18 C 71/2022-18 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Soud ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 2. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (přičemž se nepřihlíží k příslušenství pohledávky), soud se ve smyslu ust. § 157 odst. 4 a § 202 odst. 2 o. s. ř. omezil při odůvodnění rozhodnutí pouze na předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 3. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu neuhrazených plateb za dodávku zemního plynu v odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] - [část obce], které byla žalovaná povinna žalobkyni hradit na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu [číslo] smlouvy o připojení k distribuční soustavě [číslo] za období od 10. 12. 2020 do 9. 12. 2021. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: účastníci řízení uzavřeli dne 3. 12. 2015 smlouvu označenou jako Smlouva o dodávce a odběru zemního plynu [číslo] dne 17. 12. 2015 smlouvu o připojení k distribuční soustavě [číslo] (viz smlouva [číslo] smlouva [číslo]). Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala žalované poskytovat služby dodávky a odběru zemního plynu k odběrnému místu na adrese [adresa žalované], a žalovaná se zavázala hradit žalobkyni měsíční zálohy výši 700 Kč. Žalobkyně žalované vyúčtovala úhradu závazků spojených s dodávkou zemního plynu ve výši 3 581,91 Kč se splatností do 6. 1. 2022 za období od 10. 12. 2020 do 9. 12. 2021 (viz faktura [číslo] ze dne 16. 12. 2021). Žalovaná přes výzvy žalobkyně ničeho neuhradila. 5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: smlouvu o dodávce zemního plynu, která byla mezi účastníky uzavřena dne 3. 12. 2015, soud posoudil podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „zákon“), ve spojení s § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně žalobkyni uhradit cenu dodávky plynu, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala. Soud ji tak povinnost k úhradě uložil tímto rozhodnutím, a to včetně úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z., ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni splatnosti faktury. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 581,91 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. 9. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a další údaje (čísla smluv, vyúčtování, vyúčtované položky), čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je tímto zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu dle § 14b a. t. 10. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.