19 C 336/2025-17 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně svoji žalobu odůvodnila tak, že dne , datum, byla mezi původním věřitelem, společností , právnická osoba, . a žalovanou uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši , částka, . Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientské zóny a žalovaná se zněním smlouvy vyslovila souhlas. Úroky z úvěru měly být žalovanou hrazeny v měsíčních splátkách , částka, vždy k 15 dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná nedodržela splátkový kalendář a dostala do prodlení se splátkou splatnou dne , datum, . I přes upomínky věřitele nebyla ze strany žalované řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka úvěru splatná dne , datum, , případně další splátky úvěru. Ke dni sepisu žaloby byla žalovaná v prodlení s uhrazením tří splátek úvěru po , částka, a pohledávka ve výši , částka, byla postoupena žalobkyni dne , datum, . Žalovaná byla o postoupení pohledávky řádně informována a byla vyzvána k úhradě dluhu dopisem z , datum, . Žalovaná však nereagovala, byla jí proto zaslána také předžalobní výzva. V rámci tohoto řízení žalobkyně požadovala částku , částka, představující smluví úrok ve výši 15 % měsíčně za období 90 dnů počítaných od , datum, , tedy ode dne následujícího po splatnosti splátky, se kterou je žalovaná v prodlení. Žalobkyně k oprávněnosti svého nároku odkázala na rozhodnutí Obvodního soudu pro , adresa, , č.j. , spisová značka, , z něhož vyplývá, že smlouva o úvěru byla platně a řádně uzavřena a nárok postoupený žalobkyni je po právu.2. Žalovaná zůstala ve věci zcela nečinná. Obě strany sporu souhlasily s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání.3. Z listin předložených k důkazu žalobkyní soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., uzavřel s žalovanou formou komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a žalované byla poskytnuta částka úvěru ve výši , částka, . Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 12 měsíců a celková částka spotřebitelského úvěru byla splatná ke dni , datum, . Zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 15 % měsíčně a roční procentní sazba nákladů činila 435,03 %. Žalovaná se ve smlouvě zavázala splatit celkový poskytnutý úvěr a úrok v celkové výši , částka, , celkem tedy , částka, (předsmluvní informace, smlouva, potvrzení o vyplacení úvěru, potvrzení o zaplacení verifikační platby). Dopisem ze dne , datum, původní věřitel zaslal žalované upomínku č. , hodnota, s tím, že platba splátky úvěru ve výši , částka, splatná , datum, nebyla uhrazena. Žalovaná byla vyzvána k její úhradě s tím, že pokud dlužná částka nebude připsána na bankovní účet věřitele do 4. dne následujícího kalendářního měsíce od vystavení tohoto dopisu, 5. dne dojde k vystavení druhé upomínky. Žalovaná byla rovněž upozorněna na možnost zesplatnění úvěru. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně i původní věřitel informovali žalovanou o postoupení pohledávky ve výši , částka, , která vznikla z titulu neuhrazených měsíčních splátek zesplatněného úvěru a žalovaná byla zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky , částka, (upomínky, oznámení o postoupení pohledávky, výzva k úhradě). Žalované byla rovněž zaslána předžalobní výzva dopisem z , datum, (předžalobní výzva, oznámení o převzetí právního zastoupení, podací lístek). Rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , byla žalovaná uznána povinnou zaplatit žalobkyni částku , částka, přestavující hotovost, která byla žalované na základě úvěrové smlouvy ze strany původního věřitele poskytnuta (rozsudek).4. Soud vzal na základě učiněných zjištění za prokázané, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ve spojení se zák. ř. 257/2016, Sb., o spotřebitelském úvěru.5. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. V posuzované věci se soud se zabýval otázkou, zda se ujednaná výše úroků nepříčí dobrým mravům. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že úrok za poskytnutý úvěr byl sjednán ve výši 15 % měsíčně, což představuje úrok 180 % ročně.7. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Soud při svém rozhodování vyšel z judikatury Nejvyššího soudu týkající se dobrých mravů ohledně výše úroků, a to zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dle kterého „Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“.10. Dále soud vycházel z rozhodnutí Městského soudu v Praze čj. , spisová značka, a , spisová značka, , kdy Městský soud označil za zcela nepřijatelnou již čtyřnásobnou výši úroku. Ujednání o nepřiměřené míře úroků se příčí dobrým mravům a je třeba jej považovat za absolutně neplatné ve smyslu § 580 o.z. S ohledem na skutečnost, že se jedná o podstatnou náležitost smlouvy a takovéto ujednání nelze od smlouvy oddělit, je celá smlouva absolutně neplatná.11. Soud v daném případě úrok posuzoval také dle systému ČNB ARAD, kde v rozhodném období se úroky u spotřebitelských úvěrů pro domácností pohybovaly od 9 % ročně. I kdyby soud nevycházel z tohoto systému ČNB, je soudu z rozhodovací činnosti známo, že v rozhodném období se obvyklá úroková sazba pohybovala v rozmezí 15 – 30 %. Ujednání o úroku ve výši 180 % ročně tak je dle názoru soudu absolutně neplatné dle § 588 o. z.12. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se žalobou domáhala právě jen zaplacení úroku, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. Pokud žalobkyně odkazovala na rozsudek zdejšího soudu ve věci , spisová značka, , soud podotýká, že závěry tohoto rozsudku vázán není, když předmětem řízení v tomto sporu byla navíc pouze poskytnutá jistina a soud tedy neměl důvod řešit výši smluvených úroků.13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšné žalované náklady řízení nevznikly.