33 C 80/2023-18 — Obvodní soud pro Prahu 9

Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Manželé se společným návrhem domáhali rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, neplní svou funkci, postupně došlo k citovému odcizení a od [anonymizováno] [rok] spolu manželé nevedou společnou domácnost a ani jeden z manželů nemá zájem na obnovení manželského soužití. Mezi manžely jsou shodná následující právně významná tvrzení, prokázaná shodnými prohlášeními obou manželů a listinnými důkazy, jež pokládá soud za závěr o skutkovém stavu: Manželství účastníků trvalo od [datum], z manželství se nenarodily žádné děti, manželé spolu více než půl roku nežijí a ani jeden z manželů nechce společenství obnovit. Účastníci předložili dohodu o vypořádání majetkových práv a povinností pro případ rozvodu ze dne [datum] s úředně ověřenými podpisy. Protože byly naplněny všechny podmínky ustanovení § 757 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) soud nezjišťoval příčiny rozvratu manželství a manželství účastníků rozvedl v souladu s § 755 odst. 1 o. z. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.“), podle nějž v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu.