8 C 216/2021-21 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 4 962 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že nárok vznikl z titulu smlouvy o dodávce elektřiny, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou jako odběratelem dne 15. 1. 2020, s odběrným místem na adrese [adresa], konkrétně z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny ve výše uvedeném odběrném místě. Výše uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat do odběrného místa elektřinu a žalovaná se zavázala odebírat elektřinu a platit za ni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy. Žalovaná tuto svoji povinnost porušila, když za období od 15. 1. 2020 do 18. 4. 2020 z faktury [číslo] ze dne 22. 4. 2020, splatné dne 11. 5. 2020 na částku 3 016 Kč a faktury [číslo] ze dne 24. 4. 2020, splatné dne 11. 5. 2020 na částku 1 946 Kč ničeho neuhradila. Na upomínku před žalobou ze dne 21. 12. 2020 ani na e-mailovou výzvu k úhradě dluhu z téhož dne žalovaná nereagovala. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že účastníci dne 15. 1. 2020 smlouvu o dodávce elektřiny s odběrným místem na adrese [adresa]. Žalovaná za období od 15. 1. 2020 do 18. 4. 2020 elektřinu neuhradila v plné výši - z celkové za odběr elektřiny vyúčtované částky 4 962 Kč (faktura [číslo] ze dne 22. 4. 2020, splatná dne 11. 5. 2020 na částku 3 016 Kč a faktura [číslo] ze dne 24. 4. 2020, splatná dne 11. 5. 2020 na částku 1 946 Kč) neuhradila ničeho. 5. Po hmotněprávní stránce se jedná o nárok ze smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 8. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř.