98 C 300/2023-18 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Manželka návrhem ze dne [datum] se domáhala rozvodu manželství. Svůj návrh odůvodnila tím, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. Současně uvedla, že účastníci spolu od [anonymizováno] [rok] nežijí a nevedou rodinnou domácnost, protože manžel se odstěhoval. 2. Manžel se vyjádřil, že s návrhem na rozvod souhlasí. 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 4. Účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před [stát. instituce] a z jejich vztahu se narodili dvě děti, které jsou již zletilé (tyto skutečnosti má tento soud za prokázané, z oddacího listu vystaveného dne [datum], svazek [číslo], [číslo listu], řádek [anonymizováno], z CEO účastníků č.l.4 k ověření existence jejich společných dětí a jejich věku, resp. zletilosti). 5. Účastníci se dohodli o způsobu vypořádání společného jmění manželů po rozvodu, tak jak je uvedeno v Dohodě vypořádání majetkových vztahů, společného bydlení a vyživovací povinnosti pro dobu po rozvodu, kterou uzavřeli dne [datum], podle které se dohodli o rozdělení movitých věcí, nemovitých věcí, bytové jednotky a peněžních prostředků (tyto skutečnosti má tento soud za prokázané z Dohody vypořádání majetkových vztahů, společného bydlení a vyživovací povinnosti pro dobu po rozvodu opatřenou úředně ověřenými podpisy obou účastníků). 6. Účastníci učinili při ústním jednání nesporné, dle § 120 odst. 3 o.s.ř., že spolu jako m manželé, nežijí nejméně 6 měsíců. 7. Hodnotový základ vztahu účastníků prověřil čas, když v [rok] se ukázalo, že jejich životní očekávání a hodnoty jsou tak odlišná, že jim nedovolují si vzájemně dále poskytovat citové zázemí a být si navzájem partnerskou životní oporou, když obnovení manželského soužití v průběhu soudního řízení nedošlo (tuto skutečnost má soud za prokázanou z vyjádření účastníků na ústním jednání dle § 120 odst. 3 o.s.ř. době, kdy spolu jako manželé nežijí). Při vědomí toho, že obecně vzato účastnická výpověď nemusí mít žádný kauzální podklad – účastníci na rozdíl od svědků nemusí před soudem mluvit pravdu, a když nejen že ani jeden z účastníků netvrdil a ani soudu z ničeho neplynulo, že by zde existovaly důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by rozvod přípustný nebyl, ale navíc účastníci podali dokonce společný návrh – tak soud považoval výslechy účastníků za věcně nepřínosné, a dle § 1 odst. 3 ZŘS upustil od výslechu účastníků dle § 389 odst. 1 ZŘS, a to zejména když účastníci s takovým postupem soudu výslovně souhlasili a na svých výsleších netrvali). 8. Provedení dalších důkazů soud neprovedl, neboť jejich potřeba ze spisu nevyplynula a účastníci je nenavrhli. 9. Dle § 755 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 OZ, platí, že může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 10. Dle § 757 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 OZ, platí, že připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil a c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. 11. Po provedení dokazování, zvážení všech důkazů samostatně i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když soud po právní stránce posoudil věc tak: 12. Předně soud zkoumal, zda v daném případě je možné postupovat dle § 757 OZ a dospěl k závěru, že v daném případě to možné je. Účastníky předložená dohoda rozvádějících se manželů je dohodou o úpravě vzájemných majetkových práv a povinností pro po dobu rozvodu s dohodou o úpravě práv a povinností společného bydlení, neboť vypořádává majetek účastníků, který je součástí jejich společného jmění manželů, tak jak ukládá § 757 odst. 1 písm. c) OZ. Následně soud zkoumal její formální náležitosti (písemná forma a úředně ověřené podpisy), které jak zjistil, tak splňuje. Vzhledem k tomu, že i při vypořádání SJM se uplatní princip smluvní volnosti účastníků občanskoprávních vztahů, tak k vypořádání zaniklého SJM lze uzavřít platně i takovou dohodu, která vypořádává jen část hodnot do tohoto spoluvlastnictví náležejících, a je tedy je možné SJM vypořádat na základě více právních skutečností – ohledně části společného jmění může být uzavřena dohoda a část bude vypořádána rozhodnutím soudu a zbytek na základě zákonné domněnky. Z tohoto důvodu soud nezkoumal, zda účastníky předložená dohoda obsahuje pouze část nebo všechen majetek SJM účastníků řízení a pro účely rozvodu se spokojil s předloženou dohodou. Tedy tato smlouva splňuje podmínky dle § 757 OZ. 13. S ohledem na zjištěné, soud již nezkoumal příčiny rozvratu manželství účastníků, když je patrné, že bez ohledu na to, že účastníci vytvořili rodinu a žili spolu ve skutečně dlouholetém svazku, které jistě přineslo i hluboké, vzájemné poznání, tak nakonec se jejich manželské soužití a společný rodinný život pro ně nakonec stalo natolik obtížný, že se shodli na rozchodu. V současné době je tedy manželství účastníků trvale rozvráceno. Soud tedy shledal, že zákonné podmínky rozvodu manželství jsou v daném případě splněny, a proto manželství rozvedl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 14. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud dle § 23 z.ř.s., které opřel o to, přínosem rozsudku není něčí prospěch, ale jen definitivní ukončení vzájemného nefunkčního soužití, z tohoto důvodu si účastníci své náklady ponesou samostatně.