19 C 97/2024-64 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala, aby soud uložil žalované a všem osobám, které s ní nemovitost užívají, vyklidit nemovitost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku (dále také „předmětná nemovitost“) a předat ji žalobkyni. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že je na základě smlouvy o převodu nemovitosti z roku , Anonymizováno, výlučným vlastníkem předmětné nemovitosti a žalovaná zde se souhlasem žalobkyně dlouhodobě užívala byt v 1. patře, jakož i další části nemovitosti. V přilehlých prostorech, které jsou součástí nemovitosti, měla žalovaná vybavení pro kadeřnictví. Žalobkyně je matka žalované, vztahy mezi účastnicemi řízení jsou po delší čas velmi špatné. Žalovaná předmětnou nemovitost obývá bez toho, že by žalobkyni hradila jakoukoli úhradu za toto užívání, žalobkyně tak hradí daň z nemovitosti, pojištění, služby, doplácela za žalovanou i nedoplatek za plyn, vodné, popelnice atd. I když se žalobkyně pokoušela s žalovanou vycházet v dobrém, situace se časem zhoršovala, pobyt žalované v nemovitosti spory eskaluje a žalobkyně tak přistoupila k odvolání souhlasu s užíváním nemovitosti žalovanou. Zároveň žalovanou vyzvala, aby nemovitost vyklidila do , datum, , což však žalovaná neučinila. Žalobkyně musí od žalované strpět nejhorší slovní urážky a výhrůžky a další schválnosti. Žalovaná řádně nepracuje, nedbá na svůj dobrý život, projevuje se tak, jako by měla problémy s alkoholem. Žalovaná nenavrhla, že by žalobkyni cokoli uhradila za své předchozí bezplatné užívání nemovitosti, ani nenavrhla, že by hradila tržní nájemné do budoucnu, nebo že by přednesla nějaký jiný pro věc přínosný návrh. Žalovaná v nemovitosti působí i další škody, např. způsobila vysoký nedoplatek za vodné. Žalobkyně tak nevidí jiné řešení než vyklidit žalovanou z nemovitosti. Za tím účelem vyzvala žalobkyně žalovanou předžalobní výzvou k vyklizení nemovitosti, žalovaná však reagovala záporně s tím, že v domě žije 30 let, má zdravotní problémy způsobené svým bratrem, synem žalobkyně. Žalobkyně nabízela žalované pomoc s úhradou prvních tří nájmů v novém nájemním bydlení. Na to žalovaná nereagovala. Dopisem ze dne , datum, sdělila žalovaná žalobkyni, že jí svědčí věcné právo osobního užívání nemovitosti a nemovitost vyklidí, pokud jí bude uhrazena kompenzace ve výši , částka, .2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Podáním ze dne , datum, namítla vydržení práva věcného břemene (služebnost bytu) žalovanou, neboť v bytě v 1 nadzemním podlaží nemovitosti bydlí od roku , Anonymizováno, , tedy od svých 7 let, kdy tam bydlela se svými prarodiči (manžely , jméno FO, ), kteří se starali o její výchovu. Prarodiče, tehdejší vlastníci nemovitosti, žalovanou až do své smrti opakovaně ujišťovali, že v domě může bydlet celý svůj život, pokud bude chtít. Na této skutečnosti nezměnil nic ani převod nemovitosti na žalobkyni v roce , Anonymizováno, , když vedle darovací smlouvy pro žalobkyni bylo zároveň zřízeno věcné břemeno užívání ve prospěch manželů , jméno FO, . Ti i nadále žalovanou vychovávali. Podle žalované k vydržení práva slouží i domnělý právní titul. Žalovaná dále poukázala na institut mimořádného vydržení, neboť po dobu více než 45 let je v dobré víře ve řízení věcného břemene pro její osobu a jsou splněny veškeré podmínky pro mimořádné vydržení věcného břemene v její prospěch. Nemovitost tedy neužívá bez právního důvodu.3. Žalobkyně reagovala podáním ze dne , datum, . Uvedla, že žalovaná neměla ani ze strany žalobkyně, ani ze strany jejích rodičů souhlas s užíváním nemovitosti zdarma po celý svůj život. Právní předchůdci žalobkyně, její rodiče, měli za to, že žalovaná může v nemovitosti bydlet než se osamostatní – dostuduje, nebo se vdá. Ani žalobkyně s žalovanou neuzavřela žádnou dohodu směřující k dlouhodobému bydlení zdarma. Žalobkyně připustila, že žalovaná od svých 7 let bydlela v nemovitosti se svými prarodiči, kteří žalobkyni s péčí o žalovanou pomáhali, když žalobkyně tehdy se svým manželem, otcem žalované, se odstěhovala do , Anonymizováno, , zatímco žalovaná projevila vůli zůstat v Česku u prarodičů, neboť se jí v zahraničí stýskalo po Čechách, prarodičích a ve škole jí to moc nešlo, neboť tam psali cyrilicí. I přes pobyt v zahraničí byl vztah žalobkyně a jejích rodičů dobrý. Když se otec žalobkyně, , jméno FO, , rozhodl rozdělit rodinný majetek, navrhovala žalobkyně, aby předmětná nemovitost byla převedena na žalovanou, neboť v té době bylo žalované 17 let. Rodiče žalobkyně to