98 C 63/2023-26 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Manžel se společně se svou manželkou svým návrhem ze dne [datum] domáhali rozvodu svého manželství. Svůj návrh odůvodnili tím, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] před [anonymizována tři slova] [obec a číslo], které bylo již druhé jejich společné manželství. První manželství účastníků bylo rozvedeno v roce [rok], nicméně si manželé našli cestu. [ulice] příčinou obou rozvratů je dlouhotrvající patologický alkoholismus manželky. Z manželství se sice narodily dvě děti, ale obě jsou řadu let zletilé, Současně uvedli, manželství je hluboce a trvale rozvráceno, a nejméně šest měsíců spolu nežijí. 2. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 3. Účastníci uzavřeli manželství [datum] před [anonymizována tři slova] [obec a číslo], když jejich právní manželství bylo pravomocně rozvedeno rozsudkem [název soudu], [číslo jednací] [spisová značka] – [anonymizováno], dne [datum], když důvodem rozvratu byl alkoholismus manželky (tyto skutečnosti má tento soud za prokázané z oddacího listu ze dne [datum], svazek [číslo], list [číslo] č.ř. [anonymizováno], z rozsudku [název soudu], [číslo jednací] [spisová značka] – [anonymizováno], dne [datum]). 4. Z manželství se narodili v roce [rok] a v roce [rok] synové (tyto skutečnosti má soud za prokázané z CEO účastníků - § 120 odst. 2 o.s.ř.). 5. Účastníci se dohodli o způsobu vypořádání společného jmění manželů po rozvodu, tak jak je uvedeno ve dohodě o úpravě majetkových poměrů kterou uzavřeli dne [datum], (tyto skutečnosti má tento soud za prokázané z Dohody o úpravě majetkových poměrů opatřenou úředně ověřenými podpisy). 6. Účastníci si přestali rozumět, dokázali jen s obtížemi řešit běžné otázky společného života, protože důvody už druhého rozvratu jejich vztahu stále spočívají v manželčině asociálním chování plynoucí z nadměrného pití, kterému manžel se již dále nehodlá vystavovat, zejména když už úplně vymizela snaha manželky po příznivé změně v takovém závadovém chování. (tuto skutečnost má soud za prokázanou ze žaloby a z přednesu manželky na ústním jednání. Soud dle § 1 odst. 3 ZŘS upustil od výslechu účastníků, dle § 389 odst. 1 ZŘS, protože jejich výslechem by se nedozvěděl žádná zásadní skutková zjištění, která by rozhodujícím způsobem ovlivnila právní posouzení věci, a které už by již neslyšel během ústního jednání, soud proto snadno přistoupil na to, že účastníci být vyslechnuti soudem, nechtěli). 7. Provedení dalších důkazů soud neprovedl, neboť jejich potřeba ze spisu nevyplynula a účastníci je nenavrhli. 8. Dle § 755 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 OZ, platí, že může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 9. Dle § 757 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 OZ, platí, že připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil a c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. 10. Po provedení dokazování, zvážení všech důkazů samostatně i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když soud po právní stránce posoudil věc tak: 11. Předně soud zkoumal, zda v daném případě je možné postupovat dle § 757 OZ a dospěl k závěru, že v daném případě to možné je. Účastníky předložená dohoda rozvádějících se manželů je dohodou o úpravě vzájemných majetkových práv a povinností pro po dobu rozvodu s dohodou o úpravě práv a povinností společného bydlení, neboť vypořádává majetek účastníků, který je součástí jejich společného jmění manželů, tak jak ukládá § 757 odst. 1 písm. c) OZ. Následně soud zkoumal její formální náležitosti (písemná forma a úředně ověřené podpisy), které jak zjistil, tak předložené dohody splňuje, neboť k písemné podobě dohody, je připojené prohlášení advokáta o pravosti podpisu účastníků dohody dle § 25a zákona č. 85/1996 Sb., které osvědčuje, že oba účastníci jí před ním podepsali. Vzhledem k tomu, že i při vypořádání SJM se uplatní princip smluvní volnosti účastníků občanskoprávních vztahů, tak k vypořádání zaniklého SJM lze uzavřít platně i takovou dohodu, která vypořádává jen část hodnot do tohoto spoluvlastnictví náležejících, a je tedy je možné SJM vypořádat na základě více právních skutečností - ohledně části společného jmění může být uzavřena dohoda a část bude vypořádána rozhodnutím soudu a zbytek na základě zákonné domněnky. Z tohoto důvodu soud nezkoumal, zda účastníky předložená dohoda obsahuje pouze část nebo všechen majetek SJM účastníků řízení a pro účely rozvodu se spokojil s předloženou dohodou. Tedy tato smlouva splňuje podmínky dle § 757 OZ. 12. Dále soud zjistil, že účastníci spolu ke dni rozhodnutí soudu nežijí více než šest měsíců, že jejich manželství trvalo déle než jeden rok. S ohledem na zjištěné, soud již nezkoumal příčiny rozvratu manželství účastníků. Ze shodného postoje účastníků je zcela zřejmé, že hodnotový základ vztahu prověřil čas, netradičně po rozvodu v roce 1996 se ukázala jejich vzájemná láska jako osudová, takže se znova sezdali, aby po téměř dalších dvaceti letech nakonec oba dva zjistili, že manželka pro svůj alkoholismus neumí být partnerskou oporou. Z manželství tak vyprchala sounáležitost a pak i soucit. Během řízení neukázaly žádné okolnosti, které by byly zvláštními důvody, a pro které by rozvod manželství účastníků byl v rozporu s jejich zájmy – což vzhledem ke společnému návrhu nebylo možné ani seriózně očekávat. 13. Soud tak dospěl k jednoznačnému závěru, že vzájemné vztahy účastníků jsou natolik narušeny, že jejich manželství je dnes jen formálním svazkem, a tak nelze na jednom ani na druhém manželi spravedlivě požadovat, aby i přesto v manželství setrvali. Soud tedy shledal, že zákonné podmínky rozvodu manželství jsou v daném případě splněny, a proto manželství rozvedl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 14. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud dle § 23 z.ř.s., které opřel o to, že návrh na rozvod podali oba dva účastníci společně, z čehož soud (logicky) dovodil, že soudní poplatek, jako jediný náklad uhradili společně, a proto si tedy na nákladech řízení ničeho nedluží.