7 C 110/2023-13 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 20 490 Kč jako příspěvku žalované za nepojištěné vozidlo reg.zn. 9A86174 za dobu od 1. 3. 2019 do 31. 12. 2019, neboť ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Žalovaná částka v sobě zahrnuje příspěvek vypočtený denní sazbou 65 Kč x 184 dnů, kdy bylo auto nepojištěno, tedy 11 960 Kč a 65 Kč x 122 dnů, kdy bylo auto nepojištěno, tedy 7 930 Kč a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, i přes výzvy žalobkyně. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Na základě předložených listinných důkazů (výzva k úhradě příspěvku, upomínka žalobkyně, předžalobní výzva) učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: žalovaná byla provozovatelem a vlastníkem vozidla s [registrační značka] za dobu od 1. 3. 2019 do 31. 12. 2019. V uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřela smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo ve výši 11 960 Kč a 7 930 Kč nezaplatila, ač k tomu byla vyzvána výzvou (ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy). Žalovaná byla též vyzvána k úhradě částky 300 Kč představující náklady uplatnění. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, i přes upomínky žalobkyně. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. S odkazem na ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, tedy konkrétně za dobu, po kterou bylo vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti. Žalovaný neměl sjednáno předmětné pojištění v období od 1. 3. 2019 do 31. 12. 2019. S odkazem na ust. § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Náklady spojené s uplatněním činily částku 300 Kč. Výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. je dána k příslušnému vozidlu denní sazba 65 Kč / den (§ 2 odst. 1). V daném případě se příspěvek vypočte 65 Kč x 184 dnů, tj. činí 11 960 Kč a 65 Kč x 122 dnů, tj. činí 7 930 Kč. Žalobkyně zaslala žalované výzvu v souladu s § 4 odst. 6, 7 zákona o pojištění odpovědnosti. Žalovaná ve stanovené lhůtě dlužnou částku neuhradila. Žalobkyni též vzniklo právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ode dne následujícího po uplynutí 60 denní lhůty pro zaplacení. Proto soud rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 272 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 820 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 490 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.