98 C 33/2024-28 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Manžel se společně se svou manželkou svým návrhem ze dne [datum] domáhali rozvodu svého manželství. Svůj návrh odůvodnili tím, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] a z manželství se nenarodilo žádné dítě. Současně uvedli, že došlo k rozrůznění jejich náhledu na život, takže nyní již nesdílí ani žádné radosti a ani žádné problémy, protože manželka se v [anonymizováno] [rok] odstěhovala z rodinné domácnosti. 2. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 3. Účastníci uzavřeli manželství [datum] před [stát. instituce], okr. [obec] (tyto skutečnosti má tento soud za prokázané z CEO účastníků, dle § 120 odst. 2 o.s.ř. č.l. 7 – 13, a i z originálu oddacího listu, který soud po shlédnutí manželce ihned vrátil). 4. Z manželství se nenarodilo žádné dítě (tyto skutečnosti má soud za prokázané z CEO dle § 120 odst. 2 o.s.ř., č.l. 7 - 13). 5. Účastníci se dohodli dne [datum] na smluveném režimu společného jmění manželů, tak jak je uvedeno v notářském zápise [anonymizováno] [číslo], [spisová značka], podle kterého bylo společné jmění manželů modifikováno, tak že žádný majetek, který nabydou ať jednotlivě či společně nebude součástí jejich společného jmění manželů, k tomu dne [datum] uzavřeli účastníci i písemnou dohodu o bydlení a vzájemné vyživovací povinnosti pro dobu po rozvodu manželství, bez úředně ověřených podpisů (tyto skutečnosti má soud prokázané z notářského zápisu č.l.25, z dohody č.l.5). 6. Hodnotový základ vztahu účastníků prověřil čas, který ukázal, že jejich životní očekávání a hodnoty jsou tak odlišná, že jim nedovolují si vzájemně dále poskytovat citové zázemí a být si navzájem partnerskou životní oporou, když obnovení manželského soužití nelze ani očekávat (tuto skutečnost má soud za prokázanou z vyjádření účastníků na ústním jednání dle § 120 odst. 3 o.s.ř. o době, kdy spolu jako manželé nežijí – což je od října 2023). 7. Při vědomí toho, že obecně vzato účastnická výpověď nemusí mít žádný kauzální podklad – účastníci na rozdíl od svědků nemusí před soudem mluvit pravdu, a když nejen že ani jeden z účastníků netvrdil a ani soudu z ničeho neplynulo, že by zde existovaly důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by rozvod přípustný nebyl, ale navíc účastníci byly zcela ve shodě – tak soud považoval výslechy účastníků za věcně nepřínosné, a dle § 1 odst. 3 ZŘS upustil od výslechu účastníků dle § 389 odst. 1 ZŘS, a to zejména když účastníci s takovým postupem soudu výslovně souhlasili a na svých výsleších netrvali). 8. Provedení dalších důkazů soud neprovedl, neboť jejich potřeba ze spisu nevyplynula a účastníci je nenavrhli. 9. Dle § 755 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 OZ, platí, že může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 10. Dle § 757 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 OZ, platí, že připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil a c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. 11. Po provedení dokazování, zvážení všech důkazů samostatně i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když soud po právní stránce posoudil věc tak: 12. Předně soud zkoumal, zda v daném případě je možné postupovat dle § 757 OZ a dospěl k závěru, že v daném případě to možné je. Účastníky předložený notářský zápis o modifikaci společného jmění manželů, ve své podstatě znamená, že společné jmění manželů neobsahuje ke dni rozvodu žádný majetek – taková modifikace pak splňuje zákonné požadavky § 757 odst. 1 písm. c) OZ a jestliže pak ještě účastníci uzavřeli i další dohodu, pak tak učinili nad rámec právní úpravy, a proto tedy nevadilo, že tak učinili bez úředně ověřených podpisů. 13. Dále soud zjistil, že účastníci spolu ke dni rozhodnutí soudu nežijí více než šest měsíců, že jejich manželství trvalo déle než jeden rok. S ohledem na zjištěné, soud již nezkoumal příčiny rozvratu manželství účastníků. 14. Během řízení neukázaly žádné okolnosti, které by byly zvláštními důvody, a pro které by rozvod manželství účastníků byl v rozporu s jejich zájmy – což vzhledem ke společnému návrhu nebylo možné ani seriózně očekávat. 15. Soud tak dospěl k jednoznačnému závěru, že vzájemné vztahy účastníků jsou natolik narušeny, že jejich manželství je dnes jen formálním svazkem, a tak nelze na jednom ani na druhém manželi spravedlivě požadovat, aby i přesto v manželství setrvali. Soud tedy shledal, že zákonné podmínky rozvodu manželství jsou v daném případě splněny, a proto manželství rozvedl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 16. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud dle § 23 z.ř.s., které opřel o to, že návrh na rozvod podali oba dva účastníci společně, z čehož soud (logicky) dovodil, že soudní poplatek, jako jediný náklad uhradili společně, a proto si tedy na nákladech řízení ničeho nedluží.