rezolutně odmítli a ve prospěch žalované nebylo pro případ darování nemovitosti žalobkyni ani zřízeno věcné břemeno užívání, jak bylo zřízeno ve prospěch prarodičů. Již ke dni sepisu darovací smlouvy na žalobkyni , datum, tak žalovaná věděla, že její dlouhodobý (doživotní) pobyt v domě není žádoucí. Po smrti , jméno FO, v roce 1991 zůstala žalovaná v domě s babičkou , jméno FO, , která zemřela v roce 2017. Žalovaná byla na babičku drzá, celkově nevděčná, čehož byli svědky nejen rodina, ale i známí. Kromě verbálních útoků došlo ze strany žalované vůči , jméno FO, i žalobkyni k několika fyzickým napadením, když spouštěčem byl zejména alkohol. , jméno FO, si přála, aby se žalovaná odstěhovala, k čemuž mělo dojít v roce 1999, kdy se žalovaná vdala za , jméno FO, , Anonymizováno, , který zakoupil rodinný dům v , adresa, . K přestěhování žalované však nedošlo, manželství bylo rozvedeno. Žalovaná se nestarala ani o své tři děti narozené z manželství, o které nakonec pečoval jejich otec a žalobkyně. Přes excesy žalované situaci , jméno FO, ani žalobkyně neřešily, neboť žalovaná vyhrožovala sebevraždou. , jméno FO, poskytla žalované rovněž finanční prostředky na pozemek v , jméno FO, za účelem postavení domu a odstěhování se, žalovaná však ani tomu nevyhověla. Po smrti , jméno FO, v roce 2017 byla žalovaná opětovně ze strany žalobkyně vyzývána k odstěhování. Podle žalobkyně nemohlo na žalovanou přejít právo užívání domu vydržením, neboť se zřetelem ke všem okolnostem nemohla být v dobré víře, že jí toto právo náleží. Držba věcného břemene – služebnosti užívání bytu žalovanou nebyla vůbec zamýšlena předchozími vlastníky ani žalobkyní.4. Ve svém podání ze dne , datum, doplnila na základě výzvy soudu žalobkyně svá tvrzení tak, že žalovaná byla k vyklizení nemovitosti vyzývána opakovaně, a to již babičkou , jméno FO, i žalobkyní. Konkrétně byla žalovaná vyzvána k vyklizení nemovitosti v létě , Anonymizováno, a po smrti , jméno FO, v roce , Anonymizováno, žalobkyně žalovanou k vyklizení opět několikrát vyzývala. Tyto výzvy však nebyly do roku 2023 písemné, neboť žalovaná je dcerou žalobkyně, která doufala, že se věc vyřeší v rámci rodiny. Opakovaně tak žalovaná byla vyzývána k vyklizení nemovitosti v průběhu let 2014-2023, těmto ústním výzvám byly přítomny i další osoby, které žalobkyně navrhla jako svědky k prokázání tohoto tvrzení. V roce 2013 žalobkyně žalované nabídla, že by se mohla přestěhovat do bytu, který patřil žalobkyni a jejímu manželovi, na adrese , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, adresa, , s tím, že by zpočátku hradila jen náklady za služby, pokud by začala normálně fungovat a řešit svůj problém s alkoholem. Obdobná nabídka byla žalované dána také v roce 2017, žalovaná tyto nabídky odmítla. Rodiče žalované opakovaně nabízeli žalované, že když vyklidí předmětnou nemovitost, seženou jí nájemní bydlení a zpočátku za ní budou hradit nájemné. Ani této nabídky žalovaná nevyužila. Podle žalobkyně jednání žalované není možné považovat za poctivé, když při svém jednání nebrala žádné ohledy na zájmy žalobkyně, v nemovitosti se zdržuje proti její vůli a navzdory tomu, že byla několikrát ze strany žalobkyně vyzývána k odstěhování.5. Na výzvu soudu žalovaná podáním ze dne , datum, doplnila svá tvrzení tak, že rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, byla svěřena do péče svých prarodičů. Prarodiče jí o jejím právu užívat nemovitost informovali osobně a ústně vícekrát koncem 70. let a v průběhu 80. let. Stávalo se to v okamžiku, kdy žalovaná projevila před prarodiči obavu o svou budoucnost, a to zejména v období puberty. Žalovaná si nedokázala vzpomenout, zda těmto ujištěním byla přítomna nějaká třetí osoba. Na skutečnosti, že žalovaná získala právo nemovitost užívat, nic nezměnila ani darovací smlouva, kterou bylo zřízeno současně věcné břemeno užívání ve prospěch manželů , jméno FO, . Žalovaná znovu namítla vydržení svého práva, a to i formou mimořádněho vydržení. Žalovaná dále uvedla, že si není vědoma žádné výzvy ze strany žalobkyně k hrazení nákladů spojených s údržbou, či užíváním nemovitosti. Žalovaná hradila jen spotřebovanou elektřinu, která je vedena na její osobu. , jméno FO, a plyn jsou psané na žalobkyni, od níž neeviduje žádnou výzvu k úhradě jakékoliv částky. Drobné opravy a údržbu žalovaná prováděla na své náklady.6. Na základě shodných tvrzení účastnic a provedeného dokazování soud zjistil, že žalobkyně je zapsána v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, , pro k. ú. , adresa, , obec , a