21 C 3/2026-73 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhá vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 227 Kč s příslušenstvím. Dne , datum, totiž strany podepsaly smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 35 000 Kč, a to dne , datum, . Do data zesplatnění úvěru uhradil žalovaný 93 280 Kč. Po zesplatnění úvěru žalovaný uhradil 3 075,42 Kč. Dlužná částka je tak tvořena a) dlužnou jistinou úvěru ve výši 5 291,88 Kč, b) smluvní pokutou ve výši 1 497 Kč, c) náhradou nákladů vzniklých v důsledku prodlení žalovaného ve výši 1 400 Kč, d) smluvní pokutou ve výši 7 039,64 Kč, e) úrokem za poskytnutí úvěru.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.1/ Žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěru s povolením od České národní banky (výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, č.l. 29).2/ Žalobkyně vystavila předsmluvní formulář, kde shrnula podmínky úvěru. Celkem tedy výše úvěru činila 35 000 Kč, celková částka k zaplacení 101 760 Kč, výpůjční úroková sazba 92,68 % p. a., RPSN 92,68 % (předsmluvním formulářem, č.l. 25). Úroková sazba je uváděna znalcem jako efektivní, která zohledňuje měsíční hrazení splátek úvěru (vyjádřením znalce k problematice úročení pohledávek, č.l. 30).3/ Žalovaný podepsal prohlášení klienta, kde mj. uvedl, že se seznámil s informacemi podle § 92 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (prohlášením klienta, č.l. 38).4/ Žalobkyně provedla lustraci žalovaného a ten neprocházel databází SOLUS (výpisem záznamů SOLUS, č.l. 35).5/ Skóre žalovaného v NRKI činilo , Anonymizováno, , což je kategorie , Anonymizováno, ., tedy menší riziko ohledně splácené (výpisem NRKI, č.l. 36).6/ Žalovaný byl zaměstnán u společnosti , právnická osoba, na pozici , Anonymizováno, , Anonymizováno, od , datum, se základní hrubou měsíční mzdou ve výši 52 000 Kč, žalovaný měl čistou mzdu za září , Anonymizováno, ve výši 36 436 Kč a za říjen , Anonymizováno, ve výši 36 706 Kč (pracovní smlouvou, č.l. 40, výplatními lístky 10/, Anonymizováno, a 9/, Anonymizováno, , č.l. 14 a 15, výpisy transakcí, č.l. 44, 45, 46).7/ Žalovaný byl hodnocen tak, že je zaměstnán s pravidelným čistým příjmem ve výši 41 000 Kč, jeho celkové výdaje činily 6 310 Kč; volný příjem byl vyčíslen částkou 33 690 Kč (hodnocením klienta č.l. 47).8/ Strany podepsaly smlouvu č. , hodnota, označenou jako návrh na uzavření smlouvy. V ní si ujednaly poskytnutí úvěru ve výši 35 000 Kč. RPSN činilo 92,68 %. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 92,68 % p. a. Ve smlouvě byla v čl. 6.1. sjednána smluvní pokuta za prodlení se splátkou. V čl. 6.5 byla sjednána smluvní pokuta za nezaplacení nové jistiny po zesplatnění úvěru (návrhem na uzavření smlouvy, č.l. 9).9/ Žalovaný se zavázal splácet poskytnuté prostředky prostřednictvím splátek ve výši 2 120 Kč, těchto splátek bylo celkem , hodnota, (splátkovým kalendářem, č.l. 16).10/ Žalovanému bylo vyplaceno 35 000 Kč dne , datum, (dokladem o vyplacení úvěru, č.l. 37).11/ Žalovanému bylo oznámeno schválení úvěru dopisem ze dne , datum, (oznámením o schválení úvěru, č.l. 16). Toto oznámení mu bylo zasláno na adresu , adresa, (dodejkou, č.l. 19).12/ Žalovaný zažádal o odklad splátky, čemuž žalobkyně vyhověla a zaslala mu nový splátkový kalendář (žádostí o úpravu splátkového kalendáře, č.l. 49, dopisem ze dne , datum, ; č.l. 21).13/ Podle nového splátkového kalendáře měl žalovaný uhradit 48 splátek po 2 120 Kč, první splátka byla splatná , datum, a poslední , datum, (upraveným splátkovým kalendářem, č.l. 20).14/ Žalovaný byl vyzván k zaplacení, neboť se ocitl v prodlení se splátkou č. , hodnota, splatnou , datum, a splátkou č. , hodnota, splatnou , datum, (výzvou k zaplacení , datum, č.l. 23).15/ Žalovaný byl vyzván k zaplacení, neboť se ocitl v prodlení se splátkou č. , hodnota, splatnou , datum, a splátkou č. , hodnota, splatnou , datum, (výzvou k zaplacení ze dne , datum, , č.l. 24).16/ Dále byl žalovaný vyzván k zaplacení, neboť nezaplatil splátku č. , hodnota, splatnou , datum, , splátku č. , hodnota, splatnou , datum, a splátku č. , hodnota, splatnou , datum, (výzvou k zaplacení ze dne , datum, , č.l. 22).17/ Žalobkyně sdělila žalovanému dopisem ze dne , datum, , že úvěr zesplatňuje a dlužná částka činí celkem 11 264 Kč (oznámením č.l. 18).18/ Žalovaný byl vyzván k zaplacení před podáním žaloby výzvou ze dne , datum, . Byla mu stanovena lhůta v délce 15 dní od data odeslání výzvy (předžalobní výzvou č.l. 8). Tato předžalobní výzva byla odeslána dne , datum, (podacím archem č.l. 28).4. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:5. Na projednávanou věc se použijí ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („zákon“).6. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.11. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.12. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 1 zákona, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 35 000 Kč. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako , Anonymizováno, , který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.15. Jednou z povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona.16. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě o úvěru uvedeno, že RPSN činí 92,68 %, skutečná výše RPSN činila dle kalkulačky na internetových stránkách finančního arbitra 91,06 %. Z databáze ARAD se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu v prosinci 2018 činila 8,97 %. Ve smlouvě byla tedy 10násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004), nikoli 10násobkem.17. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy by žalobkyně měla nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši nesplacené jistiny úvěru, který byl poskytnut ve výši 35 000 Kč. Soud proto výrokem I. žalobu zamítl, neboť žalovaný již žalobkyni uhradil částku 96 355,42 Kč. K tomu soud dodává, že ačkoliv platby žalovaného směřovaly formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné je započíst na závazek žalovaného vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné