7 C 188/2023-18 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 26 265 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 22. 5. 2022 do 14. 11. 2022, neboť ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Žalovaná částka v sobě zahrnuje příspěvek vypočtený denní sazbou 145 Kč x 177 dnů, kdy bylo auto nepojištěno, tedy 25 665 Kč, a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši dvakrát 300 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, i přes výzvy žalobkyně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Na základě předložených listinných důkazů (výzva k úhradě příspěvku, upomínka žalobkyně, předžalobní výzva) učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: žalovaný byl vlastníkem vozidla s [registrační značka] za dobu od 22. 5. 2022 do 14. 11. 2022. V uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo ve výši 25 665 Kč nezaplatil, ač k tomu byl vyzván výzvou ze dne 12. 9. 2022 a ze dne 12. 1. 2023 (ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy). Žalovaný byl též vyzván k úhradě částky 300 Kč a 300 Kč představující náklady uplatnění příspěvku. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, i přes upomínky žalobkyně. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. S odkazem na ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, tedy konkrétně za dobu, po kterou bylo vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti. Žalovaný neměl sjednáno předmětné pojištění v období od 22. 5. 2022 do 14. 11. 2022. S odkazem na ust. § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Náklady spojené s uplatněním činily částku 300 Kč. Výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. je dána k příslušnému vozidlu denní sazba 145 Kč / den (§ 2 odst. 1 písm. o). V daném případě se příspěvek vypočte 145 Kč x 177 dnů, tj. činí 25 665 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu v souladu s § 4 odst. 6, 7 zákona o pojištění odpovědnosti. Žalovaný ve stanovené lhůtě dlužnou částku neuhradil. Žalobkyni též vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ode dne následujícího po uplynutí 60 denní lhůty pro zaplacení. Proto soud rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 503 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 051 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 265 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, výzva k plnění a sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.