6 C 214/2023-49 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se v rámci evropského řízení o drobných nárocích domáhal zaplacení v záhlaví uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný u žalobce dne [datum] objednal [anonymizováno]. Žalovaná na základě dohody žalobci vystavila zálohovou fakturu [číslo] znějící na částku 1 930 EUR, kterou žalobce uhradil, což žalovaná potvrdila a dle e-mailové komunikace objednávce přiřadila [číslo]. Žalovaná však sjednané zboží ani po opakovaných urgencích ze strany žalobce nedodala, naopak žalobce opakovaně informovala o odložení expedice objednávky ze strany žalované. Žalobce proto dne [datum] informoval žalovanou, že odstupuje od smlouvy a požaduje vrácení uhrazené částky ve výši 1 930 EUR. Žalovaná však dlužnou částku do zahájení řízení neuhradila. 2. Soud žalovanou vyzval dle čl. 2 a 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích (dále jen„ Nařízení č. 861/2007“), nechť se vyjádří ve lhůtě 30 dnů k připojenému žalobnímu formuláři. Žalovaná byla současně poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud vydá ve věci rozhodnutí. Výzva byla žalované doručena dne [datum], avšak žalovaná ve stanovené lhůtě nijak nereagovala. Soud proto v souladu čl. 7 odst. 1, písm. c) Nařízení č. 861/2007 nařídil jednání. Předvolání k tomuto jednání bylo žalované doručeno dne [datum], tato se však k jednání nedostavila. 3. Soud shledal, že v daném případě je dána věcná (jedná se o nárok vyplývající ze závazkového vztahu), časová (návrh byl podán po [datum]), teritoriální (žalobce má bydliště ve [země], žalovaná má sídlo v České republice) a osobní (žalovaný má bydliště v členském státě EU) působnost [ustanovení právního předpisu EU], že hodnota žalovaného nároku (bez úroků z prodlení a nákladů řízení) nepřevyšuje 5 000 EUR a že se jedná o přeshraniční případ ve smyslu [číslo listu] [ustanovení právního předpisu EU]. 4. Vzhledem k tomu, že žalobce je zahraniční fyzickou osobou s bydlištěm ve [země], a v dané věci se tedy jedná o řízení s cizím prvkem, zabýval se soud otázkou pravomoci českých soudů věc projednat a rozhodnout. Neboť předmětem řízení je právní poměr vyplývající ze závazkového vztahu, je dána pravomoc českých soudů na základě [číslo listu] ve spojení s [číslo listu] odst. [anonymizováno], písm. [anonymizováno]) [nařízení EP] ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech ([anonymizována tři slova]), protože žalovaná je právnickou osobou se sídlem v České republice. 5. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná se s žalobcem dne [datum] telefonicky dohodla na dodání zboží – [anonymizováno]. Na základě této dohody žalovaná vystavila žalobci zálohovou fakturu [číslo] znějící na částku 1 930 EUR, kterou žalobce uhradil, což žalovaná potvrdila a dle e-mailové komunikace objednávce přiřadila [číslo] (prokázáno fakturami [číslo] 2x, potvrzením přijetí platby stran žalované a informacemi k objednávce stan žalované). Zboží však nebylo řádně a včas dodáno, a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalovaného (prokázáno informacemi o odložení expedice objednávky stran žalované, e-mailem žalované ze dne [datum] a e-mailem žalobce ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že zboží nebylo po více jak [anonymizována dvě slova] dodáno, žalobce dne [datum] odstoupil od smlouvy (prokázáno e-mailem žalobce žalované ze dne [datum]). Žalovaná však ani po urgenci uhrazenou zálohu na zboží nevrátila, čímž jí vznikl dluh vůči žalobci ve výši 1 930 EUR (prokázáno e-mail žalobce žalované ze dne [datum] a e-mailem žalované z téhož dne). 6. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum], o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 písm. a) je rozhodným právem právo slovenské. 7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Mezi účastníky došlo dne [datum] k uzavření kupní smlouvy dle § 588 a násl. zákona [číslo] Zz., Občiansky zákonník. V řízení bylo prokázáno, že žalobce žalované uhradil částku ve výši 1 930 EUR, ale žalovaná žalobci zboží nedodala. Žalobce proto odstoupil od smlouvy ve smyslu § 7 odst. 5 zákona č. 102/2014 Z.z. o ochrane spotrebiteľa pri predaji tovaru alebo poskytovaní služieb na základe zmluvy uzavretej na diaľku alebo zmluvy uzavretej mimo prevádzkových priestorov predávajúceho, dále jen„ Zákon o ochraně spotřebitele“. Žalovaná měla žalobci bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 14 dnů od odstoupení od smlouvy v souladu s § 9 odst. 1 Zákona o ochraně spotřebitle, vrátit všechny vynaložené peněžní prostředky, doposud však neuhradila ničeho. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobním návrhu, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný a dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, by měl právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož však žalobce v žalobním formuláři výslovně uvedl, že náhradu nákladů řízení nepožaduje, rozhodl soud, jak uvedeno v bodě II. výroku rozsudku a náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.