7 C 132/2022-59 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalované uhrazení částky [částka] s příslušenstvím, kterou upřesnil podáním ze dne [datum] a při jednání dne [datum]. Žalobce uvedl, že je účastníkem řízení vedeným Obvodním soudem pro Prahu 8 pod sp. zn. [spisová značka]. Řízení je nepřiměřeně dlouhé, přičemž žalobce se na délce řízení žádným způsobem nepodílel. Žalobce již by částečně odškodněn za nepřiměřenou délku řízení, a to rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 15. 10. 2019, č.j. [číslo jednací], a to za dobu od [datum] do [datum] v částce [částka]. Předmětné řízení je řízení se zvýšeným významem pro účastníky, neboť se jedná o řízení o vypořádání SJM. Žalobce uplatnil nárok na náhradu škody u žalované dne [datum]. Žalovaná vydala stanovisko, na základě kterého přiznala žalobci za období od [datum] do [datum] částku [částka], kterou následně dne [datum] i žalobci vyplatila. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že navrhla žalobu zamítnout, a to s odůvodněním, že závěr o nepřiměřenosti délky posuzovaného řízení byl již učiněn v kompenzačním řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. [spisová značka]. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 15. 10. 2019, č.j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20. 5. 2020, č.j. [číslo jednací], bylo žalobci za dobu od [datum] do [datum] přiznáno zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši [částka]. Na závěry uvedeného rozhodnutí Městského soudu v Praze žalovaná odkazuje, přičemž uvádí, že dovolání žalobce bylo usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 3. 2021, č. j. [číslo jednací], odmítnuto a odmítnuta byla i ústavní stížnost žalobce, a to usnesením Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]. 3. Mezi účastníky není sporné, že žalobce u žalované uplatnil dne [datum] nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nepřiměřeně dlouhé soudní řízení ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“) a ani průběh soudního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. [spisová značka] jakožto i průběh řízení u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. [spisová značka] a současně mezi stranami není sporu o tom, že žalovaná vyplatila žalobci náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka], představující zadostiučinění za nepřiměřenou délku předmětného soudního řízení a na základě rozhodnutí ve věci sp. zn. [spisová značka] žalovaný dostal od žalované částku [částka]. Naopak je sporné, zda žalobci náleží zadostiučinění od žalované i za období od [datum] do [datum], kdy byla odmítnuta ústavní stížnost žalobce. 4. Nejvyšší soud České republiky v rozsudku ze dne 29. 8. 2018, sp. zn. [spisová značka], uvedl, že„ kritérium významu předmětu řízení pro účastníka je zásadně nejdůležitějším kritériem pro stanovení formy a případné výše odškodnění. Odškodnění za nepřiměřenou délku řízení se poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je význam předmětu řízení pro poškozeného. I případně snížený (nikoli však nepatrný) význam předmětu řízení by měl zásadně vést k zadostiučinění peněžitému. Konstatace porušení práva v případě porušení práva na soudní projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě postačuje právě toliko v případech, kdy je význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný, a doba řízení se tak v psychické sféře poškozeného nemohla negativně projevit. Kritérium významu předmětu řízení pro poškozeného je vykládáno tak, že v případě nižšího významu předmětu řízení pro poškozeného tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní o této okolnosti žalovanou a není povinností soudu zjišťovat nad rámec tvrzení účastníků okolnosti rozhodné pro posouzení významu předmětu řízení pro poškozeného. Naopak zvýšený význam předmětu řízení pro svou osobu tvrdí a prokazuje poškozený (žalobce). Odškodnění za nepřiměřenou délku řízení se poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je význam předmětu řízení pro poškozeného (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 8. 2016, sp. zn. [spisová značka]), přičemž i případně snížený (nikoli však nepatrný) význam předmětu řízení by měl zásadně vést k zadostiučinění peněžitému.