6 C 17/2022-45 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou podanou dne 29. 7. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 83 293,30 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu smlouvy o rychlé půjčce [číslo] uzavřené dne 8. 6. 2018 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný nehradil úvěr právní předchůdkyni žalobkyně řádně a včas, a proto právní předchůdkyně přistoupila k zesplatnění celé dlužné částky dne 3. 2. 2022. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2022, a to s účinností dne 7. 4. 2022. Rozsudkem č. j. 6 C 17/2022-28 ze dne 30. 1. 2023 ve znění opravného usnesení č.j. 6 C 17/2022-37 ze dne 17. 3. 2023 byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku ve výši 79 484,36 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 79 484,36 Kč ode dne 15. 3. 2022 do zaplacení a spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 775,57 Kč (bod I. výroku), žaloba byla co do částky ve výši 3 805,94 Kč úroku ve výši 15,9 % ročně z částky 82 293,30 Kč od 15. 3. 2022 do zaplacení kapitalizovaného úroku za období od 4. 2. 2022 do 14. 3. 2022 ve výši 1 711,57 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 805, 94 Kč od 15. 3. 2022 do zaplacení zamítnuta (bod II. výroku) a žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení (bod III. výroku). Soud ve výroku shora specifikovaného rozhodnutí opomenul rozhodnout o části předmětu řízení, jak bylo v návrhu žalobkyně požadováno. Žalobkyně navrhla doplnění rozsudku návrhem ze dne 15. 3. 2023. Jelikož je ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, soud dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval žalobkyně a žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla právnímu zástupci žalobkyně doručena dne 23. 3. 2023 a žalovanému dne 28. 3. 2023. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalovaného do současné doby nijak reagováno, žalobkyně vyslovila souhlas. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak rozhodl. Podle § 166 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), platí, že nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu. Doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku; jinak o doplnění rozhodne usnesením. Nevyhoví-li soud návrhu účastníka na doplnění rozsudku, usnesením návrh zamítne. Jelikož v doplňovaném rozhodnutí bylo shledáno, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala řádně úvěruschopnost žalovaného, a proto byla shledána smlouva o úvěru [číslo] ze dne 8. 6. 2018 neplatnou, platí, že je-li neplatná smlouva, pak včetně všech ujednání o úrocích, tedy o smluvním úroku, o kterém je rozhodováno tímto doplňujícím rozsudkem, a proto soud žalobu v tomto rozsahu zamítl.