8 C 355/2021-23 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou soudu dne 25. 2. 2021, domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 3 811 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že nárok vznikl z titulu smlouvy o dodávce elektřiny, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným jako odběratelem dne 11. 9. 2015, s odběrným místem na adrese [adresa], konkrétně z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny ve výše uvedeném odběrném místě. Výše uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat do odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal odebírat elektřinu a platit za ni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy. Žalovaný tuto svoji povinnost porušil, když za období od 26. 3. 2020 do 2. 8. 2020 z faktury [číslo] ze dne 12. 8. 2020, splatné dne 31. 8. 2020 na částku 5 311 Kč uhradil pouze 1 500 Kč. Částka ve výši 3 811 Kč zůstala dlužnou. Na upomínku před žalobou ze dne 21. 12. 2020 ani na e-mailovou výzvu k úhradě dluhu z téhož dne žalovaný nereagoval. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že účastníci dne 11. 9. 2015 uzavřeli smlouvu o dodávce elektřiny s odběrným místem na adrese [adresa]. Žalovaný za období od 26. 3. 2020 do 2. 8. 2020 elektřinu neuhradil v plné výši - z celkové za odběr elektřiny vyúčtované částky 5 311 Kč (faktura [číslo] ze 12. 8. 2020, splatná dne 31. 8. 2020) uhradil pouze 1 500 Kč. Zbylá částka zůstala nezaplacena, a to i po zaslání předžalobní upomínky. 5. Po hmotněprávní stránce se jedná o nárok ze smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 8. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř.