17 C 382/2023-14 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 149 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené platby za odběr elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný na fakturu [číslo] ze dne 19. 8. 2022 splatnou dne 5. 9. 2022 na částku 12 299 Kč zaplatil částku 1 150 Kč. K úhradě tak zbývá částka 11 149 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani v návaznosti na předžalobní upomínku žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Žalovaný dne 14. 5. 2007 uzavřel s žalobkyní smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (typ [anonymizováno]) č. [spisová značka] Smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], byt [číslo] patro, [část obce], [obec a číslo], a žalovaný se zavázal elektřinu hradit formou měsíčních záloh složenkou typu A dle cenového tarifu (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny č. [spisová značka] z 14. 5. 2007). Žalobkyně vystavila žalovanému dne 19. 8. 2022 fakturu [číslo] na částku 12 298,54 Kč, která po odečtení zaplacených záloh představovala nedoplatek za elektřinu ve výši 11 149 Kč za období od 17. 12. 2021 do 15. 8. 2022. Splatnost byla stanovena na 5. 9. 2022 (prokázáno fakturou [číslo]). Ani přes předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 24. 5. 2023 žalovaný nic neuhradil (prokázáno výzvou k plnění před podáním žaloby z 24. 5. 2023 včetně vrácené zásilky). 5. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“). Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit cenu dodávky elektřiny a s tím spojených služeb, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu a s tím spojené služby právo požadovat po žalovaném úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury, tj. ode dne 6. 9. 2022. 6. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů (výzva k plnění, podání návrhu na zahájení řízení) dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.