“ 5. Soud v řízení provedl k důkazu následující listinné důkazy a učinil tento závěr o skutkovém stavu: Ze spisu sp. zn. [spisová značka] vedeného Obvodním soudem pro Prahu 8 se podává podstatný obsah spisu. [příjmení] [jméno] [příjmení], tj. bývalé manželky žalobce, ze dne [datum] na vypořádání společného jmění manželů byla Obvodnímu soudu pro Prahu 8 doručena dne [datum]. Předmětem vypořádání společného jmění manželů bylo pouze vypořádání čerpaných a splacených finančních prostředků poskytnutých z bankovních úvěrů v celkové výši [částka], které byly dle bývalé manželky žalobce užity ke zhodnocení majetku ve výhradním vlastnictví žalovaného, a to konkrétně domu [adresa] a souvisejících pozemků v hl. m. [obec], k. ú. [část obce]. Žaloba Obvodnímu soudu pro Prahu 8 došla dne [datum], přičemž žalobce se k ní vyjádřil dne [datum] tak, že měl za to, že hmotněprávní lhůta pro podání žaloby nebyla zachována, a proto navrhoval odmítnutí žalobního návrhu. Bývalá manželka žalobce v řízení ani přes výzvu soudu ze dne [datum] včas neuhradila soudní poplatek. Obvodní soud pro Prahu 8 tedy usnesením č.j. [číslo jednací], ze dne 1. 9. 2014, řízení zastavil. Na zastavení řízení reagovala bývalá manželka žalobce úhradou soudního poplatku dne [datum], což odůvodnilo zrušení zastavení řízení usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8, č.j. [číslo jednací], ze dne 24. 10. 2014, které nabylo právní moci dne [datum]. První jednání ve věci bylo nařízeno a konáno dne [datum], jednání bylo za účelem doplnění skutkových tvrzení a označení příslušných důkazů k nim stran bývalé manželky žalobce odročeno na [datum]. Doplnění skutkových tvrzení bývalé manželky žalobce nastalo dne [datum]. Žalobce v řízení neposkytl Obvodnímu soudu pro Prahu 8 součinnost, když tento byl nucen se se svým dotazem obrátit přímo na [právnická osoba], která mu vyhověla dne [datum]. V rámci dalšího jednání ve věci konaného dne [datum] došlo k provedení listinných důkazů a řízení bylo opětovně odročeno na [datum] ze účelem výslechu svědků. Jednání bylo následně odročeno na [datum], a to z důvodu včasné omluvy právního zástupce bývalé manželky žalobce, který trpěl akutní zásadní [anonymizováno] potíží. Při následném jednání soudu konaném dne [datum] byl vyhlášen ve věci rozsudek, kterým byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. Soudce Mgr. [obec] [anonymizováno] požádal o prodloužení lhůty k napsání a odeslání rozhodnutí, a to do [datum]. Dne [datum] bývalá manželka žalobce podala včasné odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 č.j. [číslo jednací], ze dne 25. 9. 2015 a usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 č.j. [číslo jednací], ze dne 30. 11. 2015 byla odvolatelka vyzvána k úhradě soudního poplatku za podané odvolání, což bývalá manželka žalobce v soudem stanovené lhůtě neučila, a proto Obvodní soud pro Prahu 8 usnesením č.j. [číslo jednací], ze dne 2. 2. 2016, řízení o odvolání bývalé manželky žalobce zastavil. Bývalá manželka žalobce zaplatila soudní poplatek za podané odvolání dne [datum], na základě čehož tento zrušil výše uvedené usnesení o zastavení řízení. Přípisem ze dne [datum] byl žalobce vyzván, aby se vyjádřil k podanému odvolání jeho bývalé manželky, což svým podáním ze dne [datum] učinil. Spis byl k rozhodnutí o odvolání Městského soudu v Praze předložen dne [datum] a usnesením Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací], ze dne 21. 9. 2016, byl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 č.j. [číslo jednací], ze dne 25. 9. 2015, zrušen a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení. Důvodem zrušení rozsudku byla nutnost dalšího rozsáhlého dokazování a zcela nového hodnocení důkazů, když procesní stav řízení odvolacímu soudu nedovoloval ve věci rozhodnout ať potvrzením nebo změnou. Bývalá manželka žalobce vyloučila možnost podání dovolání proti rozhodnutí Městského soudu v Praze svým podáním ze dne [datum]. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 č.j. [číslo jednací], ze dne 1. 2. 2017, byla bývalá manželka žalobce vyzvána k doplnění svých skutkových tvrzení a označení důkazních prostředků. Výzvě bylo z její strany vyhověno podáním ze dne [datum]. Dne [datum] bylo ve věci konáno jednání, a to i přes omluvu právního zástupce bývalé manželky žalobce, která byla soudem označena za neřádnou. V rámci jednání byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. Soudce Mgr. [obec] [anonymizováno] dvakrát po sobě požádal o prodloužení lhůty k vypracování rozsudku, a to v posledním případě do [datum]. Proti rozsudku podala bývalá manželka žalobce odvolání, a to dne [datum] a Obvodní soud pro Prahu 8 bývalou manželku žalobce vyzval k doplnění jejího odvolání dne [datum