno] [jméno], [datum narození], (též) pro dobu po rozvodu; OSPOD s dohodou souhlasil (předmětný rozsudek). U obou manželů se jedná o jejich první manželství, další společné děti nemají, nejvyšší dosažené vzdělání manželky je vysokoškolské, manžela VOŠ (nesporná tvrzení, výpisy z ISZR, oddací list). 6. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle § 755 odst. 2 o.z., přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu: a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu; nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle odst. 3 mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 7. Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 8. Soud dospěl k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (shodná skutková tvrzení). Poměry společného nezletilého syna pro dobu po rozvodu byly pravomocně upraveny. Byly tedy splněny všechny zákonem stanovené podmínky pro rozvod manželství (§ 755 odst. 1 o.z.), a naopak nebyly tvrzeny ani zjištěny žádné okolnosti rozvodu bránící (§ 755 odst. 2, 3 o.z.). Dle § 756 o.z. soud zjišťoval též příčiny rozvratu manželství, přičemž z nesporných tvrzení manželů vyplynulo, že příčinou byla nedorozumění v zásadních věcech společného života. Soud proto manželství rozvedl, jak je uvedeno ve výroku I. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem II. v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.”).